Odkazy a připomínky mimo téma

Mnozí sem přidáváte do diskuze velmi zajímavé odkazy mimo téma, které však vzápětí zapadnou a je to škoda.

Proto je do lišty vložen stálý odkaz, kde se bude moci cokoliv ukládat a případně se k tomu vrátit.

Napsat novou zprávu
 


*: Američtí kontraktoři Blackwater/ACADEMI pověsili prince Alwaleed bin Talal hlavou dolů

Kdo zachrání 11 saúdských princů, kteří se postavili proti korunnímu princi Mohammedovi bin Salman a válce v Jemenu, a stovky saúdských bysnysmenů z vězení v hotelu Ritz-Carlton v Rijádu?

Supermani z Hizballáhu nemůžou být všude a tady by navíc eskalovali konflikt!

http://www.dailymail.co.uk/news/article-5108651/American-mercenaries-torturing-Saudi-princes.html


čtvrtek 23. listopad 2017
*: Soudce Miroslav MJARTAN, bývalý člen KSČ: zprostil viny tuneláře OKD i Nečesaného

JUDr. Miroslav Mjartan, narozen 10. 9. 1960, člen KSČ:

JUDr. Miroslav Mjartan Jako předseda senátu okresního soudu v Pardubicích odsoudil dne 10. 5. 1988 Antonína Pernického za výtržnictví (podle par. 202 odst. l tr. zákona) a verbální útok na veřejného činitele (par. 156 odst. 2 tr. zák.) k nepodmíněnému trestu ve výši 30 měsíců ve III. NVS a jako zvlášť nebezpečného recidivistu ke dvěma letům zákazu pobytu v Pardubicích. Trestného činu se měl dopustit, když byl zadržen na nádraží v Pardubicích při návratu z předchozího trestu a ve služebně VB se kriticky a hanlivě vyjadřoval ke KSČ, Stalinovi a Husákovi.

JUDr. Miroslav Mjartan jako předseda senátu krajského soudu v Hradci Králové dne 25. 6. 2009 zprostil obžaloby tuneláře Ostravsko-karvinských dolů (OKD) Viktora Koláčka, Petra Otavu a Jana Przybyla. Podle obžaloby na základě fiktivních smluv na vykonávání různých činností pro OKD a ČMD získali pro sebe a Karbon Invest majetkový prospěch ve výši asi 2,1 miliardy korun. Smlouvy byly uzavřeny v lednu 1999 a za obě smluvní strany je podepsali obžalovaní.  Hrozilo jim až dvanáct let vězení a propadnutí majetku.

JUDr. Miroslav Mjartan jako předseda senátu krajského soudu v Hradci Králové dnes, 20. 11. 2017,
zprostil Lukáše Nečesaného obžaloby z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku. Svědek pan L, doučující učitel: "Neříkal, k jaké kadeřnici chce jít se dát ostříhat, jediné co řekl, že snad to musí stihnout, že řekl, že tam je bába do pěti hodin." Jakub V.: "Tohohle Nečesaného vyhodil jeho otec z domu, protože ho vyhodili ze školy a doma ukradl notebook a hodinky a prodal to. Šel na ekonomku do Hořic, kde bydlel u prarodičů, kteří mu také nesvěřili klíče, aby jim nekradl, když nejsou doma. Byl závislý na automatech, dlužil v řádech stokorun až tisíců svým kamarádům a desetitisíce bankovním institucím. V krvi mu našli pervitin a marihuanu. Usvědčila ho facebooková konverzace (bavil se o tom s kamarádem a věděl věci, které se nedaly tou dobou nikde zjistit) a také lhal on i jeho prarodiče jeho příchodu domů (jeho babička říkala, že přišel v pět, že si to pamatuje, protože se ručičky překrývaly, tím udělala chybu, protože se ručičky překrývají v 17:25, což vycházelo přesně na spáchání činu a cestu domů). Zjistěte si prosím informace, než začnete nadávat na soudy, policii a bránit takového spratka." Otec Luděk Nečesaný v roce 2010 kandidoval za TOP09 na primátora Liberce. V červenci 2013 jmenoval trestně stíhaný (korupce) hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) Luďka Nečesaného generálním ředitelem Krajské nemocnice Liberec. V červnu 2015 Nečesaného obvinila protikorupční policie z braní úplatků a jeho manželku z toho, že legalizovala výnosy z trestné činnosti. Oba jsou vyšetřováni na svobodě. Obvinění souvisí s předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun, které skočily v jejich kapse.

