Pokud ekonomika (jedno jest, z jakýchkoliv důvodů) roste, zdroje relativně jsou, nemá se řešit, co bude za rok, ale má řešit, co bude za horizont volebního období. A to je jednoduchá věc: snížit úměrně k rozpočtu daně na obnovu nových technologií, výrobních prostředků a vzdělání směrem k těmto moderním prostředkům. Tak jako hnojením půdy, i těmito investicemi se připravuje budoucnost, neboli základ na dlouhodobou konkurenci ve světě.
Místo toho přijímáním cizinců na nádenické práce posilujeme nevzdělanost a zakládáme pád do rozvojových zemí v budoucnu. Vážně si to naše děti a vnoučata zaslouží?
Období, kdy česká ekonomika rostla o pět procent i více, se už nejspíš nevrátí. Hospodářství narazilo na své limity a rychleji než o současná dvě až tři procenta už neporoste, říká v rozhovoru pro MF DNES guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Ekonomiku podle něj brzdí také nedostatek pracovníků. Úřady by se mimo jiné měly snažit co nejvíce usnadnit firmám přijímat zahraniční zaměstnance.
Tři limity růstu
Rychlejší růst obecně brzdí tři věci: nedostatek strategických investic, chybějící pracovníci a pomalá obnova výrobních kapacit. V Česku zřejmě nastaly všechny tři najednou.
Bylo by vhodné vysvětlit panu guvernérovi, že na robotizace a nové technologie není třeba více pracovníků, ale naopak. A nejideálnější je období, kdy se nemusí vyhazovat lidi, ale naopak, když nejsou, na což ztroskotal socialismus. Neměl peníze na modernizaci výroby.
