|
Sedmnáctého máje se naše stroje rozjely na Staroměstské náměstí. Pražané si je zvědavě prohlížejí. Vidí na nich válečné šrámy. Téčka nejsou líbivá, naleštěná a nepoškozená jako pancéřové brigády ze západu. A Pražané vědí proč. Stroje z uralské oceli si musely cestu domů tvrdě vybojovat. Nebyly v závětří jako tanky naší západní jednotky, kterým spojenci přisoudili téměř na rok úlohu obklíčené německé posádky v Dunkerque.
|
Autentická slova plukovníka (Armádního generála) Ludvíka Svobody
Odroku 1989 se nesrovnalosti v informacích o osvobození Československa stupňují a internet zaplavují oslavné ódy na některé činy lidí kolem Heliodora Píky, zatímco dobové knihy o jeho hrdinství už tolik nepíší. Naopak. Studijní materiály totiž ukazují na odtrženost generála od lidu a převahu politických zájmů nad tím, co potřebuje a především chce národ.
Občanům Československa bylo jedno, kdo nás osvobodí, ale hlavně ať skončí hrůza Hitlerovy armády a jeho gestapa
Lidé si zvykli podívat se do Wikipedie a co je tam psáno, to je také dáno. A už si moc nevšímají, že mnohé je tam vloženo jako oficiální linie, zatímco pravda může být naprosto odlišná. Například je tam psáno, jak Píka vydával příkazy na pomoc naší jednotnce v Rusku a stavěl se za Ludvíka Svobodu, avšak skutečnost je někde posunuta a místy dokonce úplně dle dobových zpráv obrácená.
Kde je skutečná pravda? Zatímco v Československu úmírali lidé v nepřetržitém strachu počínaje vypálením Lidic a konče boji o Duklu při osvobození Československa, exilová vláda si v Londýně hrála svoje politické hrátky a Heliodora Píku nezajímalo, jak trpí obyčejný lid v Československu, že zde umírají lidé, ale zda bude politický vliv ze západu, nebo východu. Dnes se posměšně či s ironií tvrdí, že bychom se německému vojsku nemohli ubránit a proto jsme museli vydat naše nejlepší opevnění na světě. A když si představíme mohutnou německou armádu, začalo to po roce 1989 vypadat, že postavit se Hitlerovu Německu byl nesmysl.
Jenomže už prakticky nikdo neví, že jsme měli excelentní opevnění západních hranic a excelentní výzbroj srovnatelnou s Německem, protože podle Versailleské dohody po první světové válce prostě Německo zbrojit nesmělo. Pouze mělo více lidí do války.
A co už se vůbec nepíše:
|
v roce 1938 deset našich zbrojovek pokrývalo 40% světového obchodu se zbraněmi a byli jsme schopni předat pro naši armádu každý den obrovské množství kvalitních zbraní, zatímco Německu trvalo ještě dva roky, než to u sebe dosáhlo. V okamžiku, kdy vláda kapitulovala a vše předala Hitlerovi, ze dne na den mohl vyhlásit válku a dobývat celý svět. Takže fakticky jsme excelentně vyzbrojili Wehrmacht na doporučení zrádců z Londýna, Paříže a USA, kdy dr. Beneš a generál Syrový na Pražském Hradě oznámil desetitisícovému davu, že naši vojáci mají opustit nejlepší obrannou linii na světě a naši vlast předat Hitlerovi. |
A odtud pramení zrady Francie a Anglie - potřebovaly nás oslabit, což pak excelentně využily USA!
USA náremně vyhovovalo, že celá vyspělá Evropa a SSSR se navzájem rozmlátí, pomlátí a zbídačí a na troskách se pak stane největší mocností světa!
Co zbývalo občanům Československa, když nás svinsky zradily západní mocnosti? Obrátili jsme se na SSSR
Je pravdou, že Heliodor Píka byl u vzniku jednotky pozdějšího Armádního generála Ludvíka Svobody, kdy jednal v Moskvě v roce 1941, ale pak začala exilová vláda různě manévrovat, a dokonce Beneš z tehdy neznámých důvodů začal jednotku brzdit. (Dnes už víme, že se tam sváděl politický boj a proto muselo tolik dalších obyčejných lidí zemřít)
A Heliodor Píka?
