Jakási Liga žen na úrovni sexmise je přesvědčena, že dostane-li každá žena hned po narození razítko "vysokoškolsky vzdělaná" a ihned se jí dá nejvyšší funkce ve státě či největších firmách, jejich mise bude naplněna a mužské plémě se bude moci vymazat z povrchu zemského. Tím bude zdraví obyvatelstva zaručeno!

 

Ne, to není vtip, to sem doputovalo z "Brusele"!

Jako pubertální děti jsme si tyto legrácky povídali, když nás holky chtěly porážet v různých disciplínách. Samozřejmě většinou pohořely, ale dělali to úhledněji než my, kluci. Pouze v "pamatovacích" disciplínách nám občas daly na frak. A pak ve třídách to dokladovaly tím, že mají lépe nalinkovaný sešit a úhlednější domácí úlohu.

Ale nikdy nás nenapadlo, že nás "excelentní Brusel" osloví stejnými zhovadilostmi, kterým jsme se jako kluci smáli, až se za břicho popadali. Bohužel to k nám dorazilo přes velkou louži až z dalekých USA. A stojí to za to...

 

 Zdraví obyvatelstva se (prý) zlepší, budou li dodržována genderová opatření, která Liga žen zapracovala do mnoha usnesení...

Ještě jednou, to vážně není vtip!

 

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Beatriz Becerra Basterrechea

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu

(2016/2096(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 19 a článek 168 této smlouvy, který mezi cíle všech politik EU zahrnuje zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 21, 23 a 35,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (směrnice o klinických hodnoceních),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“ (COM(2005)0484),

–  s ohledem na Kompas EU pro opatření týkající se duševního zdraví a pohody,

–  s ohledem na Komplexní akční plán pro duševní zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO) na období 2013–2020,

–  s ohledem na Globální strategii WHO pro zdraví žen, dětí a dospívajících na období 2016–2030,

–  s ohledem na Evropskou deklaraci o duševním zdraví z roku 2005 podepsanou WHO, Komisí a Radou Evropy,

–  s ohledem na Akční plán WHO pro duševní zdraví na období 2013–2020,

–  s ohledem na Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu z roku 2008,

–  s ohledem na společnou akci Komise týkající se duševního zdraví a pohody na období 2013–2016,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 14 Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva o „právu na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví“, (dokument OSN E/C.12/2000/4), a jeho obecnou připomínku č. 20 o „nediskriminaci v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv“, dokument OSN E/C.12/GC/2009),

–  s ohledem na doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům, které se týká prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0380/2016),

A.  vzhledem k tomu, že právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň tělesného a duševního zdraví je základním lidským právem a zahrnuje v sobě povinnost nediskriminace; vzhledem k tomu, že právo na přístup ke zdravotní péči by měl mít každý; vzhledem k tomu, že otázka přístupu ke zdravotní péči v oblasti duševního zdraví má zásadní význam z hlediska zlepšování kvality života občanů Evropy, podpory sociálního začlenění a zajišťování hospodářského a kulturního rozvoje v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že ve světovém kontextu poznamenaném probíhající hospodářskou krizí a prudkým nárůstem nezaměstnanosti zejména u mladých lidí a žen neustále narůstá počet případů psychických problémů, jako jsou deprese, bipolární porucha, schizofrenie, úzkost a demence;

C.  vzhledem k tomu, že WHO definuje duševní zdraví jako stav fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo postižení; vzhledem k tomu, že podle WHO termín „duševní porucha“ označuje celou řadu duševních poruch a poruch chování, jako je deprese, bipolární afektivní porucha, schizofrenie, úzkostné stavy, demence a autismus; vzhledem k tomu, že WHO definuje duševní zdraví jako stav emoční a psychické pohody, v němž je jedinec schopen využívat svých kognitivních a emocionálních schopností, fungovat ve společnosti, plnit požadavky každodenního života, navazovat uspokojivé a zralé vztahy s ostatními, konstruktivně přispívat ke společenské změně a přizpůsobovat se vnějším podmínkám a vnitřním konfliktům;

D.  vzhledem k tomu, že na duševní zdraví je třeba pohlížet a je třeba se jím zabývat komplexně a zohlednit přitom sociální, hospodářské a environmentální faktory, což vyžaduje psychosociální celospolečenský přístup k udržování co nejvyšší úrovně duševní pohody všech občanů;

