Pravdou je že zatím odškodné žádají pouze vinaři, nikoliv pěstitelé banánů a pomerančů, ale co není... V podmínkách státu, kde se pravidelně střídá jaro, léto, podzim a zima, v globálním oteplování nikdo nepočítal, že bude v dubnu mrznout. Neuvěřitelná drzost přírody.
Zatím na víno žádají půl miliardy korun, protože v tomto kraji se s teplotami v dubnu pod nulu už nepočítá.
Svaz vinařů proto bude chtít po státu speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící. Bude chtít i zvýšení kompenzací z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu z garantované pětadvacetiprocentní podpory na 65 procent.
Před třicetiletou válkou byly plochy s vínem také relativně velké. Na druhou stranu náklady na výrobu nenesl stát. Už v roce 1583 Císař Rudolf II. napomíná majitele vinic
za nepořádky v placení zemní daně z vinic (perkrechtu) králi. V Praze vrcholí vývoj vinařství a zrychluje se prodej vinic. Přitom uniká králi důchod pro nepořádky při registraci vinic. Později, když přišlo neúrodné období, byly vinařům odpouštěny daně. Nic víc. Takže neúroda bývala samozřejmě vždy v nějakém období, ale stejně jako dnes firma, která nemá odbyt, nenesl ztrátu jejich soused, ale bylo to riziko podnikatele - pěstitele.
|
Prapodivný systém, který se však vytvořil v Evropské unii, vytvořil záhadnou (ne)úměru. Čím hůře na poli, tím lépe v kapse. A tak stejně tak, jak na pěstování například řepky chudnou občané, kteří musí zaplatit za dražší benzín či naftu, o to víc bohatnou pěstitelé řepky. A tak se touto metodou vyplatí na našem území pěstovat banány, mango a další ovoce. Že to bude stát peníze a úroda bude mizerná? No a co. Soused ztráty zaplatí... |
Statistiky
Současný produkční potenciál ČR - stav k 31.12.2011
Podle výsledků registrace ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osazených ploch je celkem 17 198,05 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Cena za nově vysazený hektar vinice se dříve pohybovala okolo 600 až 700 tisíc korun, přičemž dotační částka činila přibližně 170 tisíc korun na 1 hektar.
Dotační titul 1.C.: Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů a pros
31.05.2000 | MZe ČR
Dotační titul 1.C.: Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů a prostorových izolátů
Účel: nezbytná obnova vinic,
Forma podpory : investiční, přímá nenávratná dotace.
Výše podpory:
a) sazba do 250 000 Kč/ ha vysázené vinice, tj. výsadba ve vinařské obci uznanou sadbou na výměře minimálně 0,10 ha
e) sazba do 500 000 Kč/ha vysázené vinice, chmelnice, ovocného sadu charakteru prostorových izolátů.
Až budeme v našem kraji ve velkém pěstovat banány, pomeranče na vývoz, to se nám to pořádně prodraží. Zatím dnes dovážíme brambory, cukr...
Byly doby, kdy jsme byli fascinováni dovozem obrovského množství železné rudy z SSSR, abychom z toho udělali železné ingoty a posílali je nazpět do SSSR, zatímco výroba hodinek a polovodičů se přesouvala do Bulharska a SSSR. Dnes tuto zhovadilost sice neděláme, zato vyvážíme z našich "teplých krajin" víno a připravujeme banány, zatímco brambory a cukr včetně vepřového dovážíme. Tak v čem se Evropská unie od RVHP liší?