• Drama v USA: bude se opakovat strašné zemětřesení v Kalifornii jako v roce 1906?

    San Francisko - Ruiny po zemětřesení v sousedství Post a Grant Avenue.(Wikipedie)

     

    Kalifornie, San Francisko, Sacramento: tektonická čára vyvolává zděšení, protože nikdo neví, co se stane příští dny.

     

    Nejdříve fakta: Výrazný nárůst seismické aktivity ve státě Oklahoma (USA) za období od roku 2014 do poloviny 2015, vyvolává vážné obavy klimatologů. S každým dalším dnem se zvyšuje četnost a rozsah otřesů. Jaký je pravý důvod aktivace seismických jevů v tomto regionu planety? Pokud budeme věřit současným tektonickým mapám, tak se tato oblast nachází v samém středu Severoamerické litosférické desky. Podle všech přijatých zákonů by se zde takové jevy neměly vůbec vyskytovat, ovšem oni probíhají, přičemž stále s větší intenzitou.

    Zemětřesení v San Franciscu v roce 1906  postihlo v 13:12:21 UTC (05:12:21 místního času) ve středu 18. dubna 1906 oblast Sanfranciského zálivu. Hypocentrum otřesu s magnitudou 7,1 - 9,3 se nacházelo západně od průlivu Zlatá brána (pravděpodobně na souřadnicích 37.75º s. š., 122.55º z. d.) v hloubce 8 km (±5 km).

     

    24.srpna 2014

     

     

    V Kalifornii po 6,1 zemětřesení zasáhlo oblast 24. srpna 2014. Více než 80 lidí bylo zraněno poté, co zemětřesení způsobilo požáry, významně poškodilo silnice, konstrukce mostů, vodovody  a nastaly výpadky proudu v celém regionu.

    Obrázek poškozené vozovky po zemětřesení. (Foto: Josh Edelson / AFP / Getty Images)

     

     

    Tektonická čára Kalifornie

     

     

    Geolog Lienkaemper žádá americkou vládu, aby zajistila záchranářské práce. Oblast San Andreas leží na linii čtyř segmentů, které  oddělují Kalifornii od severní Ameriky rychlostí dvou palců za rok. A pokud se příští dny otřesy znásobí, může to být dramatický masakr, jaký svět dlouho nezažil.

     

    Animace simulující podzemní pohyb při velikosti zemětřesení 8 stupňů Richterovy stupnice  na zlomu San Andreas, ukazující zem třesoucí se po celé jižní Kalifornii po dobu delší než 75 sekund a ukazuje prasknutí poblíž Parkfield. Ventura, Los Angeles a San Bernardino - oblasti otřesů díky dozvuku v rámci svých podkladových měkkých sedimentárních pánví.

     

     

    Odborníci přitom očekávají zemětřesení o intenzitě až kolem osmého stupně Richterovi stupnice tento týden. Počet mrtvých v případě, že se jejich obavy vyplní, si ani nedokáží představit. Podle seizmologů se zemětřesení poblíž San Andreas vyskytují přibližně jednou za tři sta let. Podobná varování před zemětřesením proto kalifornští odborníci vydávají přibližně dvakrát ročně. Tentokrát však vibrace mají nepřetržitě sílící tendenci a nikdo neví, čím se to ukončí.

     

    PRAVDĚPODOBNOSTNÍ seismického ohrožení

    HODNOCENÍ stát Kalifornie

    Mark D. Petersen, William A. Bryant, Chris H. Cramer, Tianqing Cao a Michael Reichle Kalifornie Odbor ochrany, Divize hornictví a geologie Arthur D. Frankel US Geological Survey, Denver, Colorado James J. Lienkaemper, Patricia A. McCrory a David P. Schwartz US Geological Survey, Menlo Park, Kalifornie

  • Nezapomínáte tuto zimu bohatou na sníh přihodit i ptáčkům do krmítka?

