Jedním z nejvíce postižených odvětví díky pokřiveným dotacím je polygrafický průmysl. Zatímco firmy jako Optys v Moravskoslezkém kraji zažívají boom, ostatní krachují, i kdyby se postavily na hlavu a měly sebesenzačnější záměr a tým. Prostě mají smůlu: jsou v kraji, který "Brusel" označil jako ten, který na dotace nemá nárok.
A nikoho nezajímá, že v takovém okrese či kraji nedostatkem pracovníků jsou vyšší mzdy, vyšší nájemné, vyšší ceny nemovitostí a tím by to měl trh srovnávat. Jenomže převody peněz a dotace ničí vše.
Krásný příklad je u dotací mezi státy. Západ nás prý dotuje. My máme nízké mzdy, Německo vysoké. Tudíž při srovnatelné práci bychom měli Německo průmyslově zničit. Opak je pravdou. Záhada? Ne! Ukažme si to na číslech: z Evropské unie nám pošlou cca 100 miliard korun. My tam pošleme cca 40 miliard korun. Takže zisk 60 miliard korun? Nesmysl, už teď je odhad na Ministerstvu financí, že pro rok 2016 nám odteče do států Evropské unie 270 miliard korun formou dividend a dalších odvod! Ano, čtete dobře, do států EU odtečete tento rok slovy dvě stě sedmdesát miliard korun. A s oněmi 40 miliardami je to 310 miliard korun.
|
Takže oni nám dají 100 miliard, my jim 300 miliard. To je úžasné. A právě těch 200 miliard dají na dotace tak, že německé sýry, máslo, mléko z dovozu k nám jsou levnější při mzdách v Německu či Francii, než s našimi platy naše výrobky. Proto nikdy nemůžeme dohnat státy EU, dokud budou tyto zločinné dotace. (Čísla jsou braná jako ilustrativní, byť odhad 270 miliard byl oficiálně MF vyřčen) Prostě si platíme konkurenci. To by "chytrý" nevymyslel... |
A totéž je ve vnitrostátním měřítku
Sice jsou údajně platy v Praze násobné proti Moravskoslezskému kraji, byty tam stojí až 5 milionu, zatímco na severu Moravy ani ne milion, což dává předpoklad, že firmy myjí obrovskou konkurenční výhodu a lidé s polovičními platy jsou na tom lépe, než ti v Praze, ale...
|
Zatímco se například Optys odstěhoval z Prahy 4 na Moravu a dostal desítky milionů na nové rotačky, iDNES popisuje autentický příklad opaku, kdy díky tomuto zločinnému systému zbankrotovali jiní, poctiví, kteří nemají dlouhé prsty a přátele či příbuzné v Parlamentu.
ZLOČINY ZLOČINY ZLOČINY ZLOČINY |
Dotace rozvrátily polygrafický průmysl, říká zkrachovalý majitel tiskárny a podává žalobu
„Nemohli jsme konkurovat. Většina zakázek v polygrafii je totiž stejně z Prahy, takže všechny polygrafické firmy bojují o jeden trh. A když jedna dostane ohromné peníze na stavbu provozu a nákup technologií, tak je logické, že může jít s cenou dolů. Druhá je nedostane, takže musí držet ceny, aby mohla splácet půjčky a dávat lidem výplaty. Není příliš složité si spočítat, jak to pak s takovým podnikáním dopadne,“ říká bývalý majitel Východočeské tiskárny Petr Fryč.Takže jste měli dobře zavedenou firmu. Kde nastal obrat?
Největší průšvih se odehrál po roce 2007, kdy se naplno rozjely evropské dotace z programu Rozvoj -OPPI. První vlnka dotací přišla sice už v roce 2004 a tehdy sice narušila podnikatelské prostředí, ale ne fatálně. Ta druhá vlna byla podstatně masivnější s mnohem radikálnějšími dopady. Stát v rámci tohoto programu, který měl podporovat zaměstnanost, začal naprosto selektivně pumpovat peníze do firem a z mého pohledu zároveň začal porušovat zákon o ochraně hospodářské soutěže.
Co to v reálu znamenalo?
V praxi to vypadalo tak, že úředníci ministerstva průmyslu a obchodu bez jakýchkoli analýz, jak mně na neoficiálních jednáních přiznali, napumpovali v letech 2007 až 2014 do české polygrafie tři a půl miliardy korun. Nutno dodat, že tak se dělo v době, kdy kvůli krizi i internetu během tří let, 2007 až 2010, spadla poptávka po tisku v rámci Česka o 30 procent. Je tedy jasné, že se rozjel velmi tvrdý konkurenční boj, ve kterém měli příjemci dotací obrovskou výhodu.
Jaký to mělo podle vás dopad na celé odvětví?
Podle údajů, které mi poskytl Český statistický úřad, se v těchto letech na základě dotací podařilo v polygrafii vytvořit několik desítek nových pracovních míst. Ovšem také je nutné dodat, že za roky 2007 až 2014 jich podle statistiků v rámci oboru v celé České republice zaniklo zhruba tři tisíce.
Co tedy hodláte dělat?
Stát z mého hlediska jasně selhal, porušil české zákony i evropské směrnice. Je proto logické, že po něm budu chtít náhradu škody. Už jsem se spojil s několika podobně poškozenými kolegy a společně se snažíme bojovat. Musím říct, že nebylo lehké najít právníka, který by do toho s námi šel. Jasné je, že bude těžké dokázat, že stát takto zoufale selhal. To se mi ostatně ukazuje i během jednání s poslanci a úředníky z ministerstva. Ti se tváří, že je vše v pořádku, protože by zpochybnili svou existenci, ale jsem přesvědčený o tom, že právo je na naší straně.
Už probíhá také soud, kde mě stát žaluje za krácení daní a neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Přiznávám, že jsme v tom byli pozadu, ale vždy, když bylo z čeho, tak jsme platili. I proto se nyní musím začít bránit, protože mně reálně hrozí, že ve svých 62 letech skončím totálně na dně a se mnou moje rodina. Nemůžu to takto nechat.
Myslíte, že máte šanci v tak těžkém sporu vyhrát?
To nevím, ale musím to zkusit. U nás je zvykem mluvit o dotacích jen pozitivně. Politici se předhánějí s ukazováním čísel, jak se daří čerpat. Nikdo ale už nemluví o tom, jaké škody špatně použité dotace mohou napáchat. Nejde zdaleka jen o mě a mou firmu. Tvrdím, že stát svou politikou totálně rozvrátil celý polygrafický průmysl. Firmy, které dotace měly, se totiž na nich staly závislé. Šly s cenami tak dolů, že nyní nemají ani na svou obnovu. Ale ceny se už nikdy nevrátí tam, kde byly, takže z logiky věci, ty přeživší tiskárny budou potřebovat další dotace a tak pořád dokola. Stát by prostě neměl zasahovat do soukromého podnikání, protože tím napáchá jen škodu. To je to, na co chceme nyní hlasitě upozornit. Jsem si totiž jistý, že stejný problém nemá jen polygrafie.