E.  vzhledem k tomu, že komplexní strategie pro duševní zdraví a pohodu musí zahrnovat celoživotní perspektivu a zohlednit různé faktory, které ovlivňují jednotlivce různých věkových kategorií; vzhledem k tomu, že je třeba vzít v úvahu specifickou zranitelnost dospívajících dívek a starších žen;

F.  vzhledem k tomu, že tělesné a duševní zdraví spolu úzce souvisí a obojí je klíčové pro všeobecnou pohodu; vzhledem k tomu, že špatné duševní zdraví může prokazatelně vést k chronickým tělesným potížím a že u osob s chronickými tělesnými potížemi je vyšší pravděpodobnost vzniku duševních obtíží; vzhledem k tomu, že i přes známou souvislost mezi těmito dvěma oblastmi je výzkum v oblasti tělesného zdraví mnohdy upřednostňován před výzkumem v oblasti duševního zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že na duševní zdraví žen a dívek má negativní dopad řada faktorů, včetně rozšířených genderových stereotypů a diskriminace na základě pohlaví, sexuální objektivizace, násilí a obtěžování na základě pohlaví, pracovního prostředí, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, sociálně-ekonomických podmínek, chybějícího nebo nekvalitního vzdělání v oblasti duševního zdraví a omezeného přístupu ke zdravotní péči v oblasti duševního zdraví;

H.  vzhledem k tomu, že téměř 9 z 10 osob psychickými problémy uvádí, že se jich dotkla stigmatizace a diskriminace, a více než 7 z 10 osob uvádí, že stigmatizace a diskriminace snižují kvalitu jejich života;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost zeměpisným faktorům duševního zdraví a pohody a rozdílům v městském a venkovském prostředí, mj. demografickým aspektům a přístupu k péči a poskytování služeb;

J.  vzhledem k tomu, že hormonální změny v období kolem menopauzy a období po menopauze mohou mít vliv na emocionální zdraví ženy a vést k psychickým problémům, včetně depresí a úzkosti; vzhledem k tomu, že přecitlivělost vůči těmto příznakům může bránit včasnému odhalení a odpovídající léčbě;

K.  vzhledem k tomu, že určující faktory duševního zdraví a duševní pohody se liší mezi muži a ženami a v závislosti na věkové skupině; vzhledem k tomu, že tyto faktory, včetně rozdílů mezi muži a ženami, rozdílů v příjmech, vyššího vystavení žen chudobě a přepracování, socioekonomické diskriminace, násilí na základě pohlaví, podvýživy a hladovění, vystavují ženy dalším problémům v oblasti duševního zdraví; vzhledem k tomu, že podle WHO neexistuje v případě vážných duševních poruch žádný významný rozdíl mezi pohlavími, ale ženy trpí ve větší míře depresemi, úzkostí, stresem, somatizací a poruchami příjmu potravy, zatímco muži jsou častěji závislí na návykových látkách a trpí antisociální poruchou osobnosti; vzhledem k tomu, že deprese je nejčastější neuropsychiatrickou poruchou a častěji postihuje ženy než muže; vzhledem k tomu, že se rovněž jedná o nejčastější onemocnění žen ve věku od 15 do 44 let;

L.  vzhledem k tomu, že duševní obtíže a duševní pohoda jsou často z důvodu stigmatizace, předsudků, nedostatečného povědomí o dané problematice nebo chybějících zdrojů přehlíženy, ignorovány nebo potlačovány; vzhledem k tomu, že v důsledku toho mnoho osob s psychickými onemocněními nevyhledá péči a lékaři nedokážou pacientům určit diagnózu nebo ji někdy stanoví špatně; vzhledem k tomu, že diagnóza psychických onemocnění výrazně závisí na pohlaví, jelikož určitá onemocnění bývají diagnostikována spíše u žen než u mužů;

M.  vzhledem k tomu, že se specifickými potížemi v oblasti duševního zdraví v důsledku stresu menšin, který je definován jako vysoká míra úzkosti a stresu způsobená předsudky, stigmatizací a zkušeností s diskriminací a také medikalizací a patologizací, se potýkají zejména lesbické a bisexuální ženy, stejně jako transgenderové a intersexuální osoby; vzhledem k tomu, že LGBTI osoby mohou čelit specifickým výzvám v oblasti duševního zdraví a pohody, což je třeba zohlednit ve všech strategiích pro oblasti duševního zdraví;

