• Dělová rána na Babiše a ODS: REALISTÉ - nová strana s excelentním vedením!

     

    To, co se dělo na naší politické scéně poslední rok,

    to co se dělo na politické scéně v Evropě a USA poslední rok,

    nemohlo nechat chladným žádného slušného a poctivého člověka a pouze se čekalo,

    kdo i u nás po Velké Británii a USA zavelí do zbraně!

     

     

     Konečně je to tady!

     

    http://www.realiste.cz/E42930F9F0641FABC125807500280DAB/$file/300x300logo_barevne.png

     

     

    Dr. habil. Petr Robejšek

    Mentor a zakladatel Realistů, politolog, ekonom, komentátor a publicista

    Vystudoval sociologii a sociální psychologii na Karlově univerzitě v Praze. Po emigraci z Československa v roce 1975 studoval na Univerzitě Hamburk národní hospodářství, posléze se zde habilitoval v politických vědách. V letech 1982 až 1998 byl vědeckým pracovníkem ve vzdělávacím středisku „Dům Rissen“...

     ZOBRAZIT DETAIL

     

     

    Pavel Kohout

    zakladatel Realistů, ekonom a investor

    Pavel Kohout patří ke známým českým ekonomům. V minulosti pracoval například pro PPF či ING a spoluzakládal finanční skupinu Partners Financial Services. V současnosti je spolumajitelem investiční společnosti Robot Asset Management SICAV. Dále se věnuje vývoji ekonomických simulací a finančního software. Od roku 2002...

     ZOBRAZIT DETAIL

     

    RODINA JAKO TMEL NÁRODA

     

     V současném moderním světě se charakter rodiny a její postavení mění. Znatelně se vzdaluje svému tradičnímu modelu, mění se role muže a  ženy, mění se i ekonomická funkce rodiny. Rodina jako by ztrácela na významu. A s tím nenápadně ustupuje do pozadí také její nejpodstatnější úloha – péče o děti.

    V realistickém pojetí získává rodina opět své ztracené postavení. Naše země neoplývá přírodními zdroji, naším skutečným národním pokladem jsou lidé. A Realisté vědí, že jedině fungující rodina vychová kvalitní budoucí generaci. Naše rodinná politika proto představuje soubor různorodých opatření, jejichž ústředním motivem je podpora rodiny a současně respekt k její autonomii.

    Rodina má zajistit šťastné dětství, plodný život a důstojné stáří. Rodina nesoucí odpovědnost za své členy je ztělesněním lásky a solidarity. Úcta ke stáří je projevem vyspělosti naší společnosti. Je přitom odpovědností každého jedince, jak se na stáří připraví. Nejlepším projevem takové odpovědnosti je založení rozvětvené rodiny. Ta představuje přirozenou sociální síť, přičemž v této roli by ji měl stát nahrazovat jedině tehdy, když v ní ona sama selže nebo na ni nestačí.

    Realisté považují rodinu za nejvyšší hodnotu, její podporu a ochranu za jedinou spolehlivou cestu k zajištění budoucnosti našeho národa. Rodina je jeho tmelem. Země bez dětí je země bez budoucnosti. To není fráze, ale fakt.

     

     

     LEPŠÍ EVROPA

    Optimální by byla redukce EU na spolek volného obchodu, který má pro naprostou většinu Evropanů opravdu smysl. Pokud se tak nestane, je alespoň třeba začít státům vracet rozhodovací kompetence, snížit počet členů eurozóny pouze na ty, kteří na ní ekonomicky stačí, omezit nadprodukci dusivým kontinentálních norem a, konečně, pohřbít velikášskou chiméru Spojených států evropských.

     

    Realisté ví, že Česko může i přes velmi omezený vliv malého státu podporovat vývoj EU rozumným směrem. Členství v EU není pro Realisty smyslem samo o sobě, nýbrž pouze nástrojem pro dosahování národních zájmů. Členství něco dává a něco bere. Naše náklady v posledních letech stoupají. Realisté doporučují, aby Česko zůstalo členem EU, ale pozorně sledovalo vývoj a v případě nutnosti rozhodně a pružně reagovalo.

     

     Na přímou demokracii švýcarského typu ještě není česká společnost zralá. Přímou demokracii se musíme učit, což vyžaduje čas. Realisté jsou však přesvědčeni o tom, že občané chtějí a jsou schopni spoluvládnout. Rozhoduje-li celá společnost, tak to s sebou sice nese určité riziko chyby, ale navlas stejné riziko vzniká i tehdy, když jako dosud rozhoduje pouze elita. Schopnosti vládnoucích jsou totiž přeceňovány ve stejné míře, v jaké jsou podceňovány schopnosti obyčejných občanů. Když politici vrátí část moci občanům, budou se moci opřít o nevyčerpatelnou zásobu jejich praktických zkušeností.