    Poslední zimy byly teplé, málo sněhu, takže zimní přikrmování více ptáčkům škodilo, než pomáhalo. Tato zima však je opět zimou, předpovědi, že zde bude již tento rok Sahara příroda sama vyvrátila a tak není na škodu dát slovo odborníkům, když jsme už na většině míst planety Země zvířátkům jejich území zabrali a přirozenou stravu jim sebrali.

     

     

     

    V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získávání potravy navíc komplikuje sněhová pokrývka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získali dostatek potravy, musí např. modřinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

    Nejrozšířenějším způsobem přikrmování jsou zřejmě klasická dřevěná krmítka. Základna má být dostatečně prostorná, aby se na ní ptáci netísnili. Výhodou je stříška chránící potravu před vlhkostí a zvýšený okraj zabraňující vypadávání krmiva a jeho rozfoukání větrem. V rozích krmítka ponecháme mezery pro odtok vody. Foto: N. Blake (rspb-images.com)



    Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. století a např. ve Velké Británii dnes přikrmuje 75 % domácností, často po celý rok. Takto rozšířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost přežití přezimujících populací, ale také ovlivňovat průběh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě, a je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.


    Při procházce kolem nezamrzlé řeky můžeme přikrmovat také vodní ptáky. Racky, labutě a kachny krmíme kousky nesoleného měkkého pečiva a chleba. Je-li pečivo již ztvrdlé, raději je předem navlhčíme. Foto I. Mikšík



    Domníváme se, že pokud se budeme držet několika zásad, můžeme našim ptákům přikrmováním významně pomoci. Doporučujeme však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové zásoby především v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s naším krmítkem a pokud v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně a poskytovat stále přibližně stejné množství potravy.


    K výrobě tukových směsí můžeme použít řadu přísad a plnit jimi nejrůznější „nosiče“ jako je polovina kokosového ořechu, obrácený květináč, síťky, dřevěné špalky či šišky (viz Recepty). Foto: Z. Vermouzek



    Kam s krmítkem?

    Jak má krmítko vypadat, ukazují obrázky. Kam ho ale umístit? Můžeme jej buď zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň 2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a případné kazící se zbytky.


    V zahraničí jsou běžné závěsné plastové tuby, dostupné v poslední době i u nás. Pestrou společnost na těchto krmítkách tvoří především ptáci sbírající potravu na větvičkách a spodní straně listů jako jsou sýkory nebo čížci. Navštěvují je také brhlíci a strakapoudi, kteří se obratně pohybují po kmenech stromů. Foto: N. Blake (rspb-images.com)



    Co do krmítka patří a co ne

    Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Výhodně je nakoupíme např. v zahradnictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout celá plodenství a sledovat, jak jednotlivá semínka dobývají. Nabídku můžeme zpestřit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny můžeme nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapomenout na tradiční lůj, vždyť sýkorkám ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitamínů.


    Samosypná krmítka jsou díky velké zásobě potravy vhodná do míst, která nenavštěvujeme každý den, např. zahrady u chalup. Pokud vyrobíme krmítko dostatečně velké, vydrží potrava i několik týdnů a přitom bude v suchu a chráněná před větrem. Automatické dávkování zajišťuje prkénko či deska z průhledného plastu, šikmo postavená na vyčnívajících vrutech asi 2 cm nad základnou a nahoře opřená o lištu. Foto: Z. Vermouzek



    Chceme-li krmit kuchyňskými zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili! Vyvarujeme se slaných, kořeněných, uzených a plesnivějících či jinak zkažených potravin včetně přepáleného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos a těstoviny v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Kousky tvrdého nesoleného pečiva a chleba musíme nejdříve namočit, než je položíme na krmítko. Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, tvaroh či tvrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chuť si s přípravou krmení více pohrát, máme k dispozici celou kuchařku receptů (viz Literatura a Recepty).