N.  vzhledem k tomu, že mezi formy somatizace, které se nejčastěji vyskytují u žen a u nichž je vyšší pravděpodobnost, že budou diagnostikovány spíše ženám než mužům, patří fibromyalgie a chronická únava, jejichž hlavními příznaky jsou bolest a vyčerpání, přestože u žen se může vyskytovat mnoho dalších příznaků, které jsou běžné u jiných onemocnění;

O.  vzhledem k tomu, že transgenderové identity nejsou patologií, bohužel však bývají stále považovány za duševní poruchu, a že většina členských států požaduje tuto diagnózu za účelem právního uznání pohlaví nebo přístupu ke zdravotní péči s ohledem na transgenderovou identitu, přestože výzkumy prokázaly, že diagnóza „porucha pohlavní identity“ představuje pro transgenderové osoby značné utrpení;

P.  vzhledem k tomu, že depresivní poruchy představují u žen 41,9 % všech zdravotních postižení v důsledku neuropsychiatrických poruch v porovnání s 29,3 % u mužů;

Q.  vzhledem k tomu, že podle odhadů WHO deprese každoročně postihne 350 milionů lidí a způsobí 850 000 úmrtí; vzhledem k tomu, že do roku 2020 bude toto onemocnění druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti;

R.  vzhledem k tomu, že prepubertální děti s nevyhraněnou genderovou identitou bývají stále podrobovány zbytečným a škodlivým diagnostickým postupům, přestože by každé dítě mělo mít možnost bezpečně objevovat svoji genderovou identitu a vyjadřovat ji;

S.  vzhledem k tomu, že kvůli nejrůznějším faktorům, které se týkají převážně odlišných genderových rolí a genderových rozdílů a diskriminace, je deprese přibližně dvakrát častější u žen než u mužů a transgenderové osoby vykazují výrazně vyšší míru sebevražedných myšlenek a pokusů o sebevraždu; vzhledem k tomu, že studie ukazují, že vnucované tradiční genderové role negativně ovlivňují duševní zdraví a pohodu žen;

T.  vzhledem k tomu, že duševnímu zdraví a pohodě se ve vzdělávacích systémech nebo na pracovištích napříč členskými státy nevěnuje dostatečná pozornost, jelikož duševní zdraví je mnohdy výrazně stigmatizováno nebo tabuizováno; vzhledem k tomu, že vzdělávání týkající se duševního zdraví bojuje proti stigmatizaci tohoto tématu, že je však také třeba, aby se zabývalo i zranitelností v souvislosti s pohlavím, genderovými stereotypy a diskriminací, jíž čelí ženy a dívky;

A toto je velice zajímavé: tím, že muži "zesměšňují" ženy, tím trpí pravděpodobně víc než ženy. Takže přestanou li být muži dominantní a budou brát například méně peněz a přestanou se ženám smát, tak se počet sebevražd mužů sníží. (To vymyslela Liga žen - zde je důkaz)

U.  vzhledem k tomu, že muži a chlapci trpí pohlavně podmíněnými psychickými onemocněními; vzhledem k tomu, že v Evropě je pravděpodobnost spáchání sebevraždy u mužů téměř pětkrát vyšší než u žen a sebevražda představuje u mužů mladších 35 let nejčastější příčinu úmrtí; vzhledem k tomu, že u mužů existuje třikrát vyšší pravděpodobnost, že si vypěstují závislost na alkoholu, a také vyšší pravděpodobnost užívání ilegálních drog (a následného úmrtí v souvislosti s nimi); vzhledem k tomu, že u mužů je méně pravděpodobné, že vyhledají psychologickou terapii, než u žen; vzhledem k tomu, že muži a chlapci čelí genderovým stereotypům v souvislosti s mužností, které mohou podporovat potlačování emocí nebo uchylování se k hněvu, což ovlivňuje duševní zdraví mužů a také fenomén genderově podmíněného násilí;

