To, co na první pohled vypadá jednoznačně, je ale o dost složitější. Ukazuje se totiž, že ochrana volebního procesu před podvodníky byla zřejmě pouze zástěrkou. Skutečným důvodem pro zavedení těchto zákonů (tzv. Voter ID laws) byla podle zjištění z let 2013 až 2016 politická (podle některých i rasová) diskriminace.

Na první pohled není většině lidí zřejmé, proč by taková samozřejmost, jako je ukázání občanského či řidičského průkazu, mohla jakkoli omezit volební účast či dokonce specificky poškodit nějakou skupinu lidí. Podrobnější pohled ale ukáže, proč je „Voter ID“ jedno z nejkontroverznějších témat amerických voleb.

Zabrání zákon o „Voter ID“ volebním podvodům?

„Samotná podstata svobody našeho národa závisí na integritě volebního lístku,“ říká například texaská reprezentantka Debbie Riddleová. „Když jsou věci tak uvolněné, že může dojít k volebním podvodům, znamená to, že někdo může ukrást váš hlas.“ Další republikáni (převážně z jižních států USA) tuto rétoriku sdílejí: „Po celé Americe zákonodárci navrhují zákony na ochranu ústavních hodnoty jeden volič - jeden hlas, a to z dobrého důvodu,“ napsal pro CNN už v roce 2011 Reince Priebus, předseda republikánského sněmu. „Volební podvod je reálná a vytrvalá hrozba našeho systému, a každý rok se objeví nová obvinění.“

Jestliže zákonodárci tvrdí, že volební podvod je „vážný problém“, dopouští se minimálně klamavého vyjádření, tvrdí Justin Levit z organizace Brennan Center for Justice.

Všichni lidé mají nějaký doklad s fotografií, ne?

Tomuto mýtu podléhala i řada lidí, se kterými jsme o zákonech „Voter ID“ v Jižní Karolíně mluvili. „Nějaký doklad má přece každý dospělý člověk,“ domnívá se třeba univerzitní profesor, kterého jsem oslovil na kampusu v Greenville. „Nedokážu si představit, že by to mohla být pro někoho překážka v tom, aby šel k volbám.“

Statisíce oprávněných voličů v USA nemá doklad s fotografií

Málokdo si ostatně umí představit, že někdo skutečně nemá doklad s fotografií. V zemi, kde je ale nejčastějším dokladem řidičský průkaz, to není až tak neobvyklé. Například Texas má více než půl milionu lidí, kteří jsou oprávněni volit, ale nedisponují dokladem s fotografií.

Jsou zákony Voter ID rasistické?

Už první kritika zákonů Voter ID upozorňovala na to, že se tato opatření dotknou především menšinových voličů. Příslušníci menšin mají méně často řidičský průkaz, protože patří častěji k chudším vrstvám obyvatel nebo častěji žijí ve městech, kde auto nepotřebují. U ostatních dokladů je tomu podobně. Jako Voter ID se počítá třeba zbrojní průkaz nebo cestovní pas, ale i v těchto případech jsou menšiny znevýhodněny.

Obhájci zákonů vyžadujících Voter ID argumentovali obvykle tím, že volič si může nechat zcela zdarma vystavit speciální volební doklad. Problém byl ale v tom, že výdej takového dokladu byl často nesmyslně omezený. Doris Clarková z Pensylvánie například strávila hodiny čekáním na úřadech, aby byla třikrát opakovaně odmítnuta kvůli „nesouhlasným dokladům“, například kvůli tomu, že její jméno na rodném listě nekorespondovalo se jménem na dokumentech ze sociálky: „Jsem handicapovaná. Udělala jsem vše, co jsem mohla, a stejně nemůžu volit,“ postěžovala si novinářům Reuters. Není divu, že řada lidí považuje takto důrazné kontroly za diskriminační, zvláště když většina lidí ve frontě na voličské doklad bylo tmavé pleti.