Odkazy a připomínky mimo téma

Mnozí sem přidáváte do diskuze velmi zajímavé odkazy mimo téma, které však vzápětí zapadnou a je to škoda.

Proto je do lišty vložen stálý odkaz, kde se bude moci cokoliv ukládat a případně se k tomu vrátit.

Napsat novou zprávu
 


*: Babišův Stropnický už nakupuje předražené U.S. vrtulníky jak Dalík

Za 575 milionů dolarů (12,6 miliardy korun).

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej helikoptér české armádě, zjistila ČT. Případný kontrakt se má týkat 12 vrtulníků typu UH-1Y přezdívaných Yankee. Ze strany Washingtonu jde o předběžný souhlas. Oficiální souhlas musí dát americká i nová česká vláda.

Cena vrtulníku UH-1Y Venom s výbavou roku 2014 je 26,2 milionu dolarů. K tomu uvažujte množstevní slevu. Z té můžete zaplatit mnohé na výzbroji. Takže 26,2 x 12 je 315 milionů dolarů.  

Ministr Stropnický (ANO) předražil zakázku minimálně o 200 milionů dolarů!

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2282653-spojene-staty-predbezne-schvalily-prodej-12-vrtulniku-ceske-armade

https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_UH-1Y_Venom

 

 


úterý 24. říjen 2017
*: USA kobercově vybombardovaly syrské Rakká jak Drážďany

Rusko obvinilo mezinárodní koalici v čele s USA z „barbarského bombardování“ syrského města Rakká. Podle Kremlu si kobercové bombardování srovnatelné s tím v Drážďanech v roce 1945 vyžádalo tisíce civilních obětí a vymazalo město z povrchu zemského. Někdejší bašta teroristické organizace Islámský stát (IS) padla tento týden.

„Rakká postihl stejný osud jako Drážďany v roce 1945, srovnané se zemí americkým a britským bombardováním,“ citovaly agentury AFP a Reuters mluvčího moskevského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

Ten poukázal na to, že před vypuknutím konfliktu v Sýrii žilo v Rakká kolem 200 tisíc lidí, zatímco dnes jich tam zůstalo jen asi 45 tisíc.

Konašenkov v prohlášení vyjádřil domněnku, že Západ nyní spěchá s poskytnutím finanční pomoci Rakká na obnovu města, aby zakryl důkazy o svých údajných zločinech.

zdroj:

USA barbarsky vymazaly Rakká z povrchu zemského

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2281588-rusko-kritizuje-usa-barbarsky-vymazaly-rakka-z-povrchu-zemskeho

Šokující fotografie Rakká

http://www.dailymail.co.uk/news/article-5005501/Shocking-photos-city-Raqqa.html


neděle 22. říjen 2017
*: Babiš zavede politicko-ekonomický gangsterismus

Politický režim, který tu Babiš pravděpodobně zavede, bych neoznačil za fašistický hlavně proto, že zákony, které fašismus jednou uvede do praxe (jakkoli jsou mnohdy zvrácené), také úzkostlivě dodržuje. Např. v hitlerovském Německu by se nikdy nemohlo stát to, o čem jsem psal před chvílí, aby totiž někdo vydal příkaz ke zničení pšeničného lánu. U nás k tomu „díky“ Babišovi nejen došlo, ale navíc nikdo nebyl potrestán, neboť policie případ odložila. Na tomto jediném příkladu vidíme v celé nahotě to, co se vbrzku stane normou, totiž právní anarchii v podobě zastrašených státních zástupců, policejní nečinnost tváří v tvář evidentnímu zločinu a soudní zvůli, kdy se obyčejný člověk nedomůže základního práva na ochranu svého majetku. Režim, který tu Babiš zavede, bych tudíž označil nikoli za fašismus, nýbrž za politicko-ekonomický gangsterismus.

Mám-li uvést pár konkrétních příkladů, pak Babiš určitě neradil řediteli finanční správy, aby začal pomocí zajišťovacích příkazů likvidovat nepohodlné firmy, neúkoloval auditory Čapího hnízda, jak má jejich prověrka dopadnout, nevyzýval ministerské úředníky k šikanózním kontrolám firem, jejichž majitelé se mu svými statečnými občanskými postoji znelíbili a ani nezakazoval promítání filmu Žlutý baron. To všechno byla osobní iniciativa jeho nohsledů, kteří svým neomylným krysím instinktem zavětřili, že se ve společnosti cosi radikálně mění, resp. že opět přichází doba, kdy namísto odbornosti a mravní integrity se od lidí bude v prvé řadě očekávat poslušnost, plnění příkazů shora a členství v Hnutí.

Autor: Jan Hofírek

Více na:

http://pravyprostor.cz/rezim-ktery-tu-po-volbach-zavede-babis-nebude-fasisticky-bude-mnohem-horsi/


středa 18. říjen 2017
*: REALISTA HYNEK

získal podporu 22 poslanců pro prezidentskou kandidaturu

http://jdem.cz/dg5hv6


úterý 17. říjen 2017
BLISTY ZVRACÍ: Kirkúk. Čtvrtá válka v Perském zálivu?

16. 10. 2017 / Karel Dolejší V noci z neděle na pondělí vyslala proíránská vláda Iráku své nejlepší vojenské jednotky, Američany vycvičené a vyzbrojené, ale také Íránci organizované a podporované šíitské milice, do ropné oblasti kolem sporného města Kirkúk. Podle zpráv na sociálních sítích již v průmyslové části města vypukly boje, když posily přisunuté včera kurdskými úřady zahájily palbu na postupující irácké speciální jednotky. 