V.  vzhledem k tomu, že v EU dochází každoročně přibližně k 58 000 sebevražd, z nichž čtvrtinu spáchají ženy, a vzhledem k tomu, že sebevražda je i nadále významnou příčinou úmrtí;

W.  vzhledem k tomu, že k tomu, aby bylo dosaženo celkově vyšší úrovně duševní pohody, vyžaduje psychosociální celospolečenský přístup k duševnímu zdraví provázanou politiku v oblasti pohody a koordinovanou politiku v oblasti zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnanosti a hospodářských a sociálních politik;

X.  vzhledem k tomu, že výskyt poruch příjmu potravy, například anorexie a bulimie, u dospívajících a postadolescentních dívek narůstá;

Y.  vzhledem k tomu, že dlouhodobé fyzické a psychické účinky, které mají poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, na zdraví i genderový rozměr jejich příčin jsou dobře zdokumentovány;

Z.  vzhledem k tomu, že v práci jsou ženy více vystaveny psychickému anebo sexuálnímu obtěžování, což u obětí vyvolává duševní a tělesné problémy;

AA.  vzhledem k tomu, ve veřejných zdravotních programech je v souvislosti s prevencí, léčbou a rehabilitací třeba zohlednit modely sociální péče, které řeší duševní onemocnění prostřednictvím sportu, umění nebo společenských aktivit;

AB.  vzhledem k tomu, že osobám se zdravotním postižením hrozí zhoršení duševního zdraví;

AC.  vzhledem k tomu, že sexuální a vztahová výchova má při překonávání genderových stereotypů, řešení násilí na základě pohlaví a zlepšení duševního zdraví a pohody dívek a chlapců, žen a mužů zásadní význam;

AD.  vzhledem k tomu, že duševní potíže a onemocnění představují jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, což nepříznivě ovlivňuje zdravotnictví, vzdělávání, hospodářství, trh práce a systémy sociálního zabezpečení v EU, přináší rozsáhlé hospodářské náklady a má závažný negativní dopad na hospodářství EU, a je tak dalším impulzem pro celostní, komplexní a genderově citlivé řešení zdravotní péče v oblasti duševního zdraví; vzhledem k tomu, že podle studie provedené Evropskou asociací pro boj s depresí si každý desátý pracovník v EU někdy vzal volno kvůli depresi, což společnost stálo přibližně 92 miliard EUR, zejména kvůli ztrátě produktivity;

AE.  vzhledem k tomu, že v rámci EU má Malta 185 psychiatrických lůžek na 100 000 osob, zatímco Itálie jen osm; vzhledem k tomu, že ve Finsku připadá na 100 000 lidí 163 sester pro duševní zdraví, kdežto v Řecku jsou to 3 sestry;

AF.  vzhledem k tomu, že duševní zdraví žen závisí kromě na biologických vlastnostech, do značné míry také na faktorech, jako jsou stupeň dosaženého vzdělání, míra, do jaké se vnitřně ztotožnily se společenskými a kulturními hodnotami, normami a stereotypy, způsob, jakým prožívají a vstřebávají své zážitky, postoje, které zaujímají vůči sobě i ostatním, úlohy, jež hrají, a překážky a tlaky, s nimiž se musejí potýkat;

AG.  vzhledem k tomu, že zohledňování ženské rozmanitosti a fyziologické odlišnosti od mužů a začleňování těchto aspektů do politiky v oblasti zdravotnictví zaměřené jak na prevenci, tak na samotnou léčbu žen, s konkrétními opatřeními zaměřenými na zranitelné a marginalizované skupiny, by posílilo účinnost této politiky;

AH.  vzhledem k tomu, že ženy bývaly z různých důvodů vyloučeny z toxikologického, biomedicínského a klinického výzkumu, a vzhledem k tomu, že značné rozdíly v zastoupení mužů a žen ve výzkumu omezují naše znalosti, pokud jde o rozdíly mezi zdravím žen a mužů; vzhledem k tomu, že v důsledku toho biomedicínský výzkum odrážel především mužskou perspektivu a mylně předpokládal, že ženy a muži jsou v oblastech, v nichž existují fyziologické odlišnosti, stejní; vzhledem k chybějícímu výzkumu týkajícímu se zvláštních potřeb intersexuálních žen;

