Šero v pralese od malířky Toyen z artificiálního období s vyvolávací cenou 14 milionů korun se prodalo za 30 milionů. Jeho cena se tak nakonec více než zdvojnásobila. Tuzemský aukční rekord Toyen držel zatím obraz s názvem Spící, který se v krizovém roce 2009 prodal za 23,2 milionu korun včetně aukční přirážky.
Obraz české malířky Toyen Šero v pralese se vydražil za 30 milionů korun včetně aukční přirážky, což je autorčin tuzemský rekord a současně čtvrtý nejdráže prodaný obraz na aukcích v ČR.
To jsou další ukazatele, že ne vše je na ekonomickém nebi v pořádku. ECB a FED se přetahují v prapodivných finančních machinacích, Čína neví, zda bublina dokáže sama sebe absorbovat, nebo praskne, Evropa se bez tištění umělých peněz hroutí, bitcoin šílí a trhá rekordy, obrazy a umělecká díla opět trhají rekordy...
Není těch mimobankovních ukazatelů příliš?
A samotná TOYEN?
Otázkou je, zda se více cena jejích obrazů proslavila kvalitou, kdy mimo "expertů" je nikdo nechápe v poměru obraz - cena, nebo jsou díla ceněna za jejich pozadí vzniku: Toyen protestovala proti rodinným, společenským a kulturním autoritám, popřela tradiční "ženskou roli" a chodila oblečená jako muž, ve smokingu a s motýlkem u krku, ostříhána nakrátko; mluvila o sobě v mužském rodě. Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení, neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském. Často se o ní mluvilo jako o potrhlé lesbě, což dodává jejím dílům tajemný nádech či podivné kupce.
Oficiálně je to umělkyně, která reprezentuje a mění ženskou sexualitu, touhy a identitu, zároveň představila radikálně nový pohled na to, jak mohou ženy vnímat, přemýšlet a rozumět samy sobě v moderním světě. Prostě umělecká avantgarda je vždy jaksi mimo. Mimochodem dnes se umění dostalo tak daleko, že rezavý plech či staré brýle se vystaví doprostřed místnosti a umělečtí odborníci to hodiny pozorují jak lejno od umělce Černého.
Pouze to lejno od Černého se nevydražilo za miliony jako Šero v pralese od Toyen. Asi ještě krize nebyla na svém vrcholu...