Z Rady České televize
ZAČERŇOVANÉ SMLOUVY: KANTÝNA V ČT OSTRAVA
„Začerňujeme jen ty nejdůležitější informace ze smluv,“ říkal generální ředitel Petr Dvořák před dvěma týdny na jednání poslanců Volebního výboru Poslanecké sněmovny. Jaká je realita?
Tuto středu měla Rada ČT z podnětu generálního ředitele hlasovat o souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy o pronájmu nebytových prostor za účelem „v naléhavém zájmu zajistit stravování zaměstnanců (závazek vyplývající z Kolektivní smlouvy) a cateringové služby pro účinkující a štáb při výrobě pořadů (…) Dobré ráno, Sama doma“ v ostravském televizním studiu.
Předsedy dozorčí komise Rady ČT Jiřího Staňka a generálního ředitele Petra Dvořáka jsem se ptala, proč má mít nová smlouva začerněné i ty údaje o cenách, které byly v předchozí smlouvě veřejné. Schvalování smlouvy bylo nakonec odloženo na příští jednání tak, aby se otázka transparentnosti vyřešila. Osobně nebudu hlasovat pro schvalování smluv, které jsou začerňovány zbytečně bez závažných důvodů.
ČT 3: KORONAVIROVÝ KANÁL PRO SENIORY
Je zajímavé, že řadu novinek z České televize se jako radní dozvídáme až mimoděk z tisku. O plánech generálního ředitele týkajících se mnohamiliardového rozpočtu České televize toho mnohdy více řeknou jeho rozhovory v médiích než pravidelný bod jednání Rady ČT „Informace generálního ředitele“.
O prodloužení vysílání nového programu ČT 3, který měl původně vysílat jen půl roku, jsem se zase dočetla teprve včera na webu Mediář.cz.
ČT 3 je pozoruhodný zejména tím, že drtivá většina jeho rozpočtu, až 75 milionů korun, jde na takzvané reprízné, neboli odměny umělcům za znovuuvedení díla. V době, kdy generální ředitel ČT poprvé představoval svou myšlenku ČT 3 (v roce 2014 ještě pod názvem ČT Klasik), zdůrazňoval, že její realizace bude záležet na možnostech rozpočtu: „Vzhledem k tomu, že zdroje omezeny jsou, raději půjdu cestou minimálního udržení a stabilizace rozsahu vlastní tvorby,“ uvedl tenkrát. Překvapuje mě, že se „zdroje“ za uplynulých šest let navýšily tak významně, aby bylo možné reprízovné v řádu desítek milionů korun platit.
EXEKUCE MAJETKU ČT?
Když jsem se – naposledy 23. září – dotazovala, v jakém stavu projednávání je rozsudek, který se zabývá mimo jiné účastí státních zástupců, advokátů, soudců ve vysílání České televize a zda ČT skutečně v souladu s rozsudkem zveřejnila všechny údaje, generální ředitel ČT Petr Dvořák řekl, že nedokáže odpovědět. V té době ovšem – alespoň podle veřejně dostupných zdrojů – bylo proti České televizi již deset dní vedeno exekuční řízení.
Tuto středu generální ředitel mimo jiné uvedl, že ČT dostala třicet dní lhůtu, aby poskytla požadované informace a ČT využila opravní prostředky a návrhu na zastavení exekučního řízení. Pokud ovšem byla exekuce skutečně nařízena ke dni 14. září, jako člen Rady velmi postrádám jakékoli informace o stavu řízení a vývoji exekuce. Od vedení České televize jsem se potřebné informace nedozvěděla.
KDO ŘÍDÍ ČT?
Také na jednání Rady ČT jsme řešili kauzu zařazení vystoupení ministryně Maláčové v rámci pořadu „168 hodin“. Zaměstnankyně ČT Nora Fridrichová podle radního Zdeňka Šarapatky nabídla jeho prostřednictvím, že přijde na jednání Rady ČT odpovědět na případné dotazy.
Reakce generálního ředitele Petra Dvořáka naznačuje, že systém řízení ČT, v jejímž čele stojí a za který je zodpovědný, nefunguje:
„Mě trochu překvapuje, že paní Fridrichová vlastně tuhlentu nabídku provede přímo prostřednictvím některých členů Rady a že to nekomunikuje prostřednictvím ředitele zpravodajství napřed ke mně, takže bych chtěl říct, že pokud uznám za vhodné, aby ona se zúčastnila jednání Rady, pak to samozřejmě rád nabídnu Radě, ale v tuhle chvíli to nepovažuji za důležité.“
--- --- ---
Jedním ze zásadních parametrů – mimo jiné i pro určování bonusů generálního ředitele – je komunikace generálního ředitele s Radou ČT. Tuto formu komunikace považuji za poněkud nešťastnou.