 


pondělí 20. listopad 2017
*: Hurá, stát už nebude garantovat bankovní vklady do 100 000 eur!

Evropská centrální banka se domnívá, že už to není nadále potřeba.

http://www.zerohedge.com/news/2017-11-19/ecb-proposes-end-deposit-protection

Státní garance na pojištění vkladů do výše 100 000 eur pro jednoho vkladatele u jedné banky byla zavedena od roku 2011 ve všech zemích Evropské unie na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/14/ES:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX%3A32009L0014

Byla to doba bankovní krize, O.K., ale proč se měli daňoví poplatníci (někteří lidé ani nemají bankovní účet) zaručovat za soukromé banky a vklady jejich klientů? Není divu, že v bankovnictví morální hazard jen kvete. Zatímco banky mají rekordní zisky, přispívají do Fondu pojištění vkladů pouhých 0,04 procenta z celkového objemu vkladů, stavební spořitelny 0,02 procenta a družstevní záložny 0,08 procenta. Ve Fondu je tak směšných 28 miliard korun, v Garančním systému finančního trhu, tj. včetně Fondu, celkem 35 miliard korun (k 1.8.2017). Krach jakékoli větší banky v Česku by proto musel zaplatit stát, resp. by stát musel navýšit státní dluh, např. ze současných 1,61 bilionu na 3 biliony korun...

Objem klientských vkladů u velké trojky je: ČSOB (belgický vlastník KBC bank) 887 miliard korun, Česká spořitelna (rakouský vlastník Erste Bank) 879 miliard korun, Komerční banka (francouzský vlastník Société Génerale) 777 miliard korun.

Letos Garanční systém dokončuje vyplácení 2,799 miliardy korun mezi 6 898 klientů rozkradené, zkrachovalé kampeličky WPB Capital, aniž by policie zajistila potrestání pachatelů, a vyplácení
3,53 miliardy korun pro 3 356 klientů ERB Bank ruského podnikatele Romana Popova, zde Česká národní banka rovněž podala trestní oznámení, miliardy z banky Popov převedl na své účty v daňových rájích.

Islanďané poslali bankéře Icesave a Landsbanki do vězení a odmítli platit dluhy bank ve dvou referendech (2010 a 2011).


neděle 19. listopad 2017
*: Program SA pro příští týden: abdikace, korunovace a útok na Írán

Poté, co bude korunován králem, zaměří Mohammed bin Salman svou pozornost na Írán, řekl zdroj deníku DailyMail.

http://www.dailymail.co.uk/news/article-5089229/Saudi-Arabia-king-set-hand-crown-son.html

Saúdská čistka - zdroje potvrzují, že věznění jsou biti a mučeni, včetně prince Miteba, syna předchozího krále Abdalláha ibn Abdal Azíze Al Saúda.

http://www.middleeasteye.net/news/exclusive-former-crown-prince-among-saudi-torture-victims-340914670

KDO JE OSVOBODÍ Z HOTELU RITZ-CARLTON???


pátek 17. listopad 2017
*: Co se vlastně dělo v Da-Nangu?

(rozhovor s profesorem Dmitrijem Jevstafjevem, Vysoká škola ekonomická v Moskvě, překlad blog Poznámky pana Bavora)

Ale hlavně Američané neměli co říci na tomto fóru – velmi reprezentativním. Všichni očekávali, že na fóru proběhne závažné vyjasnění vztahů s USA, že to provedou i Číňané i my, že Američané přistoupí k reformě v APEC ve prospěch Jižní Asie, nic z toho ale neproběhlo – všechny země si daly pauzu.

 

Celá ta situace v posledních letech se podobá dětské hře „kdo první mrkne“ a to nejen v nejsilnější trojce, ale Američané se snaží „nemrkat“ s daleko širším okruhem států. To co dělají USA, nikoli Donald Trump – to podtrhuji, toho lze vůbec vytknout před závorku, domnívám se. Tedy to, co dělá Amerika ve vztahu ke KLDR, to už je úplně směšné.

