Hysterie, s kterou nám předkládají globální oteplovači teploty z různých koutů světa by zastavila mapa teplot jaká ve skutečnosti je. Nikdo rozumný se nepře, že klima se mění co Země existuje, že slunční aktivita dle Wolfova čísla se nepřetržitě střídá, ale my v Evropě řešíme úplně jiný problém.
My v Evropě jsme obklopeni obrovským územím mrazu, ale díky Golfskému proudu, jehož pravá větev obepíná západ a sever Evropy vytváří výběžek tepla, který proniká do arktického podnebí v zimě. A díky tomuto proudění má Evropa přijatelnou teplotu v zimě, byť lyžaři a bruslaři nadávají.
Takže na normální mapě teploty vypadají takto
Pro lepší pochopení existují úžasné teplotní mapy, která však alarmisté a oteplovací zločinci odmítají zveřejňovat. Rázem by se totiž zjistilo, že se žádná katastrofa nekoná a oteplení +3 stupně je globální komedie. Takto bychom měli zimní období, kdyby se zastavil Golfský proud, poháněný větrem. Tvrdé mrazy až po černou čáru.
Tato teplotní mapa je (vpravo nahoře) z 4.1.2020 v 15 hod a všude kolem malinké Evropy je mráz mezi -20°C až -41°C
Ochlazení století: Na Silvestra 1978 teplota spadla o 30 stupňů, mráz na měsíc paralyzoval zemi
Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 Československo. Ještě na Silvestra bylo přes deset stupňů, v noci na Nový rok se však přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu a ráno se teploty propadly až k 15 stupňům pod nulou, na horách ještě níže. Zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech, doprava se zastavila a přívaly sněhu ochromily města. S následky se země potýkala téměř měsíc. Co se stalo?
Prostě "foukl větřík" a propojil mráz z východu a ze západu. A 500 miliónů lidí šílelo.
Takže výsek malinké Evropy je skutečně dnes teplejší, ale stačí se podívat, jak velký, či malinký výsek to je.
Loňský rok byl v pražském Klementinu druhý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Loňská průměrná teplota 12,6 stupně Celsia zaostala za rekordním rokem 2018 o 0,2 stupně, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Oproti normálu z let 1981 až 2010 byl loňský rok teplejší o 1,8 stupně. "S touto odchylkou byl rok 2019 teplotně mimořádně nadnormální," uvedl meteorolog Pavel Jůza. "Odchylka od starého normálu 1961-1990 byla plus 2,6 stupně Celsia a podle tohoto normálu by samozřejmě byl (loňský rok) také mimořádně nadnormální. A teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla plus 3,0 stupně Celsia," napsal meteorolog.
Na třetím a čtvrtém místě v žebříčku nejteplejších roků v Klementinu zůstávají roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 12,5 stupně. Na páté příčce je rok 2007 s průměrnou teplotou 12,1 stupně Celsia. "Na prvních deseti místech se umístil pouze jeden rok dřívější než 2000, a to rok 1994, který se umístil na devátém místě," upozornil Jůza.
Velmi teplý byl i samotný loňský prosinec, kdy v Klementinu naměřili průměrnou teplotu 4,8 stupně Celsia. Byl tak o 2,8 stupně teplejší než průměr z let 1981 až 2010 a umístil se na 14. až 15. místě z 245 dosavadních závěrů roku.
Nejvyšší průměrná denní teplota v posledním měsíci loňského roku byla naměřena 15. prosince, a to 9,8 stupně. Naopak nejchladněji bylo v Klementinu 29. prosince s průměrnou teplotou 0,4 stupně.
Pravidelná meteorologická měření na klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Záznamy o teplotách a tlaku vzduchu jsou však až do roku 1774 značně neúplné. Za počátek klementinské řady se proto považuje rok 1775. Zcela bez mezer jsou ale údaje až od začátku roku 1784.
No a co?
Mimochodem, i ty obrovské požáry v Austrálii v létě se pamatují od doby, kdy tam poprvé poslala Velká Británie první kolonisty - trestance.
Související
Klid, my žili v době hippies, dneska řádí děti kolem Grety. No a co?