Vytisknout

Ve skutečnosti to byl magor a psychopat, který nechal pozabíjet své vojáky, aby dostal metály. A Pentagonu se to náramně hodilo. Ale je jisté, že to mnohé nadzvedne, protože pro část zaslepených tím snímáme kult osobnosti šílence a z lidského hlediska vraha.

 

Začněme však nejdříve od místa, kde vznikla jeho gloriola kultu osobnosti.

Naše generace slýchávala od rána do večera, jak sovětská armáda rozdrtila německou armádu Adolfa Hitlera. Pokud nám to říkali naši skuteční hrdinové, tak jako děti jsme je s napětím poslouchali. Oni se nevytahovali, ale ve školách nám poctivě odpovídali na každou otázku se smutkem a poctivostí v očích. Není divu, ztratili spousty kamarádů, dokonce rodin, mnohdy i dětí. A my jako děti věděli, že to je od srdce a zatímco nám to otevíralo oči, jim (ale až v dospělosti jsme pochopili) to dodávalo sílu se zbavit strašného stresu a hrůzy.

Pak na nás začala nastupovat nová zrůdná bolševická agitace

Ti, co zde keťasili, co nebyli ve válce a mnohdy i posíláním nevinných na mučení do "kachlíkárny" nám přednášeli, jak hrdinně bojovali a my si následně dohledali, co byli zač. Mnozí z nich byli udavači (dnes se začíná doba opakovat) a za udání dostávali odměny, byty, či nemovitosti a to, co se zde dělo za gestapa, přebraly mnohé bolševické zrůdy a v padesátých létech minulého století se každý bál promluvit, aby nebyl STBáky chycen a zlikvidován.

 

(Pane Nejvyšší státní zástupče Zemane, studoval jste, jak se tenkrát zákon na udání Lidových milicí zakroutil? Nepodobá se to dnes výkřikům na Facebooku a různým dovoláním?)

 

A protože se nešlo postavit této zločinné diktatuře čelem, vymýšlely se vtipy, zesměšňování, či se psalo mezi řádky, kdy čtenář věděl, že pravda je opak napsaného. Například v restauraci v Chrustenicích (Loděnice u Berouna) stačila píseň se slovy: Sovětský tank má tři rychlosti - jedna dopředu a dvě dozadu, kdyby náhodou nepřítel zaútočil a na zavolání udavače tam zahvízdaly gumy auta Volha a STB už zatýkalo. Tehdy skvělý hostinský Venca Šimek znal ty udavačské svině, tak varoval a kluci s kytarama utekli do lesů. Nechytli je. A v téže době vznikla i báchorka o sovětských generálech, že "ich mnógo", takže nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. A že udatný sovětský generál neměl zbraně, byl to blbý a zaostalý moloděc a tak na smrt posílal lidi.

 

Pravda je taková, že skutečně prostě velitel musel vyhrožovat pistolí, protože řežba a mrtvoly ve vojácích vyvolávala děs a chtěli utéct. A jedině střelba do vzduchu (prý dokonce někde byl voják zastřelen) mnohé přinutíl vrátit se zpět na bojiště a bojovat. Muselo to být strašné.

A právě toto byla napnutá struna na ješitnost svinských bolševických grázlů fanaticky přilepených na slušné komunisty, takže se to využívalo stále víc, i když mnozí dostali obuškem, někteří dokonce ve vězení za vlastizradu a schvalování fašismu. (Opět jak se dnes doba opakuje)

 

A jak to souvisí s generálem Pattonem?

Protože průpovídky, z čeho jsme obviňováním jako provokaci přes Rudou armádu dělali bič na komunisty, ve skutečnosti dělal on. Tenkrát se říkalo, že to byla ješitná zrůda, která nechala pozabíjet vojáky, aby dostala metál a hnala je bitev, kde byla jistá smrt. Pozdější dokumenty tyto náznaky potvrdily. A za to se z něho stal kult osobnosti?

 

 Jaká je však skutečnost?

Říkalo se mu krev a bláto a. Vysazen byl na údajné simulanty – ty, kteří byli v léčení, ale jemu se zdálo, že nevykazují známky nemoci. To se pak neovládal a zaútočil. Fackoval, kopal, nadával a to i pacientům s úplavicí nebo nervově zhrouceným vojákům. Několikrát za to dostal vážné pokárání. Za trest byl přeložen do Anglie.

