Odkazy a připomínky mimo téma

Mnozí sem přidáváte do diskuze velmi zajímavé odkazy mimo téma, které však vzápětí zapadnou a je to škoda.

Proto je do lišty vložen stálý odkaz, kde se bude moci cokoliv ukládat a případně se k tomu vrátit.

Napsat novou zprávu
 


Jaroslav Matuška: Putin odpověděl Polákům, kdo začal válku Titulky CZ

https://www.youtube.com/watch?v=-Yg2Sqj9E9U&feature=youtu.be


sobota 15. červenec 2017
*: Česko vyšle 290 vojáků na ruské hranice. Jak hlasoval váš poslanec?

Česko vyšle vojáky do Pobaltí, schválila ve středu 12. července 2017 Poslanecká sněmovna (souhlasit ale ještě musí i Senát)

Sobotkova vláda chce na ruské hranice do Pobaltí vyslat 290 vojáků. V Litvě a Lotyšku by měli působit celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku.

Do Litvy by měla česká armáda poslat konkrétně až 250 vojáků v podobě mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur a ženijní čety, které doplní zdravotníci, četa palebné podpory a logistická jednotka. Uskupení povede Německo. Pod kanadským vedením se předpokládá přítomnost českých vojáků v Lotyšsku. Půjde o minometnou četu čítající až 40 vojáků. Mise vyjde ministerstvo obrany zhruba na 362 milionů korun.

Jak hlasoval váš poslanec?

Pro návrh z pera min. obrany a min.zahr.věcí hlasovalo po zhruba 1,5hodinové diskusi 119 ze 165 přítomných členů dolní komory: celá ČSSD (jediný statečný Jiří Koskuba proti), celé Babišovo ANO, celá ODS, celá TOP09, celá KDU-ČSL. Osobně se dostavili na hlasování předsedové stran (jinak ve sněmovně často nebývají): Bohuslav Sobotka pro, Andrej Babiš pro, Kalousek pro, Fiala pro, Bělobrádek pro.

Proti bylo jen 34 poslanců zejména z KSČM a Tomio Okamura.

Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO

Hlasování poslanců:

http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=66737

Záznam diskuze:

http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/059schuz/bqbs/b16917102.htm

 

 


pátek 14. červenec 2017
*: Jaký byl motiv střelce z Uherského Brodu a masakru osmi obětí v úterý 24. 2. 2015?

To nám úspěšně zatajily státní instituce a židovize TV Prima!

Pachatel střelby Zdeněk Kovář si před činem reportérovi TV Prima stěžoval na šikanu, kterou úřady údajně neřeší. V telefonátu na linku Krimi zpráv řekl, že má pistoli a že se zařídí “po svém”. Střelec televizi Prima zavolal ve 12:56. “Oznámil nám, že je v Uherském Brodě a ať za ním přijedeme. Snažili jsme se zjistit proč, co nám chce ukázat. Na to nám po chvilce odpověděl, že mu spousta lidí ubližuje, že je šikanován a úřady to neřeší,” popsal Pavel Lebduška z TV Prima telefonát, který trval zhruba čtyři minuty. Pachatel poté reportérovi řekl, “že má pistoli, rukojmí a že se zařídí po svém.”

Z osmi obětí v restauraci Družba byla jedna žena, servírka Edita Š., a dva důchodci, Václav J. a folklorista Oldřich Kopunec, kteří zjevně neměli žádný vztah k pachateli. Dalšími obětmi se stali Jan K., Karel V., Jiří V., Karel G. a Ivan D., jak vyjmenoval bulvární Blesk. Některý z nich byl zřejmě tím motivem, proč pachatel Zdeněk Kovář se dvěma legálně drženými zbraněmi odjel dvě hodiny před činem z domu a prohledával v době oběda uherskobrodské restaurace...

Tragédie má své pokračování i v letech 2016 a 2017...

Po svém zbabělém útěku v Uherském Brodě se vybrané policejní hlídky vybavily neprůstřelnými vestami, balistickými štíty, brokovnicemi a samopaly a křižují Zlínský kraj. Svoji ostrou premiéru si odbyly v lednu 2016, kdy zasahovaly v Napajedlích. Pan Jaroslav Janota ve svém bytě vystřelil legálně drženou 70 let starou zbraní Browning na dva exekutory, kteří mu odvrtali zámky a vstoupili do bytu, zatímco spal po noční směně. Nikoho ale nezranil. Nejprve byl obviněn z vyhrožování úřední osobě (soukromí podnikatelé - exekutoři jsou v Česku úřední osoby), později zlínská policie čin překvalifikovala na pokus o vraždu. Na podzim 2016 byl pan Janota odsouzen k trestu 12 let vězení. V lednu 2017 skočil z balkonu svého bytu v sedmém patře po mnohahodinovém vyjednávání s policií a za přítomnosti mnoha svědků. Jako projev nesouhlasu, že se tento stát vzdaluje civilizovaným, demokratickým a právním státům západní Evropy.