Snažil se oslabit jednotku, které vděčí mnoho lidí na Slovensku a v Československu za osvobození. Že se snažil československou jednotku rozpustit. Dokonce měla na příkaz exilové vlády v Londýně při vstupu do vlasti československé uniformy šité v SSSR svléknout a vstoupit na naše území v anglických battledressech jako Britové, kteří osvobozovali Československo.
A že je všichni vojáci poslali k čertu. V roce 1938 naši chlapi a vojáci plakali, po návratu z bojů zuřili.
Zemřelo zde strašnou smrtí více jak 300 000 lidí a naše exilová vláda si zase hrála politické hrátky s těmi, co nás zradili.
Samozřejmě se lidem z toho obracel žaludek. I o tom se však mlčí a přepisují se dějiny.
Co říci na závěr této části o osvobození?
Rozsudek trestu smrti na Heliodoru Píkovi byl vykonán v 6 hodin ráno 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice Bory.
1945 – 1947 – ve funkci podnáčelníka Hlavního štábu pro zvláštní účely vedl jednání s voj. činiteli vítězných mocností a hájil československé zájmy na mírové konferenci v Paříži, povýšen na divizního generála
(a právě to mělo být zradou dle komunistů, kdy slovo lid zaměnil za kapitalismus a ti, co za války děsivě trpěli, mu to sečetli jako sudetským Němcům)
- 1948
- březen – z politických důvodů odeslán na zdravotní dovolenou
- květen – zatčen ve vojenské nemocnici, obviněn ze špionáže pro Velkou Británii
- červen – pensionován
- 1949
- leden – po neveřejném procesu zbaven hodnosti a všech vyznamenání a odsouzen k trestu smrti
- 21. června – popraven ve věznici Plzeň-Bory
- 1968 – částečně rehabilitován
- 1990 – plně rehabilitován a povýšen do hodnosti armádního generála in memoriam lidmi kolem Václava Havla
Napsat s čistým vědomím, že se z Píky stal zrádce nelze. Na druhou stranu napsat jednoznačně, že si trest smrti nezasloužil také nelze. Kvůli jejich politickým hrátkám v Londýně zemřelo příliš mnoho občanů Československa (což je prokazatelné) a byť se samozřejmě ví, že léta padesátá byla ve vyřizování mezi komunisty hrozná (1948 - 1952) a trpěli tím i občané našeho státu, možná nakonec dějiny dokáží, že si trest smrti zasloužil. Dnes je pro veřejnost otevřeno příliš málo dokumentů, abychom spravedlivě mohli Heliodora Píku odsoudit. A ti, co mají dokumenty v rukách, jsou v předklonu před USA, takže o zradě USA, Velké Británie a Francie víme - nevíme skoro nic. Komunisti vyzdvihovali vše špatné o lidech ze západu, dnes je to naopak. Nezbývá, než pátrat v dokumentech tištěných, veřejně dostupných. Protože Wikipedie popisuje fakta, která mu režim dovolí. Nic víc.
Dokonce už zvrácené učitelky učí děti, že nás osvobodila americká armáda:
Štěpánová vyučuje na Základní škole ve Veverské Bítýšce na Brněnsku. Odsuzuje komunismus a tvrdí, že Českou republiku osvobodili Američané a Rusové ji okupovali.