    Abychom přilákali co nejvíce druhů, myslíme i na ty, které se rády krmí na zemi, jako je tento zvonek zelený. Nejjednodušším způsobem jejich přikrmování je pohodit pár hrstí semínek na přehledném místě. Nevýhodou je, že na zásyp prší a sněží. Řešením může být šikmá stříška. I pak ale na jaře zůstávají v trávníku stopy. Foto: T. Bělka



    Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku získáváme. Přináší nám dnes tak vzácný blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.


    Lepším řešením než zásyp je zemní krmítko. Pro snadnou údržbu je výhodná vnitřní odnímatelná část (jakýsi tác), který můžeme snadno vyčistit. Oblíbí si ho např. kosi, drozdi nebo pěvušky. Foto: N. Blake (rspb-images.com)



    Literatura:
    V češtině dosud nevyšla specializovaná literatura, v knihovně ČSO si však můžete půjčit tituly, ze kterých jsme čerpali i v tomto článku.
    Burton, Robert (2003): Birdfeeder guide. Dorling Kindersley London. Ve spolupráci s RSPB.
    Golley, Mark (2006): Cooking for birds. Fun recipes to entice birds to your garden. New Holland London.


    Zavěsíme-li předchozí typ několik centimetrů nad zemí, poskytneme příležitost klidně se nakrmit plašším druhům ptáků, jako jsou pěnkavy, jíkavci, stehlíci či hýlové, kteří si netroufají krmit se společně s drozdovitými ptáky. Foto: N. Blake (rspb-images.com)



    Recepty

    Šišková pochoutka

    Borové šišky mají tvar, který přímo volá po tom, abyste ho využili! Až půjdete příště na procházku, najděte ty největší borové šišky a ukuchtěte ptákům jednoduchou a rychlou pochoutku.


     

    Potřebujete:

     

     

    • 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku
    • 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)
    • půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek
    • půl hrnku prosa
    • čtvrt hrnku rozinek (nebo např. nadrobno pokrájených křížal)
    • velké plně otevřené borové šišky

     

    Jak na to:

     

     

    • Na pánvi, případně v kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).
    • Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.
    • A teď šišky! Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky, a když jsou plné až po okraj, rozvěste je po zahradě a těšte se na strávníky.




    Lahůdka pro strakapoudy

    Tak tohle je osvědčená klasika! Snad žádné jiné pozorování na krmítku se nevyrovná zážitku, kdy vám na něj přiletí strakapoud. Míhání černé a bílé s červenými záblesky, to je nádhera. A není lepší cesty, jak tyhle krasavce přilákat, než pomocí dobrotami prošpikovaného špalíčku.


     

    Potřebujete:

     

     

    • dřevěné špalíky (ze silné větve či tenčího kmínku) max. 60 cm dlouhé
    • lůj

     

    Jak na to:

     

     

    • Do špalíku vyvrtejte přibližně osm děr o průměru kolem 2,5 cm a asi 4 cm hluboké.
    • Díry napěchujte lojem i s případnými zbytky masa a špalíky rozvěste.
    • Lůj můžete také nejprve rozpustit v rendlíku a po zchladnutí díry plnit vzniklou měkkou směsí.



    Jak vyrobit samosypné krmítko

    Pomocí skleněné půllitrové zavařovačky rychle zhotovíte jednoduchý násypník. Můžete použít i sklenice či plastové lahve jiných rozměrů, jen pak přizpůsobte velikost zadního panelu a základny.


     

    Potřebujete:

     

     

    1. dřevěné prkénko o síle kolem 25 mm (základna)
    2. dřevěné hranolky vysoké min. 20 mm (boční ohrádka)
    3. zadní panel z překližky
    4. vruty
    5. popruh
    6. zavařovací sklenice o objemu 0,5 l
    7. dřevěné kolíky vysoké asi 80 mm

     

    Jak na to:

     

     

    • Zadní panel připevněte pomocí vrutů (nejlépe nerezavějících) kolmo k základně.
    • Boční hranoly přitlučte hřebíky, aby vytvořili ohrádku. V rozích však nechte vždy malý otvor pro odtok vody.
    • Vyvrtejte do základny otvory pro kolíky, které budou držet zavařovačku, a k zadnímu panelu připevněte pomocí hřebíčků popruh, který sklenici bude jistit. Nakonec zašroubujte tři krátké vruty, na kterých bude sklenice stát.
    • Sklenici naplňte krmením, uzavřete víčkem nebo přiklopte kusem tvrdého papíru (např. pivním táckem), obrácenou ji postavte na vruty a upevněte do popruhu. Nakonec uvolněte hrdlo, potrava bude sama postupně vypadávat.