AI.  vzhledem k tomu, že vyloučení a nedostatečné zastoupení žen jako objektů nebo faktorů souvisejících s genderem a pohlavím v biomedicínském výzkumu a klinických hodnoceních ohrožují životy a zdraví žen;

AJ.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků zavedlo požadavky na zohlednění pohlaví během klinických hodnocení, avšak uplatňování tohoto nařízení musí být teprve zhodnoceno; vzhledem k tomu, že nařízení neupravuje žádné jiné zohlednění týkající se žen než těhotenství a kojení;

AK.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) nevyvinula žádné specifické strategie pro uplatňování pokynů pro studium a vyhodnocování genderových rozdílů v rámci klinických hodnocení léčivých přípravků i přesto, že uznala, že „některé z faktorů ovlivňující účinek léků u populace mohou být důležité, zváží-li se možné rozdíly mezi muži a ženami“ a že „genderově specifické vlivy mohou také mít významný dopad na účinky léků“(1);

AL.  vzhledem k tomu, že dopady takových léků a léčivých přípravků, jako jsou antikoncepční prostředky, antidepresiva a uklidňující léky, na tělesné a duševní zdraví žen dosud nejsou dostatečně prozkoumány a vyžadují další výzkum, aby se odstranily škodlivé vedlejší účinky a zlepšila péče o pacienty;

AM.  vzhledem k tomu, že zdravotní aspekty týkající se pohlaví a genderu předpokládají, že ženy jsou během svého života vystaveny mnoha specifickým zdravotním rizikům;

AN.  vzhledem k chybějícím srovnatelným údajům o dostupnosti, přístupnosti a kvalitě zdravotní péče pro transgenderové osoby a k tomu, že produkty používané při substituční hormonální terapii nejsou řádně testovány a licencovány;

AO.  vzhledem k tomu, že mateřská úmrtnost je považována za podstatný ukazatel účinnosti, kvality a výkonnosti systému zdravotní péče;

AP.  vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k sexuálním a reprodukčním právům, včetně nedostatečného přístupu k bezpečnému a zákonnému přerušení těhotenství, ohrožuje život a zdraví žen a dívek a všech osob se schopností reprodukce, zvyšuje mateřskou mortalitu a morbiditu a vede k odpírání péče nezbytné k záchraně života a ke zvýšení počtu nelegálních potratů;

AQ.  vzhledem k tomu, že ve všech zemích s dostupnými údaji existují značné rozdíly, pokud je o zdravotní stav různých sociálně-ekonomických skupin a žen a mužů, a to v tom smyslu, že osoby s nižší úrovní vzdělání, v nižší pracovní pozicí nebo s nižším příjmem systematicky vykazují vyšší míru nemocnosti a úmrtnosti; vzhledem k tomu, že tato nerovnost týkající se zdravotního stavu představuje v dnešní době jednu z hlavních výzev pro politiky v oblasti veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že nepříznivé sociálně-ekonomické podmínky, chudoba a sociální vyloučení mají výrazný negativní dopad na duševní zdraví a pohodu;

AR.  vzhledem k tomu, že sexuální výchova, která je komplexní, přiměřená věku, založená na vědecky prokázaných poznatcích a oproštěná od předsudků, kvalitní služby plánování rodiny a přístup k antikoncepci napomáhají předcházet neplánovanému a nechtěnému těhotenství, snižují nutnost podstupovat potraty a napomáhají prevenci nákazy virem HIV a jinými pohlavně přenosnými nemocemi; dále vzhledem k tomu, že naučit mladé lidi tomu, aby k vlastnímu sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví přistupovali zodpovědně, má dlouhodobé pozitivní účinky, které trvají po celý život a jsou přínosem pro společnost;

AS.  vzhledem k tomu, že každý čtvrtý porod v EU je v současnosti prováděn císařským řezem a že ze statistického hlediska dochází ke zvyšování následných zdravotních problémů matek a dětí;

AT.  vzhledem k tomu, že v poskytování péče v některých členských státech již nyní existují v důsledku zavírání porodnic a významného snižování počtu porodních asistentek a porodníků nebezpečné rozdíly;

AU.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření a rozpočtové škrty, které provedly vnitrostátní vlády v oblasti veřejného zdraví a vzdělávání, ztížily přístup také ke službám zdravotní péče a péče o duševní zdraví, což má nepřiměřený dopad na ženy, zejména na matky živitelky, a na velké rodiny;