Blog pana Janoty:

"Možná by se měli daňoví poplatníci zamyslet, zda se jim vyplatí platit tak drahý represivní aparát, který místo na jejich zájmy mysli spíše na ty své. Až vám v nemocnici řeknou, že na operaci vašeho dítěte není dost peněz, zamyslete se proč má tato země více policistů, soudců, příslušníků vězeňské služby a hlavně vězňů v přepočtu na sto tisíc obyvatel, než neskonale bohatší země západní či severní Evropy. Možná jsou bohatší zkrátka proto, že neutrácí peníze daňových poplatníků zbytečně. Jako v mém případě."

Zdroj:

http://janota.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=588297

http://pravyprostor.cz/uhersky-brod-dalsi-frenstat-bude-opet-verejnost-zahlcovana-nepodstatnym-a-skutecny-vinik-opet-nenalezen/

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-masakr-v-restauraci/305314/obeti-z-brodu-zemrely-skoro-okamzite-ukazaly-pitvy-bez-sance-prezit.html

http://zlin.idnes.cz/prvosledove-hlidky-policie-ve-zlinskem-kraji-po-strelbe-v-uherskem-brode-1l0-/zlin-zpravy.aspx?c=A160128_2221632_zlin-zpravy_ras


středa 12. červenec 2017
Rozbřesk: : Proč české dluhopisy procházejí „těžkým” obdobím?

Autoři: Jan Bureš & Petr Dufek, Patria Finance

České dluhopisy upadly v nemilost. Za posledních čtrnáct dní ztratil desetiletý český dluhopis přes 3 % a jeho výnos v důsledku toho atakoval úroveň 1,20 % - nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Ještě před rokem se přitom pohyboval zhruba o 1 procentní bod níže v těsné blízkosti nuly. Až pondělní obchodování přineslo určitou stabilizaci. Co se stalo?

Na domácí scéně nic až tak zásadního. Komunikační masáž ČNB, připravující si půdu pro první růst úrokových sazeb, ovlivňuje spíš kratší výnosy. Ty zdaleka nešly vzhůru tak výrazně jako delší konec české křivky - dvouletý výnos je stále níž než před rokem a pohybuje se v záporných vodách (-0,27 %). Startérem výprodeje delších českých dluhopisů byl německý trh. Ten podobně jako většina evropských trhů reagoval na změnu komunikace ECB, které se v hlavě honí myšlenky na ukončení politiky kvantitativního uvolňování. Současně s tím se Fed chystá dluhopisů ve svém portfoliu zbavovat. Přístup centrálních bank k dluhopisovému trhu se tak pravděpodobně “revolučně” změní. Posledních devět let působily banky v roli nákupčích dluhopisů a teď je na obzoru obrat. Není divu, že se dluhopisoví investoři začínají bát. Tato změna sentimentu zasáhla i český trh.

Nehledě na jakékoliv domácí fundamenty, tak i na českém dluhopisovém trhu probíhá výprodej, který je ještě výraznější než na trhu německém. Rozpětí mezi českým a německým desetiletým výnosem není daleko od úrovní, které naposledy bylo vidět v roce 2012 - v době vrcholu euro-krize.

Je pravděpodobné, že výprodeje dluhopisů nebudou dál pokračovat stejným tempem jako v posledních několika týdnech. Trhy byly zaskočeny změnou komunikace v ECB, a proto byla reakce tak bouřlivá. Je pravděpodobné, že ukončení QE v eurozóně, stejně tak jako redukce bilance Fedu budou velice pozvolné. I tak se ale trend na dluhopisových trzích pravděpodobně definitivně otáčí a éra super-nízkých výnosů se blíží ke svému konci. To je důležitá zpráva i pro české ministerstvo financí - doba výhodného zadlužování je také pomalu u konce.

Zdroj:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3577190/rozbresk-proc-ceske-dluhopisy-prochazeji-tezkym-obdobim.html


úterý 11. červenec 2017
*: Od Hitlera a Mezimoří ve 30. letech k Trojmoří v roce 2017

Mezimoří - federace východoevropských a středoevropských států pod vedením Polska - byla nerealizovaným snem nechvalně známého polského premiéra Józefa Piłsudského ve 30. letech. Piłsudski v roce 1934 uzavřel Pakt o neútočení s nacistickým Německem (Pakt Piłsudski-Hitler 1934 - 1939). Tím Polsko zhatilo možnost společného vojenského zásahu Francie, Československa a Polska proti Německu, když v roce 1936 tehdy ještě poměrně slabá německá armáda porušila versailleskou mírovou dohodu a obsadila demilitarizované pásmo v Porýní.