     




    Mezeru mezi okrajem sklenice a základnou můžete přizpůsobovat pomocí vrutů a kontrolovat tak množství vysypávající se potravy. Samosypné krmítko lze zavěsit na strom či položit na zem. Můžeme je překrýt klíckou z pletiva s velkými oky, abychom dali šanci drobnějším druhům před většími a agresivnějšími a zároveň ptáky chránili před predátory.

    Alena a Petr Klvaňovi

     

    14.11.2008
  • Planeta Země se upeče, vříská americký oteplovací panel a Sahara sálá

    Kupujte si americké ledničky, zakopejte si do země led, umřete žízní a horkem... Jenomže otázkou je, zda ten vřískot není "Vřískot" šílených filmů z Hollywoodu. Evropa si zoufá nad chladným počasím, mrzne až praští a jinde?

     

    Zbláznil Trump celý svět? Ještě nedávno vypadala Sahara takto:

     

     A dnes?

     Zima je najednou všude. A je jedno, zda se podíváte na Costa del Sol na jihu Španělska nebo na ostrov Mallorca. I saharská poušť se snad žárem rozpálila do běla...

    Sahara v Alžírsku

    Prezident Trump oznámil, že globální oteplování jeho nástupem se změnilo a svět uznal, že to tak asi je:

     

    Děti si v Aïn Sefra - alžírské bráně do Sahary staví sněhuláky a z amliónů by mohla znít píseň

    A Al Gore a jeho oteplovací panel stále vříská jak Mešita v Alžírsku:

    Klimatický panel (IPCC) hlásí rekordy sucha, tepla, zatímco za oknem...

     

    Mešita v Aïn Sefra - Sahara, Alžírsko

     Námět převzat z

     

  • Prezidente Zemane, důkaz, že návrh Zahradníka (ODS) o Šumavě je zločin!

    Nemá cenu blufovat v Parlamentu o něčem, co si můžeme ověřit v praxi a zná to skoro každý občan Čech, Moravy a Slezka. V místech, kde je příroda v rovnováze s developery, příroda a lidé jednoznačně prohrávají. A Ovčáček, který mluví za prezidenta, by se měl podívat do Prokopského údolí, když se "neoklešťují" práva obcí a co se pak děje.

    Takže, když dává Zahradník najevo, že mají občané žijící na území České republiky zavřít pusu a držet krok a starat se, aby pár lidí, za kterými stojí developerský byznys mohlo stavět mrakodrapy kde je napadne a pak zasadit jeden strom, lobuje pouze za svoji kapsu a nikoliv za budoucnost našich dětí. Mimochodem, ti samí řvou: zachraňte lesy v Amazonii, ničíte planetu Zemi. A zde to může ODS drancovat? Není lepší těm několika lidem nabídnout práci v ochraně přírody, než tam "vysázet"  paneláky, protože ti se kůrovců nebojí?

     

    Jan Zahradník

    Jan Zahradník: Výzva všem, kterým záleží na Šumavě

    Sněmovna vyřadila senátní návrh zákona o Národním parku Šumava z programu 17. schůze, která začala v úterý. Vzhledem k nebývalému tlaku ekologických aktivistů a množství dezinformací, kterým musí poslanci čelit, odložení projednávání vítám. Zároveň vyzývám každého, komu na osudu Šumavy záleží, aby apeloval na poslance za podporu senátního návrhu zákona.

