A tím je zcela nepochybně, i když zprvu skrytý, zásah velmocí.A tak se jak v Sýrii, tak samozřejmě i na Ukrajině spolu střetly dvě velmoci USA a Rusko. USA, NATO a celé Západní Evropě bylo velmi milé hnutí, které chtělo Ukrajinu, proti vůli lidu, vyjádřené ve volbách, "zhoupnout na Západ".
Ten, kdo to neviděl, musí být slepý a tupý. Prezident Janukovyč ale nebyl žádným diktátorem. Úplně hloupě a zbaběle odmítl zachovat v Kyjevě klid a pořádek zcela oprávněnou a legální střelbou do útočících demonstrantů, aby sám byl nakonec obviněn z oné pokoutní střelby ze střech.
A Rusko, které se cítilo ohroženo ve své bezpečnosti podniklo protiútok a výsledek dnes, po skoro třech letech, je pro pro Ukrajinu velmi tristní. Přišla o nezaslouženě získaný Krym a také o nejbohatší část svého území. A "diktátor" si vyhřívá své kosti v Rusku a šance, že bude kdy fyzicky souzen, je rovna nula.
O Sýrii toho víme daleko, daleko méně. Převrat na Ukrajině jsme mohli sledovat z přímého přenosu, zatímco to, co se dělo v Sýrii věděli jen zasvěcení. Zbytek národa jednak nic nevěděl a také se o nic nestaral.
Stejně jako na Ukrajině museli mít povstalci na Donbasu pomoc z Ruska, jinak by nepřežili, tak se stejně dá, prakticky s jistotou, říci, že bez pomoci USA by vzbouřenci v Sýrii nepřežili ani dva týdny. A co tam vlastně mělo vzniknout? Druhá Libye po smrti Kaddáfiího? Jen to prosím ne.
V podstatě v obou případech se jedná o menší až větší fiasko. Ukrajina je od Západu spíš dál než blíž a případný bezvízový styk je jen takovým šidítkem. Ani my jsme se přece vstupem do EU nijak výrazně Západu nepřiblížili.
Zcela pokrytecké jsou současné výkřiky kvůli městu Aleppo. Agitátoři bijí na poplach kvůli zabíjení civilistů. Ale bez toho se přece žádná válka nikdy neobešla. Je to tragické, je to zločinné, ale je to tak, protože to prostě je válka.
USA se před 71 lety rozhodly raději obětovat japonské civilní obyvatelstvo než své vojáky. A jaký je proti tomu rozdíl dnes? Žádný, jen vzrostla míra pokrytectví. Kdy byli všichni ti, kteří dnes protestují proti porážce vzbouřenců v Aleppu, když se válka rozhořívala?
To snad civilisté netrpěli a neumírali? Samozřejmě, že ano. Jenomže to byla naděje, že vzbouřenci odstraní a pokud možno i zabíjí kultivovaného očního lékaře, mnohými pokládaného za diktátora. Ale teď najednou, když jsou v koncích, tak se protestuje.
Prostě, a ještě jednou to říkám, je to naprosto čisté pokrytectví. Když se něčeho zlého dopouštějí nám spřátelené země, síly, hnutí a podobně, tak je vše v nejlepším pořádku. Ale, když to udělá někdo, koho nemáme rádi, třeba Rusko, tak je oheň na střeše.
Zveřejněno se souhlasem autora
Jiří Hermánek