Vytisknout

Konec tápání, je čas lidi seznámit, co musíme udělat my, obyčejní lidé, aby se zastavil těžký pád států Evropy a nastala akcelerace. Problém je, že zatímco Maďarsko už našlo svého manažera, Itálie také, i Rakousko už má jasno a v Polsku se jedná, Česká republika (ač je relativně nejprůmyslovější a nejvzdělanější, pokud nezapočítáme Ukrajince a další) nemá zatím žádný vypracovaný scénář a fázování. Proto je zde první nástřel, co musíme udělat my, Češi.

 

Pokud odejde Velká Británie, bude to snažší, mírovější, jako rozpad RVHP. Pokud se jí to nepodaří, příjde velký třesk. A to by dobré nebylo.  Není problém v odchodu, ale vydírání těch, co berou obrovské peníze v Bruselu a dnes se třesou o dobré, bezpracné bydlo.

 

Podle EUROBAROMETRU  je  s kladnou odezvou k EU v České republice pouze 25% občanů

Přesto tato 25% minorita šikanuje celou společnost, ovládá ji, vydírá ji a obsadila všechny důležité informační toky včetně drze si uzurpujících vydíracích jednotek placených bůhví kým a bůhví za kolik. Na 69 % Čechů si myslí, že jejich hlas v Evropské unii nemá váhu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Eurobarometr, který byl zveřejněn rok před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019.

 

Jasně, že ti, co jsou přilepení na poslanecké výhody a dotace zoufale referendu o vystoupení brání a zatím se nepodaří. Nemáme dosud svého Orbána a Salviniho. Nejblíže je Okamura, ale přiznejme si, že to není to pravé, ořechové. A důvod? Všimli jste si, že Okamura bohužel předkládá samé destrukce (což je jasné, že částečně musí být, ale ani jednou větou se nezmínil, co dál), zatímco Orbán a Salvini v mnohém včetně Kurze už jsou dál.  Přesto i oni zatím předkládají fázy přípravnou, neboli vytváří osu, zatímco přesnou osnovu ne.

 

A Česká republika s ní musí přijít!

Hledá se český Orbán a Salvini: Evropská unie končí a připravuje se nový model.

Model spolupráce, ale bez dnešního vydírání.

Co je na tom nepochopitelného?

 

 

Položím otázku: kdy jsme se skutečně dostali do otrokářského, vazalského státu? Asi málokdo tuší: byly to dva těžké direkty. A nebyl to vstup do EU, jak by se dalo předpokládat. Ten bylo pouze formální.

To první bylo násilné obsazení veřejnoprávních médií v roce 2000, což byl v podstatě puč v čele s Rumlem proti svobodě a demokracii, kdy od té doby nám tato obří instituce vnucuje, co si máme myslet. Opět po deseti létech svobody,  kdy bolševici uvolnili cenzuru a autocenzuru a ta se vrátila s totalitou EU v roce 2000 v přípravě na referendum o ovládnutí dezinformací lidí, aby správně podepsali to, co jim Brusel vnutí. Z České televize se stalo dezinformační monstrum, které manipuluje lidmi jako v dobách totalit, pronásleduje a duševně vydírá zveřejňováním každého, kdo je proti Evropské unii a tento šílený, mnohamiliardový kolos je možná největší dezinformační centrum v Evropě, kdy se těžko hledá, kdo ho skutečně ovládá, protože RRTV to rozhodně není. ( A komerčním televizím, pokud se nedrží linie EU, hrozí ztráta licence.)

 

Avšak největší zločin byla Lisabonská smlouva, kterou sice Václav Klaus blokoval, ale nakonec byl nucen tuto vydírací a zločinnou dohodu podepsat.

To byl hlavní podpis do otrokářského řádu a vazalství. Díky jí se "salámovou metodou" stále více svazuje demokracie a svoboda, není odvolání a pozvolna se vrací doba, kterou jsme tak nadšeně v roce 1989 opustili. Ta manipulace byla strašná: na názor proti vstupu neměl nikdo nárok, všechny peníze (s posvěcěním Bruselu) rozkradly skupiny kolem vstupu. Namátkou klan kolem Moniky Pajerové a její sestry Jau Jau Biomasové, Vydra s Bouškovou, kteří z toho měli báječný byznys s uváděnými reklamami politiků, kteří sprostě veřejnost podvedli.

 

 

Takže jak se vrátit ke svobodě?

Nejdříve deinstalovat veřejnoprávní televizi a vrátit ji do rukou lidu, kde byla mezi léty 1990 - 2000.

 

Pak začít jednat s Orbánem, Salvinim a dalšími o odstoupení z Lisabonské smlouvy.

 

 

Ale pozor: mnozí se nechali vyděsit tím, že zůstaneme jako kůl v plotě. Že se odstěhujeme s Evropy, uzavřeme hranice a odstěhujeme se na Mars. Asi. To je však nesmysl. My se nechceme odstěhovat z Evropy a spálit všechny mosty. Pouze narovnat vztahy na přímo. Proč se musím ptát v Bruselu, chci li obchodovat (odejde li) s Británií, Kanadou, Čínou či Ruskem? Navíc, proč by i naše vláda měla mluvit do obchodního vztahu, nakoupím li něco z Británie, či jejich podnikatelé u mě? Pokud bychom nakupovali příliš, je zde ČNB, která zdraží peníze a naopak. To není úkol vlády, ale centrální banky. Vláda musí vyjednat mantinely se státy, se kterými to jde a pak je na nás, abychom dle toho pracovali.

Vláda musí zajistit strategická odvětví jako elektrárny, bezpečnost či zdravotnictví, navíc návrat "vody", kterou starostové prodejem zlatých akcií bezstarostně prošustrovali, zajistit železnice a dálnice a vnitřní chod země je na nás, zda a jak vše provedeme.

A k tomu Brusel nepotřebujeme.