Všimněte si opět stejného scénáře. Češi, Židé a němečtí antifašisté byli v pohraničí v roce 1938 vystaveni hysterii a teroru. Dodnes přesně nevíme, kolik lidí bylo vyhnáno, tvrdí historik Jindřich Marek.
Když jsem jako mladík jezdil po válce do bývalých Sudet, staří chlapi vyprávěli o provokacích lidí jako je dnes Novotný, Jakub Janda, Kolářové táta a syn či generál Petr Pavel. Tajní spřaženi s částí policie pozorovali, jak se české obyvatelstvo zachová a místo, aby vsadili Henlajnovce - gestapáky do vězení za provokace, rvačky, rozbíjení oken a výloh, zatýkali a vyslýchali rozzuřené Čechy, kteří si to nenechali líbit. Scénář byl stále stejný a stejný jako dnes dělá Novotný z Řeporyj: provokace za hranou, začali urážet, strkat do vytipovaných lidí nebo jejich děvčat a v okamžiku rvačky vystoupili tajní v civilu a zatýkali Čechy.
Ještě jednou: všímejte si, že naprosto stejný scénář vytváří magor z Řeporyj. Ve skutečnosti dělá velmi promyšlené, možná doporučené tahy, aby vyprovokoval davy, vzápětí z druhé strany zaútočí rodina Kolářů, pak komando vůdců "demokratických stran", aby opět další provokaci vytvořil Novotný. Ten kolotoč je křišťálově průzračný, přesto opět policie a BIS nekoná. Naopak stíhají ty, co se rozzuří přes míru. Jako po roce 1938. Skutečně je podobnost čistě náhodná?
Henleinovci plivali do kočárků na malé děti Čechů
Ten scénář je stále stejný: od dějin bitvy na Bílá hoře provokatéři, pak práskači a udavači.
12.září 1938
Po Hitlerově emotivním projevu se začaly se v českém pohraničí rojit první tlupy rozvášněných henleinovců. Vzplály pochodně, zavířily bubínky, zazněly píšťaly a nad dupajícími a nepříčetně řvoucími masami zavlály prapory s hákovým křížem. Tisícové demonstrace následující den přerůstaly v ozbrojené incidenty, které si vyžádaly první mrtvé. Na mnoha místech došlo k útokům proti státním institucím: okresním úřadům, celnicím, četnickým stanicím i poštám. Docházelo k bití, vraždám a únosům představitelů státní moci (mezi nejznámější události patří povraždění četníků v Habartově) i odpůrců nacismu z řad německých civilistů.
Povstání bylo sice potlačeno, ale krize zažehnána nebyla. Boje v československém pohraničí ukončila až Mnichovská dohoda (zrada), kterou československá vláda potupně přijala 30. září 1938. Sudetoněmecké povstání tak sehrálo roli spouštěcího motoru při rozbití československého státu.
Dnes se opět útočí na každého, kdo si říká Čech a nikoliv Europan: scénář typický pro henleinovce.
Nejdříve provokace rodiny Kolářů, party kolem Hřiba a jeho Pirátů, pak Novotný, zavíří bubínky, píšťaly a dupot "Milionu chvilek", komando vůdců "demokratických stran", následuje opět akce "rodina Kolářova" a Koněv, útok BIS, znovu pochody "Milionu chvilek", opět Novotný zaútočí na nejbolavější místo ruských dějin, opět "Milion chvilek", komando vůdců "demokratických stran" a...
A výhrůžky pověšením každého, kdo s tímto scénářem nesouhlasí. I když už vypovídal na policii, výsledek nula. Ta nápadná shoda je do očí bijící!