Ekonomický význam Kirkúku pro Irák je klíčový - Kirkúcké ropné pole produkuje zhruba milion barelů ropy denně a zajišťuje přibližně polovinu iráckého ropného exportu. Od července 2014 pole kontrolují kurdské úřady - a právě v tom je problém. 

Po nedávném referendu o nezávislosti vypsaném a uspořádaném kurdskou regionální samosprávou (KRG) zůstalo vypuknutí dalšího iráckého ozbrojeného konfliktu jen otázkou času. Zároveň boje znamenají debakl americké politiky v regionu, a to ani ne tak politiky Trumpovy, jako Obamovy.
 
Bývalý viceprezident Joe Biden ještě v roce 2006 navrhl řešit narůstající vnitroirácké problémy federalizací země. Tento rozumný a realistický návrh však nikdy v Obamově administrativě nezískal podporu. Naopak, Obama na všech frontách ustupoval Íránu kvůli vysněné jaderné dohodě. Írán však má dominantní vliv na iráckou šíitskou většinu a úřady v Bagdádu. Namísto snahy starostlivě balancovat vliv a zájmy jednotlivých náboženských a národnostních entit v zemi nastoupila takřka bezvýhradná podpora bagdádské vlády. Tato vláda je primárním příjemcem americké vojenské pomoci, včetně té, která byla během bojů s IS určena Kurdům. Když před několika lety arabské monarchie Perského zálivu projevily zájem přímo pomoci Kurdům v boji s IS zbraněmi, Washington projekt s ohledem na Teherán opět překazil. A dnes míří na Kirkúk vojáci irácké 9. obrněné divize převážně v obrněných vozidlech, jejichž dodávky stály americké daňové poplatníky miliardy dolarů. Jedou v amerických tancích na Kirkúk - bojovat ani ne tak za arabský nacionalismus, jako za šíitskou ideologii a íránské zájmy.
 
Otázkou však je, zda by ekonomická katastrofa jménem Kurdistán mohla vůbec dlouhodobě samostatně fungovat. Pokud by KRG o Kirkúk přišla, ztratí hlavní a v podstatě jediný významný zdroj příjmů - protože ostatní odvětví kurdské ekonomiky bez petrodolarů fungovat nemohou. Země bez přístupu k moři je navíc životně závislá na tureckém ropovodu Baku - Tbilisi - Ceyhan, nicméně vztahy s Tureckem se kvůli referendu dostaly na bod mrazu. Jediný projekt alternativní přepravní trasy by vyžadoval koridor ke Středozemnímu moři přes severní Sýrii, který by ovšem musela vybojovat syrská odnož kurdské PKK. Turecká intervence v Idlíbu má kromě jiného za cíl takové eventualitě za každou cenu zabránit
 
Obamovou chybou ovšem nebylo, že "bral v úvahu íránské zájmy" - tyto zájmy v regionu jednoduše nelze obejít. Problémem se stal fakt, že se bývalá americká administrativa prostě smířila s militantním a expanzivním programem íránské nadvlády v regionu, místo aby usilovala o vyvážení moci a vlivu různých regionálních aktérů. Po Sýrii, kde spolu bojují američtí spojenci z kurdské PKK/YPG a sunnitskoarabské jednotky ještě vloni (nedostatečně) podporované CIA, se teď do sebe pro změnu pustily další dvě frakce lokálních amerických spojenců v Iráku. Kurdská se nehledě na naprosto nepříznivé materiální faktory sama považuje za silnější, jednotky loajální bagdádské vládě zase mají za sebou vítězství v Mosulu, absorbovaly obrovskou americkou vojenskou pomoc - a miliční šíitský element s mozky vymytými radikálními kazateli není rozhodně o nic méně fanatický než těžce nacionalističtí pešmergové.  
 
Američané Kurdům vždy až do omrzení opakovali, že musejí v každém případě zůstat součástí jednotného Iráku. Zároveň však pro Obamovu administrativu byly vždy námluvy s Teheránem mnohem důležitější než jakákoliv snaha uspořádat poměry v Iráku tak, aby se tam Kurdům mohlo opravdu dobře žít. A takové úsilí by vyžadovalo soustavnější tlak na bagdádské úřady, který by znamenal i riziko diplomatického konfliktu s jejich sponzory ze sousední země. Nestalo se. Írán nepřestal vítězit - v Iráku stejně jako v Sýrii. 
 
První válka v Perském zálivu proběhla v letech 1980 - 1988 mezi Irákem a Íránem. Druhá v letech 1990 - 1991 převážně na území Kuvajtu mezi Irákem a mezinárodní koalicí. Třetí v letech 2003 - 2017 opět v Iráku začala jako nelegitimní invaze "koalice ochotných". 
 
Boj o Kirkúk směřující k likvidaci dosavadního amerického regionálního spojence íránskými proxies v Bagdádu by znamenal další fázi letitého regionálního konfliktu. Jde o kvalitativně novou úroveň, o válku prosazující hegemonistické aspirace Teheránu v regionu proti zájmům všech ostatních státních aktérů - ale současně také reagující na tendenci k rozbití celého regionálního uspořádání založeného až dosud na Sykes - Picotově dohodě (smlouvě mezi Británií a Francií uzavřené se souhlasem Ruska) z roku 1917. 
 
https://blisty.cz/art/88471-sedm-kuli-jako-v-kirkuku-ctvrta-valka-v-perskem-zalivu.html

pondělí 16. říjen 2017
 
Powered by Phoca Guestbook