 

Jiná otázka je, že jsme narazili na situaci vtahů mezi USA a Ruskem. Ta je úplně prostá – se strany USA probíhají politicko-technologické kroky, propagandistické, manipulativní kroky, ať už kolem našich sportovců, olympiády, té naprosto neskutečné a šílené kampani kolem amerických elit, protiruské kampaně v USA, které už začínají zasahovat i lidi, proti kterým nebyly vůbec zamýšleny. Domnívám se, že teď pohoří takové množství lidí v okolí Hillary a Billa Clintonových, že v Demokratické straně zůstane jakási poušť, – ledaže by zlikvidovali celý svůj systém spravedlnosti. Přitom nikoli kuloárně, jak je tam v takovém případě zvykem, ale veřejně, protože to je skandál, který se už veřejným stal.

 

Ze strany Ruska pak to, co se odehrálo kolem Da Nangu, je příklad toho, jak bychom si měli počínat. Minimální píár (až na malé výjimky), žádná zbytečná gesta, minimum propagandy – jen praktické kroky. V momentě, kdy za podpory ruských VKS syrská vládní vojska a šíítští dobrovolníci zablokovali Abú-Kemal, zavřely ona jihovýchodní vrátka, kterými proudili islamisté, zbraně, pašovaná ropa, – v tom momentě Američané zjistili, že nemají co nabídnout – ale oni přijeli do Da Nangu smlouvat… Proto začaly ony podivné hry – jednou, že se setkají Trump s Putinem, pak že ne, pak že Američané setkání nabídli, aby se pak ukázalo, že se nikdo s nikým setkat nechystal. Takže, obecně vzato, Trump přijel s naprosto prázdným programem – a on přijel, aby se setkal s Putinem.

 

Ovšem poté, co byl Abú-Kemal zablokován, se obchod kolem Sýrie nezdařil a Američané přiběhli s dopředu napsaným prohlášením k Sýrii, ve kterém skoro stoprocentně opakují pozici, kterou Rusko hlásá už dobré čtyři roky. Jen tam nejspíš bude třeba zaměnit Ženevu za kazašskou Astanu, protože by mě zajímalo, kdo vůbec do té Ženevy pojede. Mnoho z těch, kteří tam byli, prostě polehli (obrazně řečeno) v procesu ustavování demokracie v Sýrii. A já se domnívám, že k té záměně dojde, protože pro Ženevu není předmět. Protože hlavními slovy, použitými v onom prohlášení je „suverenita a celistvost“ Sýrie – tedy, že řešit osud Sýrie budou Syřané – a nikoli jacísi, bůhvíkoho zastupující lidé, kteří nikoho nekontrolují, a kteří hlavně už velmi dávno v Sýrii nebyli.

Ještě k Da Nangu. Především musíme při pohledu na tuto situaci (údajně tvrdý postoj Trumpa vůči Číně, na druhé straně údajně velkorysá nabídka obchodní spolupráce s ČLR) jasně chápat, že s Američany se vůbec nedá bojovat v propagandě, protože jsou natolik vynalézaví, že jim v oblasti propagandy může úspěšně konkurovat leda tak KLDR, nebo možná Čína. To, co předvedli Američané je příklad toho, jak z porážky udělat vítězství. Podobně jako s. Stalin svého času z neúspěchu epopeje parníku Čeljuskin udělal veliký úspěch (nikdo ho nemohl zachránit, zatímco my ano)… Něco podobného teď předvedl Trump. Jinou otázkou je, a z toho je třeba se poučit, že informační potenciál USA dokázal 24 až 36 hodin v tom všem pokračovat. V Rusku to trvalo déle, ale bylo to plné pochybností, vzájemného obviňování, aniž by se někdo namáhal si vůbec ono společné prohlášení přečíst… a za druhé, že vůbec nechápeme, že v měřítkách Americké a Čínské ekonomiky, je 250 mld.USD, kolem kterých Trump dělal takovou slávu, a ze kterých podstatná část je už dříve avizovaný kontrakt Boeingu – je málo. My si tu sumu totiž představujeme v měřítku naší ekonomiky – tak jsou to obrovské peníze. Ale americká ekonomika je formálně 14x větší než ruská. Navíc, pokud se začteme, o co tam jde, tak ta hysterická reakce kolem zkapalňování plynu na Aljašce … – může, ale také nemusí být v roce 2019 rozhodnuto o realizaci tohoto projektu, a také si všimněme reakce Číňanů, a sice, že jejich rozhodnutí o nákupu tohoto plynu od USA bude záviset na ceně… A i v případě kladného stanoviska ČLR, půjde jen o část plynu, jehož podstatný díl půjde jinam, a není vyloučeno, že i zpátky do USA. Hlavní dohodu si ale opět nikdo nepřečetl – jde o 83 mld.USD plynových a ropných aktiv, to je břidlicový plyn a ropa – aktiva v severní Virginii. Obecně vzato se jedná právě o ni. O co tam jde? Jde o výkup aktiv za dluhy, přičemž standartní diskont (sleva) je 50-60%. Představuji si, že na to navěsili dluhy několika společností, jejich výši odhaduji na nějakých 170 mld.USD – to vše odkoupili Číňané. O co jim tam jde: – sotva o aktiva, která jsou ve stavu, že se hodí nanejvýš tak do šrotu. Ale patenty, now-how, trh (včetně trhu, který si tyto společnosti chystaly v Evropě) – to je to, co Číňany zajímá. To není jen likvidace nepříliš úspěšné technologické revoluce v USA, která i přes nepochybné technologické úspěchy na úroveň nesporné komerční výhodnosti nedosáhla. To je v podstatě počátek „ujídání“ technologického potenciálu USA a jeho přetahování k sobě. Přece velmi dobře víme, odkud se vzala čínská společnost „Lenovo“ a jaký vztah má k Číně. Otázka je jen, v jakém místě se USA v rozprodeji technologického potenciálu dokáží zastavit, a dokáží-li to vůbec.