     

     

     Jako zakladatel Pařát dnes transformovaného do Skrytá Pravda si dovolím vyjádřit k výše deklarovanému

    Vzhledem k tomu, že pana Robejška znám mnoho let a vím, že je zárukou spolehlivosti, neměnící názor dle výhodnosti, prospěšnosti a tleskačů ve světlech ramp, což se stalo základním kamenem stran v našem dnešním Parlamentu a u většiny senátorů,

    vzhledem k tomu, že Pavla Kohouta znám od jeho začátků, kdy začal publikovat,

    vhledem k tomu, že se v Parlamentu usadily strany (politici), které o svobodě slova a svobodě občana jenom mluví, zatímco jejich základním kamenem je být kvalitně přisát se na penězovody Evropské unie a nikoliv se starat o to, co skutečně člověka trápí, ničí a deptá,

    dávám této nově vzniklé straně podmíněně svůj hlas.

    Možná lépe vyjádřeno "držím palce", aby měli sílu odrazit ty, kteří se na ni zákonitě ihned přilepí. Samozřejmě Skrytá Pravda bude nadále ukazovat pohledy ze všech úhlů, ale je asi čestné oficiálně přiznat, z kterého pohledu to bude viděno.

    Petr Pokorný

     

  • Italské referendum, banky a euro

    Hora dluhů

     

    Italská vláda se 23. prosince rozhodla zachránit nejstarší banku světa, Monte Paschi. Římské vládě šlo především o záchranu peněz tisíců drobných akcionářům banky. Podle evropského práva je to sice nedovolené, ale v EU je téměř pravidlem, že když jde o silnějšího hráče, tak žádná pravidla neplatí. Římská vláda se dohodla s Evropskou komisí na tom, že dluhopisy Monte Paschi byly vydány s podvodným záměrem. A tak je vlastně zakázaný bail out (záchrana banky penězi daňových poplatníků) najednou přípustný. Záchrana Monte Paschi je přesto nejistá a navíc je toto „Monte“ pouze špička ledovce. Chcete-li to ještě názorněji, tak je to možná Lehman Brothers italské bankovní krize. Krach Lehman Brothers odstartoval v září 2008 globální bankovní krizi.

     

    Monte Paschi a další italské banky totiž sedí na hoře nedobytných úvěrů. Mluví se o více než 350 miliardách Euro, ale skutečný objem je pravděpodobně podstatně vyšší. Sumu zvyšují a ještě větší problém představují pojistky proti platební neschopnosti dlužníka. Jednak proto, že s těmito pojistkami mohou obchodovat i ti, kteří sami vůbec věřitelé nejsou a hledají jen výnosnou spekulaci. A dále proto, že se často jedná o pojistky na státní dluhopisy krizových zemí eurozóny, které nakonec kryjí daňoví poplatníci z bohatších členských zemí. A tak jdou spekulanti víceméně najisto. Dlouhodobě nezodpovědná politika vlád eurozóny jim již léta umožňuje vydělávat na úkor daňových poplatníků. No a po Řecku je zdá se na řadě Itálie.

     

    Problémové italské banky by správně měly jít do konkursu, protože jich je příliš mnoho a příliš mnohé z nich mají nedostatečně výnosný obchodní model. Ale zároveň jsou to často ty samé banky, které kupují dluhopisy svých vlastních vlád, které kryje ECB (Evropská centrální banka), tedy opět občané států eurozóny. Tyto banky tedy zásobují své vlády přísunem čerstvých peněz, za které nedobrovolně ručí daňoví poplatníci z jiných států eurozóny. To umožňuje, že se zejména jihoevropští členové eurozóny již léta vyhýbají nutným úsporám a hospodářským a sociálním reformám.

     

    Při krachu dalších italských bank by to bylo dražší než v případě Monte Paschi. Jak jsem již zmínil, měl by (podle evropského práva) jejich případný konkurs postihnout jejich akcionáře a zákazníky. Ale to byl v dnešní Itálii dosti spolehlivý recept na revoluci. Proto italská vláda požaduje, aby byly tamější banky subvencovány ostatními zeměmi. Na příkladu Itálie se ukáže, jestli je vůbec ještě možné zachránit euro pomocí reforem, nebo jestli měnová unie rozpadne nekontrolovaně. Soudě podle dosavadního chováni evropských vlád a institucí je to druhé pravděpodobnější.