Podivná polská iniciativa, tentokrát pod pozměněným názvem Iniciativa Tří moří/Trojmoří, se oživila v roce 2015. Polský prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost, PiS) po nástupu do funkce v létě téhož roku řekl, že přemýšlí o vytvoření partnerského bloku začínajícího u Baltského moře a končícího Černým mořem a Jadranem. „Je to model, který bychom chtěli vytvořit: silné Polsko v regionu a silný region v celém prostoru střední, východní i jižní Evropy," řekl v září 2016 šéf Dudovy prezidentské kanceláře Krzysztof Szczerski. Tomu Duda přizpůsobil i své první zahraniční cesty: zamířil do Estonska či Rumunska. 

Mezimoří bylo pro meziválečné Československo neakceptovatelné. A dnes? Ačkoli ministerstvo zahraničí původně hlásalo, že: „To je mocnářský nápad Piłsudského z 20. století. Praha se k iniciativě Varšavy nepřipojí, má jít o koalici proti Němcům a Francii," nakonec se Zaorálek (ČSSD) k podivné iniciativě připojil. Projekt Trojmoří tak v současnosti zahrnuje Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Rakousko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Chorvatsko.

Americký prezident Donald Trump se ve Varšavě ve čtvrtek 6. července zúčastnil summitu Iniciativy tří moří, na kterém vyjádřil záměr posílit energetickou spolupráci USA a států střední Evropy, zejména co se týče exportu a budování infrastruktury. Podle Trumpa může zvýšení amerického exportu ropy a zemního plynu do střední Evropy pomoci snížit závislost na Rusku. Zde je třeba se soustředit na budování a modernizaci středoevropské energetické infrastruktury, která je zejména v případě zkapalněného zemního plynu (LNG) nedostačující. Trump na setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou hovořil také o nutnosti společného úsilí a vůle k obraně evropských hodnot a obyvatelstva, a to za každou cenu. Pravděpodobně tak narážel na opatření typu uzavření hranic v rámci boje s migrací či na důraznější a jednotnější přístup všech států k hrozbě Ruska a Severní Koreje.

Primárním úkolem Piłsudského Mezimoří mělo být zamezení ruské expanze na západ a vytvoření obranného koridoru mezi Německem a Sovětským svazem. Nyní se zdá, že má podobný plán podporu ve Washingtonu. Stavebními kameny zmíněné aliance jsou Polsko a Rumunsko; obě země mezi sebou v poslední době navázaly silnou vojenskou spolupráci. Stejně aktivně se ve vojenské oblasti již nějakou dobu angažují i pobaltské státy. Nyní se rozhýbala i doposud zdrženlivá maďarská vláda, která uvedla, že se Maďarsko přidá ke každoročnímu společnému vojenskému cvičení Rumunska a Bulharska u břehů Černého moře. „Pokud k tomuto skutečně dojde, východní část evropského poloostrova zformuje koherentní skupinu, která bude mít podporu ze strany globální mocnosti (USA), a vytvoří tak demarkační linii mezi Ruskem a zbytkem Evropy,“ píše americký geopolitický stratég George Friedman pro Geopolical Futures. Tato forma obranného spojenectví mezi státy střední a východní Evropy může podle Friedmana představovat i hrozbu pro celistvost Evropské unie. Koncept Mezimoří je tak více než jen vojenskou aliancí,“ dodává George Friedman.

Z 12 členů Trojmoří má neutralitu jediné Rakousko, zbývajících 11 členů jsou členy NATO. Nejde tedy o pásmo vojensky neutrálních států, jak by snad bylo ideální zahraničně politické uspořádání, ale o nesuverénní státy, které mají dle proxy pokynů z USA harašit zbraněmi směrem k Rusku, případně rozkládat Evropskou unii (peníze na infrastrukturu střední Evropy ale stejně jdou z Bruselu).

Lubomír Zaorálek (ČSSD) tak dostal Českou republiku do podivné vojenské aliance vedené Polskem, aniž by kdy Sněmovna, Senát či občané něco takového schválili.

Zdroj:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pozor-Rysuje-se-nova-aliance-v-Evrope-Vest-ji-bude-Polsko-Je-to-stary-napad-ktery-podporil-Trump-495486

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/donald-trump-ve-varsave-trojmori-andrzej-duda_1707060600_haf


pondělí 10. červenec 2017
 
Powered by Phoca Guestbook