Přihlásila se do pořadu Máte slovo, jehož tématem bylo: Kam směřuje česká politika - k USA, nebo Rusku? Štěpánová tam tvrdila, jak vyprávěla žákům, že půjde do televize a ptala se jich, co by pověděli, kdyby byli na jejím místě. „Jedna holčička zvedla ruku a řekla, ať už skončí komunismus,“ přiblížila Štěpánová
Samozřejmě pohlíženo mírovým okem na popravu Heliodora Píky lze uvést pochybnosti. Jenomže tehdy zde bylo ještě skoro válečné právo, po ulicích lidé bez nohou a rukou, každá druhá rodina měla někoho zabitého fašistickou rozpínavostí, občané SSSR nesly celou tíhu války dokonce tři roky na svém území, nemoci, hlad, umírání a deprese, a Heliodor Píka a jeho kumpáni si opět rozdělovali funkce, majetky a metály, jakoby se vrátili z tancovačky na vesnickém bále. Je jasné, že národ byl zuřivostí bez sebe a jak odsun Němců, tak potrestání zrádců vzal do svých rukou. Ta zrada Francie, Velké Británie a USA z nich nevyprchala. A stejně tak "česko-slovenský" národ věděl, že kdyby Hitler nenapadl i západ, nechal by nás na holičkách. Potřeboval odbyt a prodej zboží, nikoliv nasazení životů. A od té doby si USA uvědomily, že války jsou nejlukrativnější obchod a nic jiného už od té doby nedělaly. Teprve v roce 2017 přemýšlí, že i civilní výroba se musí znovu rozjet, jinak USA padnou.
Poslední dopis Heliodora Píky před popravou naznačuje, že původně dělal správnou věc, ale pak se přiklonil ke zrádcům z roku 1938, byť tenkrát psal, že to oni později pomáhali Sovětskému svazu zvítězit, zatímco dnes se začalo psát, že Sovětský svaz pomohl západu:
„ Řešit věci vnitřní a stranické politiky jednak nepříslušelo vojáku, nýbrž národu doma, jednak nesměl jsem se tímto oslabovat a rozpolcovat. Věřil jsem presidentu republiky, plnil jsem rozkazy vlády a nadřízených - jako poctivý voják, jenž měl to štěstí svobodně bojovat za ujařmený národ. Dokumenty, svědkové a historici později jasně dokáži, že jsem pro urychlení spojeneckých vítězství přispěl měrou nemalou, že jsem udržoval víru v Sovětský svaz a jeho vítězství po celou válku a první dvě léta jediný snad vůbec, v době kdy celý svět nevěřil a očekával zhroucení SSSR. Když moje předvídání se vždy v kritických dobách splnila, nabývali ve spojeneckém světě taktéž důvěry a účinně Sov. Svazu pomáhali. Historie se nedá tak lehce zfalšovat.„
Ano, poslední větu pozlatit: historie se nedá zfalšovat, byť si to v každém období utvoří každý dle svého. A za odklon od těch, co nás osvobodili, zaplatil Heliodor Píka cenou nejvyšší: životem. A nic to nemění na faktu, že pak komunisti mezi sebou šíleně bojovali o moc.
Autentické vzpomínky čerpány z
Ludvík Svoboda
Z Buzuluku do Prahy
Edward Beneš
Šest let exilu
a dalších drobných materiálů
Je vhodné doplnit ještě jeden pohled, Mnoho lidí bojovalo za Československo a pak byli posláni do lágrů. Proč? Možná by stálo přeložit to do dnešního jazyka: ti, co bojovali za osvobození Československa, se rozdělili do dvou skupin. Jedni žádali, aby lidé jako dnešní Bakala nazpět majetek, který si nakradli za války, nikdy nedostali. A pak byla skupina, která ozbrojeně začala Bakaly bránit se zbraní v ruce, protože prý soukromý majetek je nedotknutelný. Položme si otázku: ano, soukromý majetek se zestátnit nesmí. Ale měli právo bránit majetky lidí jako je Bakala se zbraní v ruce proti lidem, kteří ve válce skutečně bojovali a trpěli? A najednou můžeme vidět Heliodora Píku či potomky hrdiny Mašína v jiném světle. Kdo má právo soudit dějiny?
Bohužel dnes se zase korouhvička obrátila a mnozí komunisté jsou v současné době pravdě a lidem blíž, než oni Bakalové, Pitrové, Sobotkové či Babišové. Je někdo takový, kdo toto vše dokáže rozsoudit jednou větou? Přitom pohrobci těch, co dělali prověrky za bolševika v roce 1948 nesou dnes název Evropské hodnoty, i když, pravda - zatím se nikdo s opačným názorem nehoupá. Ale doba se přiostřuje a Merkelová vyhrožuje. Kam až dojdou?
Příště Ludvík Svoboda