AV.  vzhledem k tomu, že migrantky, uprchlice a žadatelky o azyl mohou v důsledku nedostatečné léčby trpět mnohdy velmi závažnými zdravotními obtížemi nebo čelit specifickým problémům týkajícím se reprodukčního zdraví, jako jsou komplikace s těhotenstvím a porodem a případná další psychologická traumata, jako je předporodní a poporodní deprese, stejně jako nebezpečí traumatického vystavení (sexuálnímu) násilí a zneužití a jejich důsledky a působení specifických rizik pro jejich duševní zdraví a pohodu; vzhledem k tomu, že existuje několik specifických výzev spojených s poskytováním péče v oblasti duševního zdraví těmto kategoriím osob, jejichž rozsah se liší v závislosti na řadě faktorů, včetně místa původu osob a doby, kterou strávily v hostitelské zemi;

AW.  vzhledem k tomu, že ženy trpí určitými druhy nádorových onemocnění, jako je např. rakovina prsu, dělohy a děložního čípku, které převažují či se vyskytují pouze u nich;

AX.  vzhledem k tomu, že těla žen nemocných nádorovými onemocněními, které podstoupily operaci a invazivní léčbu, jako je ozařování a chemoterapie, jsou obecně náchylnější ke vzniku deprese;

AY.  vzhledem k tomu, že pouze deset členských států EU si stanovilo za cíl plošné vyšetřování 100 % ženské populace z hlediska rakoviny prsu, a vzhledem k tomu, že pouhých osm zemí má takový cíl, pokud jde o plošné vyšetřování rakoviny děložního čípku;

AZ.  vzhledem k tomu, že onemocnění, jako je osteoporóza, nemoci pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému, jako je Alzheimerova nemoc anebo demence, jsou spojené s hormonálními změnami, které ženy zažívají v období menopauzy nebo dříve z důvodů hormonální léčby; vzhledem k tomu, že ačkoliv je známo, že tato onemocnění postihují častěji ženy než muže, výzkum genderového rozměru na toto téma je zatím nedostačující;

BA.  vzhledem k tomu, že endometrióza je nevyléčitelné onemocnění postihující jednu z deseti žen a dívek (tzn. přibližně 180 milionů žen na celém světě a 15 milionů žen v EU); vzhledem k tomu, že toto onemocnění vede často k neplodnosti a běžně způsobuje velké bolesti a psychické problémy, a žena tak není schopna prožívat pracovní, soukromý a společenský život v řadě jeho aspektů;

BB.  vzhledem k tomu, že tělesné a duševní násilí založené na pohlaví a násilí páchané na ženách a jeho dopady na jejich zdraví vytváří základní překážku na cestě k dosažení genderové rovnosti a k tomu, aby ženy naplno požívaly svobody zaručené v rámci základních lidských práv;

BC.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které jsou oběťmi mrzačení ženských pohlavních orgánů, jsou vystaveny závažným krátkodobým a dlouhodobým vlivům na fyzické, dušení, sexuální a reprodukční zdraví;

BD.  vzhledem k tomu, že také mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob má vliv na jejich tělesné, duševní, sexuální a reprodukční zdraví;

BE.  vzhledem k tomu, že ve 13 členských státech jsou transgenderové osoby v rámci postupů uznání pohlaví stále vystavovány nucené sterilizaci;

BF.  vzhledem k tomu, že pro zajištění účinné tvorby politiky v dané oblasti, a to jak na ústřední, tak na regionální a místní úrovni, a pro sledování uplatňování právních předpisů má zásadní význam systematické a odpovídající shromažďování údajů o násilí na ženách;