     
    Když sleduji obrovskou masáž poslanců, které se jim dostává prostřednictvím stovek mailů od ekologických aktivistů, označujících senátní návrh těmi nejhoršími přívlastky, cítím potřebu vnést do probíhající diskuze věcné argumenty. Vrcholem demagogie je článek Jana Charváta „Krájení Šumavy přeje spekulantům“ v Lidových novinách z úterý 16. září. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který podpořily šumavské obce, oba kraje, Rada Národního parku, při projednávání v Senátu 50 senátorů z 54 přítomných a který má podporu velkého množství obyvatel Šumavy, na základě zjevných manipulací označuje za zákon přející spekulantům. Není tomu tak, ekologičtí aktivisté zase matou veřejnost. Zákon by totiž konečně nastavil jasná a rozumná pravidla, která parku už více než 20 let chybí.
     
    ODS senátní návrh zákona o Národním parku Šumava podporuje a udělá vše pro to, aby byl na říjnové schůzi Sněmovny projednán. Vyzývám proto všechny starosty šumavských obcí, vyzývám všechny Šumaváky, vyzývám všechny občany České republiky, kteří chtějí zachovat Šumavu nejen jako území krásné a uchvacující přírody, ale i jako místa, kde po staletí žili a měli by i nadále žít lidé, aby tento svůj názor svým poslancům napsali.
     
     
    Co znamená krájení Šumavy pro spekulanty?
     
    Známe to nejen v jižních Čechách, v Podkrkonoší, v podhůří Jizerských hor a školní příklad je chráněné Prokopské údolí v Praze. Dříve tam jezdili lidé, co nebyli majetní z ruchu velkoměsta na sobotu či neděli nabrat nových sil. Pak Praha 5 vždy za úplatek (sponzorské dary, jak se píše v peticích) povolila spekulantům a developerům zabrat další zemědělskou půdu a lesy a další a další území, z druhé strany Stodůlky jsou stále blíž ke zbytkům přírody - svírají je ze všech stran.

    A tuto atomizaci si přeje lobista Zahradník z ODS a prezident Zeman a je to prostě zločin!

    A aby to nebyl "hoach a fake news" hybridních chovanců Chovancova ústavu pravdy, tak zde jsou důkazy:

    Rok 2017 - Barrandov a jede se dál... Jedno razítko a pole je fuč. Praha 5 jásá, starosta se prý stará...

     

    a vůkol šumí "paneláky a auta", místo aby šuměl les 

     

     

    Prokopské údolí patří k botanicky nejzajímavějším a nejcennějším územím hlavního města Prahy. Celá tato pozoruhodná oblast, která byla v roce 1978 vyhlášena za přírodní rezervaci, zabírá plochu více než 100 hektarů. V severozápadním výběžku tohoto území, v katastru městské části Jinonice, mezi Novou Vsí a Butovicemi, se nachází velmi nápadný skalní masiv, který bývá označován jako Hemrovy skály.

    Takže jestli má takto vypadat budoucí Šumava pane prezidente a Zahradníku a je to váš idol, tak vězte, že to žádá pouze několik set lidí (možná desítek, protože i místní od Prášil přes Kvildu a Soumarský most až po  Prachatice nadávají, že příroda mizí), kteří z toho budou mít "zlaťáky", ale těch deset miliónů zapláče. Není méně sobecké zanechat alespoň někde neporušenou přírodu, i když ji občas napadne kamenožrout zelený, vlastně lýkožrout - kůrovec?

     

    Nejnebezpečnější imigrant: české lesy napadl nový druh kůrovce

    Lýkožrout severský Foto:

     

     

  • Trampské Pikovice 2017 na Sázavě už mají přesné datum

    Tak snad je již skladba programu na Trampské Pikovice finální, tož vám jí představujeme, hlásí DRONTE.  Určitě zase bude na co se těšit. Hlavně už teď nám objednejte nějaké hezké počasí.

     

    Sobota   20.5.2017   Pikovice

     

     

     

     A dvě legendy

     

     

    Možná pro připomenutí minulé ročníky

     

    Country Pikovice 2015 a česká budoucnost po US ARMY