 

Prazvláštní vedení války, zbytečná smrt tisíců vojáků přinutila Eisenhowera ke kulantnímu řešení. Protože Pattonova armáda díky šílenému vedení přišla o strašné množství vojáků, tanků, pásových vozidel včetně jídla a pohonných hmot, odebral mu Dvight Eisenhower před hlavním úderem vedení a předal ho Montgomerymu, který nehnal své lidi do neřešitelných situací. Navíc musel Eisenhower už po druhé čelit obrovskému ponížení a prosit zoufale Stalina, aby urychlil přípravy na rozhodující boj. O to strašnější ponížení to bylo, protože Patton posílal domů snímky manželce Beatrici s připomínkami, jak jsou zabití vojáci wermachtu zkroucení, směšní, což se samozřejmě dostalo do rukou novinářů a zatímco v první etapě to bralo natěšené ego vůdců USA a amerického lidu s nadšením, v okamžiku, kdy se domu vracely plné vlaky zmasakrovaných amerických kluků v cínových rakvích domů, obrátilo se to proti němu. O to bylo strašnější ponížení USA, proto byla nenávist ke komunistickému státu SSSR o tolik větší, ale přitom prosit bylo nevyhnutelné.

To ponížení navíc bylo spojeno s technikou, které USA, nezatížené válkou mohly vyrábět, prodávat, zatímco SSSR a Rudá armáda nesla vše na bedrech svých vojáků. Mnohokrát s holýma rukama (obrazně), neboli s lehkými zbraněmi čelili v mrazu obrovské přesile a... Začali drtit od Leningradu německou armádu, zatímco dobře vyzbrojené a pyšné Američany v čele s generálem Pattonem zmasakrovala vedlejší německá linie.

Muselo to být strašné ponížení pro USA, když W.Churchill napsal tento dopis Stalinovi, komunistickému nepříteli!

 

 Pozdější Armádní generál Ludvík Svoboda to popisuje takto: Úder německých tankových a pozemních vojsk se dařil. Už 23.prosince 1944 dosáhl průlom americko-britsko-francouskou linií šíře 100 kilometrů a stejné hloubky. Jen 1. americká armáda ztratila v těchto bojích 100 000 mužů a viz výše obrovské množství tanků, pásových vozidel, munice a zásobování a ztráty, zatímco německá armáda neměla ztráty skoro žádné. Generál Moskalenko seznámil velitele 13.ledna s dopisem a se slovy: "Tři roky nám západní spojenci slibovali druhou frontu, a když ji konečně otevřeli, nevědí, kudy kam.

A maršál Žukov, dnes nenáviděný, protože zachránil zoufalou armádu Pattona to popsal v dokumentech takto: Na západě představovaly americko-britsko-francouzské síly  vojska 87 kompletních a skvěle vyzbrojených divizí s 6500 tanky a více jak 10 000 letouny jako neporazitelnou armádu. Proti nim bojovalo 74 neúplných, značně prořídlých německých divizí s 1600 tanky a asi 1750 letouny.

Ta převaha byla očividná, přesto navonění vojáci nepřežili masakr a generál Patton byl odvolán. Hlavní úder Hitlera byl veden proti Rudé armádě, proti hrdinům z Československa v čele se skvělým velitelem Ludvíkem Svobodou a přesto německou armádu rozdrtili. Na druhou stranu v západní armádě zemřelo mnoho slušných kluků, kteří také nasazovali své životy za mír a svobodu a na ty se zapomenout nesmí. Ale generál Patton to určitě nebyl.

 

 I z této mapy je jasné, proč u nás padlo kolem 144 000 vojáků Rudé armády a jenom do 400 americké. Přesto děláme mohutné oslavy Pattonovi, americké armádě a dnešní špína Evropských hodnot pohrdá vojáky Rudé armády, kluky a chlapy, co padli za naši vlast - tehdy Československo.

Toto se vyvrátit nedá!

Je jisté, že tato pasáž po současné propagandě od roku 2000 se někomu nebude líbit. Ale za prvé tyto dokumenty lze dohledat v amerických dokumentech, část byla zapracována do filmu o generálu Pattonovi a za obrovské peníze postavili v Plzni sloup, který byl v podstatě šaškárna, protože oslavuje osvobození Plzně, zatímco přímo v Plzni nikdo skoro neválčil a nepadl tam ani jeden americký voják. Za druhé generál Patton byl ve skutečnosti vojenský magor jakoby vypadnutý z kapitoly Jaroslava Haška "Švejk na garnizoně". A oslava takového magora, byť generála, v tváří tvář v porovnání se skvělými výsledky špatně ozbrojené Rudé armády, která však dostávala průběžně kvalitní zbraně jako Kaťuše apod., je dnes tristní.