BG.  vzhledem k tomu, že ženy, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, trpí následky, mnohdy celoživotními, v oblasti tělesného i duševního zdraví; vzhledem k tomu, že podle Světové zprávy o násilí a zdraví(2) vydané WHO mohou mít důsledky násilí páchaného na základě pohlaví na ženy různou podobu: tělesné dopady (modřiny, zlomeniny, syndromy chronické bolesti, zdravotní postižení, fibromyalgie, zažívací obtíže atd.), psychické dopady a dopady na chování (závislost na alkoholu a drogách, deprese a úzkost, poruchy příjmu potravy a spánkové poruchy, pocity studu a viny, fobie a panické ataky, nízké sebevědomí, posttraumatická stresová porucha, psychosomatické poruchy, sebevražedné a sebepoškozující chování, nejistota v pozdějších vztazích atd.), dopady na sexuální a reprodukční zdraví: gynekologické poruchy, neplodnost, komplikace v těhotenství, samovolné potraty, sexuální dysfunkce, sexuálně přenosné nemoci, nechtěné těhotenství atd. a fatální dopady (vražda, sebevražda, úmrtí v důsledku sexuálně přenosné nemoci atd.);

Rovnost žen a mužů v oblasti duševního zdraví

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody navázaly ambiciózní novou strategií v oblasti duševního zdraví, která by prosazovala komplexní psychosociální celospolečenský přístup zahrnující silný genderový pilíř, jenž by zajistil provázanost politiky v oblasti duševního zdraví;

2.  konstatuje, že 27 % dospělé populace v EU, a to mužů i žen, zažilo nejméně jedno období duševního onemocnění;

3.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření a vyčlenily dostatečné zdroje s cílem zajistit všem ženám, bez ohledu na jejich právní postavení, zdravotní postižení, sexuální orientaci, genderovou identitu, pohlavní rysy, rasu či etnický původ, věk či náboženství, přístup ke zdravotnickým službám a zejména ke službám v oblasti duševního zdraví, včetně azylových domů pro ženy; vyzývá členské státy a Komisi, aby se zabývaly rozdíly v přístupu k poskytování péče v oblasti duševního zdraví;

4.  konstatuje, že je třeba více prozkoumat dopad násilí páchaného na základě pohlaví na duševní zdraví, a to včetně slovního a psychického násilí, obtěžování a zastrašování;

5.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby se prostřednictvím strategií pro duševní zdraví zabývaly výzvami v oblasti duševního zdraví, jimž mohou čelit LGBTI osoby; vybízí členské státy, aby se řídily doporučeními obsaženými v dokumentu Rady Evropy CM/Rec(2010)5 a při tvorbě opatření, programů a protokolů v oblasti zdraví zohledňovaly specifické potřeby lesbických, bisexuálních a transgenderových osob;

6.  vyzývá členské státy, aby podpořily zřízení centra psychologické podpory pro pacienty s nádorovými onemocněními s cílem poskytnout jim během léčby a rehabilitace psychickou podporu;

7.  upozorňuje na závažnou situaci žen se zdravotním postižením, jež se častěji potýkají s problémy, které nesouvisejí přímo pouze se zdravotním postižením, ale dále se prohlubují v důsledku sociálního vyloučení a nedobrovolné nečinnosti; vyzývá členské státy k systematickému zvyšování dostupnosti preventivní psychologické péče o ženy se zdravotním postižením a k zajištění psychologické podpory pro ženy, které se starají o své těžce zdravotně postižené děti; zdůrazňuje, že v oblasti duševního zdraví a pohody žen a dívek se zdravotním postižením je nutné vytvořit příslušnou strategii a vyměňovat si osvědčené postupy;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly informační a preventivní kampaně a další iniciativy za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o duševních poruchách a překonání stigmatizace; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby investovaly do formálního, informálního a neformálního vzdělávání v oblasti duševního zdraví a pohody všech věkových skupin, s důrazem na genderově citlivé duševní poruchy, jako jsou deprese, úzkost nebo užívání návykových látek; vyzývá členské státy, aby zajistily, že ve školách budou zavedeny odpovídající rámce pro zjištění a podporu osob trpících duševními potížemi, včetně genderových aspektů, a k zajištění přístupnosti ke službám v oblasti duševního zdraví; konstatuje, že 70 % dětí a mladých lidí, kteří zažívají duševní potíže, nebyla poskytnuta vhodná intervence v dostatečně raném věku;

9.  vyzývá Komisi, členské státy a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby zintenzivnily pravidelný sběr údajů o duševním zdraví na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, a to zejména o výskytu depresí, a aby tyto údaje byly roztříděny alespoň podle pohlaví, věkových skupin a sociálně-ekonomického postavení, včetně ukazatelů sexuálního a reprodukčního zdraví;