     

    Moudrost většiny

     

    Situaci Itálie komplikuje ještě jedna významná události. Dosavadní premiér Matteo Renzi prohrál 4. prosince referendum týkající se reforem politického systému a odstoupil. Téma a výsledek referenda mají mnoho společného s přístupem k vládnutí v současné Evropě. Možná si vzpomenete na mé články o referendu a moudrosti většiny a s nimi spjatou debatu. A tak chci připomenout, že odmítnutí plánů italské vlády většinou voličů považuji za další důkaz moudrosti většiny. Proč?

     

    To, co Renzi nazýval reformou volebního a zastupitelského systému, byla fakticky jeho zásadní změna; jednalo by se o převzetí absolutní moci centrální vládou. Již samotný vznik vlády by byl podle jeho plánu postaven na velmi pochybných demokratických základech. Kdyby totiž bylo referendum z hlediska Renziho úspěšné, tak by vítězné straně příštích voleb stačilo již pouhých 20 procent hlasů k tomu, aby měla automaticky 54 procent křesel v parlamentu. Relativně nejsilnější strana by pak vůbec nebyla odkázána na hledání koaličního partnera, a to ani tehdy, když by byla na hony vzdálena od většiny.

     

    Itálie by dostala většinové volební právo s dramaticky okleštěnými možnostmi účinné kontroly. Zároveň by totiž zmizela dosavadní druhá parlamentní komora a navíc by byla oslabena pozice regionů oproti římské vládě. Zastánci Renziho plánů argumentovali tím, že je nutné přijímat a uskutečňovat rozhodnutí snáze a rychleji. Nechtěli ale mluvit o tom, jestli jsou jejich rozhodnutí správná, nebo špatná a kdo ponese jejich důsledky. Ale přesně o to jde.

     

    V této souvislosti je na místě připomenout Realistický kodex. Plány italské vlády jsou totiž dokonalým ztělesnění toho, proč Realisté zásadně odmítají současný styl vládnutí. Jeho společným jmenovatelem je snaha vzít občanům jakoukoliv možnost spolurozhodovat a přenechat jim za odměnu plnou zodpovědnost za osamělá rozhodnutí vládnoucí oligarchie. Na rozdíl od rozhodnutí učiněných většinou obyvatelstva však mají rozhodnutí oligarchie zabudovanou tendenci být pravděpodobněji chybná. To je způsobeno především jejím sklonem upřednostňovat vlastní zájmy. Při rozhodnutích většiny se tato systematická chyba výrazně oslabí, nebo dokonce zcela neutralizuje, a to díky různorodosti zájmů celé společnosti. Hlavně proto Realisté prosazují zvýšení podílu občanů na rozhodování.

     

    Co bude po volbách?

     

    Jestliže v nastávajících volbách vyhraje protestní Hnutí pěti hvězd, tak poklesne ochota investorů riskovat nákup dluhopisů krizových zemí a investovat do bankovního průmyslu. To oslabí burzy a v konečném důsledku povede k rychlému, či pomalému „odchodu“ investorů z eura. V Itálii a právě se ukazuje, že i ve Španělsku se vymstilo to, že vládnoucí kruhy v eurozóně dlouhodobě, minimálně od finanční krize 2008, odkládají změny v bankovním systému, zejména v jihoevropských státech. Právě naopak oslabují s pomocí ECB a jejích levných peněz tlak na krizové země, aby uskutečnily nepopulární ekonomické a sociální reformy.

     

    Druhým pravděpodobným důsledkem vítězství Hnutí pěti hvězd bude jeho snaha vyvést Itálii z eurozóny. Tomu se však bude EU zuby nehty bránit; řecká vláda strany Syriza to již zažila na vlastní kůži. A vystoupení tak významné země jako je Itálie z eurozóny by pro Brusel znamenalo nebezpečí možného lavinového efektu. Avšak když tomu EU zabrání, tak tím dosáhne pouze toho, že eurozóna přežije o trochu déle, ale zkolabuje pak nekontrolovaně. „Příležitostí“ pro to by mohla být další finanční krize, která se nad světem vznáší.

     

    Robejšek versus Sedláček: rok 2012

     

     

  • Realisté finišují a posilují o nezkorumpované

    V době, kdy prapodivné společenství zbytku pseudodemokratických stran bojuje proti nejsilnější straně, která však nemá ukotvený směr a jejíž jediným ukazatelem je kontrola, kontrola a kontrola, posiluje strana, jejíž ideologický šéf je velice dobře znám: Realisté Petra Robejška o další známou tvář Martina Lanka z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.

     

    Mentor strany Realisté Petr Robejšek a poslanec Parlamentu České republiky Martin Lank dnes na tiskové konferenci v Praze v Poslanecké sněmovně oznámili, že Martin Lank se stává členem strany Realisté.