 

Moje hlavní otázka ale je – kde bychom se v tom mohli angažovat my, protože USA mají zajímavé věci, zejména s hlediska tzv. průmyslu druhé modernizace, tj. to, co my nazýváme těžkým průmyslem, a kde máme velmi solidní dědictví po SSSR, jehož zbytky ztrácet by bylo naprosto nesmyslné. Digitální ekonomika je jistě velmi zajímavá, nicméně výroba takových mostních jeřábů přináší rovněž zajímavý zisk a ještě více dává výroba průmyslových armatur pro plynovody a ropovody, které za silně předražené ceny dovážíme. Takže ta otázka zní: – jak si máme najít místo a technologie, především komerční a organizační, abychom se mohli podílet na probíhající utilizaci amerického technologického potenciálu. Protože při komplexním pohledu vidíme, že nakupovat budou určitě Číňané, pravděpodobně i Indie. Nám Američané prodají máloco anebo nic, protože nás označili za hlavního nepřítele a uvalili na nás sankce. Ale z USA se budou odlupovat nejen technologie, technologická centra – ale také jejich lidé… Jsem přesvědčen, že současná kampaň kolem sexuálního vydírání se neomezí jen na Hollywood, a tady se nám nabízí docela široké spektrum práce.

 

Klíčovou otázkou jsou také trhy. Především, vojenskopolitické nástroje, jak vidíme v USA, jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů k prosazení vlastní produkce. Podívejme se na všestranně „demokratický“ vztah USA k Japonsku…

 

Naším hlavním problémem je archaický systém ekonomického a makroekonomického řízení. V současném systému řízení a prosazování se na zahraničních trzích, našich dlouhodobých zájmů a reformování vnitřních trhů v současném novém světě daleko nedojedeme. Podíváme-li se na to, kdo se shromáždil v Da Nangu, tak s výjimkou pár států, které se navenek tváří jako klasické tržní ekonomiky, tak všecky ty země v té, či oné míře realizují principy strategického indikativního plánování. Dokud u nás takový systém nevznikne, tak je nesmysl hovořit o tom, že budeme hrát s velkými ekonomikami rovnocenně. Bod číslo jedna: – hlavním naším problémem není ani tak absence zahraničních trhů, jako archaická úroveň ekonomického řízení, odpovídající tak l. polovině 90.let.

 

Bod číslo dvě: – ty trhy jsou naprosto zřejmé a nebudou nejsolventnějšími a nejobjemnějšími ve světě. My vycházíme stále z toho, že se v naší ekonomice objeví jakási stříbrná kulka, kterou vystřelíme, a vše bude jak je třeba. Nebude. Jak se říkalo v jistém populárním filmu – všechno už ukradli ti před námi. A tak pro nás bude mít význam kterýkoli trh. Podívejme se: – před námi leží Sýrie, která – jak se ukazuje – je významným geopolitickým a geoekonomickým regionem, ale vzhledem k řadě různých příčin je úplně rozbita. Někdo ji bude obnovovat. Pokud propásneme šanci se podílet na přeměně Sýrie v centrální element Blízkého Východu (za peníze arabských sponzorů, mezinárodních fondů, a samozřejmě i vlastních investic), bude to naše obrovská ostuda.