 

 A Nejvyšší státní zástupce Zeman? Zatímco pronásleduje lidi na Facebooku za každé slovo, které ve zlobě někdo napíše a žádá málem trest smrti, toto skutečné hanobení a zesměšnění 144 000 vojáků Rudé armády padlých za naši svobodu ho prostě netrápí.A že přímo tank č.23 Prahu neosvobozoval, neobstojí. Byl to symbol nabyté svobody, nic víc!

 

Paragraf svobody a demokracie (§) v České republice je v roce 2019 dramaticky pokřivený

Původně tank ze série výroby, které nás osvobodily a Černý zatím potrestán nebyl! (Praha 5 Smíchov)

 Možná se ještě zeptáte, proč byl a je tak uznávaný Patton v USA, proč se z něho udělal kult osobnosti, když to byl ve skutečnosti magor a psychopat. Odpověď je jasná: byl šílený antikomunista a každého komunistu by nejraději postavil ke zdi jak Adolf Hitler Židy a Slovany. Chtěl dělat politiku a zlikvidovat komunisty a Sovětský svaz. Důvod pro USA nepřekročitelný. Jako nedávno zesnulý senátor McCain, zabiják z Vietnamu.  Bylo to pak období studené války a možné jaderné války mezi SSSR a USA, kdy lodě už se blížily k USA. Na poslední chvíli se podařilo jadernou válku odvrátit. Bylo to období, kdy Chruščev přijel do USA a lidé žasli, že Chruščev je člověk. Ale to už je jiná kapitola...

 

Je jasné, že se mnozí po přečtení rozzuří, že je urážena jejich modla a kult osobnosti. Proto prosím, vy, kdo umíte hledat na internetu, najděte si střípky a složte si mozaiku. Uvidíte, že nic není hoax a fake news, ale čistá pravda nenapsaná slovy historika, ale běžnou mluvou.

 P.S. A k onomu zneuctěnému tanku. Nejdříve se tank zpochybnil, že zde vůbec nebyl. Pak se našla fota, že zde byl. Protože toto nemohu doložit (zatím), dovolím si sem dát cizí názor: Václav Kašpar

Autor pan Frýda působí dojmem, že hledá objektivní pravdu. Nevím tedy, proč píše o typicky komunistické falzifikaci dějin. Třiadvacítka na věži tanku je opravdu doložena v centru Prahy. Film i fotografie to zachycují. Ostatně i zde je jeden portál k tomu uveden. Přijel jako první, a ne že ne.
Jestli na památníku stál jiný typ, sám pan Frýda poznamenává, že to bylo rozhodnutí sovětské vojenské správy. Za to Grebeníček fakt nemůže.
A proč by mělo být na památníku věžové číslo 24? Tento tank přece do Prahy nevjel, skončil na Klárově. Čest památce Gončarenkově!
Všechny ty "důvody", proč se s tankem později manipulovalo, až byl poslán na trestnou lavici, jsou tedy důvody zástupné. Našlo by se cokoli, našlo by se tisíc jiných příčin. Protože hlavní je nikoli číslo a místo. Hlavní je ta okolnost, že to byl tank sovětský a že až příliš dobře upomínal na to, kdo tu válku vyhrál a kdo ne.
Jakmile Sovětská armáda Československo roku 1945 opustila (se Švýcarskem jsme ve střední Evropě byli asi jediní, kde trvale nepůsobila okupační armáda některé z vítězných velmocí),
mohl si tank v duchu začít kopat hrobeček. Fyzicky ovšem až po roce 1989, kdy odvaha zlevnila a Rumlové a Černí mohli okatě vystoupit se svou dotud utajovanou nenávistí.
Je to tedy s tankem č. 23 někdy těžké, ale aspoň to není zamlžené, všechny okolnosti jsou vidět jak ve sklenici vody. Jen chtít.
Komentář k tanku č 23 [Freibauer Jan 28.2.2016
Doplnění by si zasloužili i zranění tankisté,kteří se v Praze vyléčili.Jeden se jmenoval Šklovskij,druhého jméno jsem už zapomněl.Hledám je,ale marně. Z tisku se pamatuji,že slova o šrotu na vystavení měl pronést maršál Rybalko a provést změnu na vystavení nejposlednějšího modelu tanku IS( Josif Stalin ).Jinak jsem toho názoru,že činy kolem něj po roce 1989 nejsou výrazem ničeho pokrokového,jen starého bolševického hnusu.A ten nás táhne sto let ke dnu. V roce 1945 mi bylo 11 let a tak jsem pamětník,kterému se dá těžko něco "nabulíkovat"!