    „Věřím, že pan Lank bude posilou našeho týmu. Zajímavé osobnosti, které sdílejí názory, hodnoty a program Realistů, jsou pro politiku i pro Realisty přínosem. Při svých rozhodnutích vždy pečlivě vážíme, zda jsou v souladu s našimi principy a cíli. Je zjevné, že v hodnotách, názorech na politiku a společenské dění a na řešení problémů jsme si blízcí. Vždy je dobré rozšiřovat tým o další profesionály ve svých oborech a osobnosti se zkušenostmi,“ říká mentor Realistů Petr Robejšek.

    A Martin Lank dodává: „Mé rozhodování nebylo náhlé. Strana Úsvit se už delší dobu ubírá jinou cestou, než bych si představoval.  S řadou zakladatelů Realistů jsem měl možnost se při pracovních a společenských událostech setkávat osobně, zejména s Jiřím Hynkem, který se věnuje stejně jako já otázkám bezpečnosti. Během diskuzí se ukázalo, že je mezi námi výrazná názorová shoda. Šel jsem do politiky proto, abych něco změnil, a to chci stále.

    Dlouhodobě jsem měl nabídky od řady jiných politických subjektů – a to jak parlamentních, tak mimoparlamentních. Nakonec jsem se sám rozhodl oslovit Realisty. Sázím na lidi, názory a postoje, kterým věřím - a hlavně, za které se nebudu muset sám před sebou stydět.“

     

    Realisté plánují, že Martin Lank bude kandidátem v kraji Vysočina. Realisté budou jednotlivé lídry kandidátů představovat koncem května a v průběhu června, poté, co budou schváleni Sborem zakladatelů.

     

  • Realisté představili lídry krajů do poslanecké sněmovny

    Přestože mou osobní ambicí není poslanecký mandát, rozhodl jsem se ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat, protože jako zakladatel Realistů a hlavní autor programu cítím osobní odpovědnost za náš výsledek. Symbolická kandidatura z posledního místa v Praze mi umožní podpořit všechny naše lídry, usilující o zvolení v jednotlivých krajích,“ oznámil mentor Realistů Petr Robejšek.

     

    Zároveň představil osobnosti nominované na lídry kandidátek v následujících krajích:

    Jihočeský kraj – Jiří Horecký, zakladatel Realistů, prezident Unie zaměstnavatelských svazů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb

    Jihomoravský kraj – Filip Kadeřábek, zakladatel Realistů a odborník na ICT (dnes tu s námi bohužel nemůže být).

    Královéhradecký kraj – Daniela Lusková, zakladatelka Realistů, ředitelka domova pro seniory

    Moravskoslezský kraj – Alexander Király, zakladatel Realistů, advokát, proděkan pro legislativu na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

    Plzeňský kraj – Jaroslava Kunová, zakladatelka Realistů, výkonná ředitelka Asociace nemocnic ČR

    Praha  - Michal Moroz, tajemník Realistů, právník

    Středočeský kraj – Antonín Fryč, zakladatel Realistů, podnikatel

    Ústecký kraj – Jiří Hynek, zakladatel Realistů, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

    Kraj Vysočina – Martin Lank, poslanec

    Petr Robejšek pak dodal: „Jde o osobnosti, které ve svých oborech něco dokázaly, které do politiky nejdou proto, že se jinak neumí uživit. Chtějí dát své zkušenosti a dovednosti ve prospěch občanů naší země. Chceme změnit styl vládnutí v této zemi, chceme prosadit náš program, který je klíčem k prosperitě a bezpečnosti našeho státu. Rodina je úhelným kamenem našeho přístupu. Rodina, která vychovává děti a stará se o své členy. Změna stylu není utopie. Změna stylu je možná a je hlavně nutná. Věříme, že se nám to podaří.“

    Nominované lídry dalších krajů představí Realisté postupně v následujících dnech. Kandidovat budou ve všech krajích České republiky.  Realistické kluby jsou nyní ustanoveny už ve 13 krajích, poslední, Zlínský kraj, bude mít svůj klub v nejbližších dnech. Realisté mají okolo 200 členů po celé republice, další jsou v procesu přijímání.

     

    Kontakt:

    Bc. Jana Malíková

    606 75 20 51

    Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

     

    ZPRÁVA
    Realisté vyzývají vládu, aby neustupovala nátlaku Bruselu
    Evropská komise dnes ústy svého komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose informovala, že s Českou republikou zahájí řízení pro porušení unijní legislativy kvůli nenaplňování kvót na přerozdělování migrantů. 
    13.06.2017