 

Vedle je Egypt s velkou ekonomikou a trhem, která nám kupodivu nekonkuruje. A takhle můžeme klidně, v neradikálním režimu dát dohromady 20-25 zemí, některé se formují např. kolem Vietnamu a zapomínat na takové státy, jakým je například Laos (a v našich masmédiích padaly otázky, proč se vůbec náš premiér setkává s představiteli nějakého Laosu..). Naše ekonomická politika prosazování se na zahraničních trzích může být jen mnohasměrná. Ona celá 90. léta a většinu první dekády nového století byla jednosměrná – plně cílená na EU (nikoli na celou Evropu). A tak se EU v jistém momentě rozhodla, že její trh je pro Rusko natolik důležitý, že si může začít diktovat podmínky, že se jim začneme vzdávat politicky… Vzpomeňte si, v jaké atmosféře a za jak otevřeného hulvátství se strany EU probíhala jednání o našem vstupu do WTO – a kde je teď ona WTO?

 

A to je třetí moment, který je třeba doplnit, že už neexistuje regulátor. USA v zájmu výhradně svých představ rozbily většinu potenciálu globálních ekonomických regulátorů. V té souvislosti si ale uvědomme, že ani my nikomu nic nedlužíme – že? Proto je třeba začít s novým systémem řízení, s přesně cílenou, bolestivou likvidací velmi nepříjemných průmyslových zranitelností uvnitř Ruska. Záměna importu není jen sýr a šunka Jamón Serrano, ale i velmi citlivé průmyslové výrobky, které jsme dováželi ze zahraničí ve finále našeho ropného a plynového okouzlení. Mně šokovaly údaje o obrovských množstvích dováženého polyetylenu … jako bychom ho neuměli vyrobit doma a z vlastních surovin. A takových choulostivých míst je u nás několik desítek. Krom toho: – místo abychom se teď vrhali na Východ (o kterém toho ostatně mnoho nevíme), máme také Jih a Arabský poloostrov, kde se díky dobrému jménu které jsme si vytvořili v Sýrii, na nás začínají dívat úplně jinak.

 

Pokud jde o vnitřní rozvoj Ruska, jsou tři směry, kterými se musíme zabývat hned teď:

 

Za prvé – kosmické odvětví. Se stavem odvětví, ve kterém je, po roce 2025 budeme jen stěží konkurovat světu – a kosmos, to jsou technologie, spojení a ona, s prominutím  zmíněná, digitální ekonomika. Nápad, který se objevil, – oddělit civilní kosmonautiku od vojenské, by ovšem znamenal zabít obě.

 

Za druhé – materiály. Tady máme docela slušnou rozpracovanost nových konstrukčních materiálů. Musíme ale uskutečnit skok, který ovšem je realizovatelný jen na bázi projektového financování.

 

No, a za třetí – ta „nejjednodušší věc“, kterou je nová logistika. K dnešku není ani jeden logistický projekt jak na území RF, tak v v jejím bezprostředním okolí, který může být realizován výhradně na bázi tzv. tržní rentability. Budoucí projekty musí do sebe zahrnovat m.j. i rizika (i bezpečnostní), která nepochybně porostou, protože islamistická hnutí s nikam nevytratila.

 

Domnívám se, že v naší ekonomice a v naší zemi bude muset být řádově méně píáru. Rusko se musí minimálně na příští 2-3 roky stát mlčenlivou zemí. Protože jsme vlastně všem už všecko řekli, a oni nám také všechno řekli. O všech všecko víme, a po pětatřicáté se dovědět, jak Donald Trump má rád Rusko, ale že si nemůže proti vlastní byrokracii nic počít… – to je nejspíš už nezajímavé. Proto se domnívám, že na nějakou dobu bychom se měli stát jakousi mlčenlivou zemí, – kromě toho si myslím, že to bude mít velmi ozdravný vliv na naše partnery a povede k jejich vystřízlivění…

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2017/11/15/co-se-vlastne-delo-v-da-nangu/


středa 15. listopad 2017
 
Powered by Phoca Guestbook