10.  domnívá se, že do opatření na úrovni EU v oblasti duševního zdraví a pohody by se měli zapojit vůdčí představitele z prostředí politiky, zdravotnictví, vzdělávání a sociální oblasti spolu se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti; považuje za zásadní, aby duševní zdraví už v určitém sociálním prostředí nepředstavovalo tabu;

11.  trvá na tom, že pro zajištění provázanosti politiky v oblasti duševního zdraví má zásadní význam souvislost mezi sociálně-ekonomickými podmínkami, duševním zdravím a pohodou, jelikož chudoba a sociální vyloučení zhoršují duševní problémy; konstatuje, že feminizace chudoby a úsporná opatření, která mají neúměrný dopad na ženy, více ohrožují duševní pohodu žen;

12.  zdůrazňuje význam sociální péče o duševní zdraví a jeho léčby, například prostřednictvím sportu, hudby, umění a kulturní činnosti, jako důležitého prvku při poskytování zdravotních služeb, který snižuje ekonomické a lidské náklady, jež mohou duševní potíže způsobit jednotlivcům i společnosti jako celku; vyzývá Komisi a členské státy k větším investicím do sociálních programů péče o duševní zdraví, jako jsou např. předepsané komunitní terapie („social prescribing“);

13.  se znepokojením konstatuje, že podle WHO má pouze 13 členských států EU vnitrostátní strategii pro prevenci sebevraždy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly a uplatňovaly vnitrostátní strategii pro prevenci sebevraždy, a požaduje přijetí opatření za účelem zmírnění rizikových faktorů pro spáchání sebevraždy, jako je například závislost na alkoholu, drogách, sociální vyloučení, deprese a stres; požaduje také, aby byly vytvořeny systémy poskytování podpory po pokusu o sebevraždu;

14.  uznává dopad sdělovacích prostředků, zejména internetu a sociálních médií, na duševní zdraví a pohodu, a to zejména u mladých žen a dívek, a konstatuje, že v této oblasti je třeba provést důkladnější výzkum; konstatuje, že mediální kultura, která klade důraz na věk žen a jejich fyzický vzhled, má potenciálně nepříznivé účinky na duševní zdraví a pohodu žen a dívek, které se projevují např. úzkostí, depresí nebo obsedantním chováním; zdůrazňuje, že k řešení on-line šikany a obtěžování a sexuální objektifikace je třeba vypracovat účinné nástroje, včetně právních opatření; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit ambiciózní strategii pro elektronické duševní zdraví a pohodu a je třeba pracovat na podpoře zúčastněných stran na vývoji nově vznikajících elektronických terapií a spolupracovat s nimi; uznává, že je třeba, aby byly do mediální strategie týkající se duševního zdraví zapojeny všechny zúčastněné strany, včetně vydavatelství a reklamního průmyslu, jež musí přijmout etické normy, aby se nedocházelo k sexuální objektivizaci žen a podporování genderových stereotypů;

15.  poukazuje na to, že některé ženy mají natolik pokřivené vnímání svého vzhledu plynoucí z vlivu médii, stereotypní reklamy a sociálního tlaku, že u nich dochází k rozvoji poruch příjmu potravy a chování, například anorexie, bulimie, ortorexie, záchvatovité přejídání nebo bigorexie; podporuje genderově specifický přístup k poruchám příjmu potravy a k potřebě zohlednit jej v rámci diskuzí o zdraví a při poskytování informací široké veřejnosti; vyzývá členské státy, aby s cílem poskytovat psychickou podporu studentům, zejména dospívajícím dívkám, které jsou náchylnější ke vzniku poruch příjmu potravy, zřídily asistenční a podpůrné kontaktní místa ve školách;

16.    vítá skutečnost, že světoví lídři poprvé uznali podporu duševního zdraví a pohody a prevenci a léčby závislosti na návykových látkách za prioritu v oblasti zdraví v globální rozvojové agendě;

17.  vyjadřuje silné znepokojení nad poskytováním péče a zařízení v oblasti duševního zdraví ženám a dívkám – uprchlicím v Evropě, zejména pak těm, které žijí v provizorních podmínkách napříč členskými státy; zdůrazňuje, že zadržování uprchlíků a žadatelů o azyl bez řádného a účinného zpracování jejich žádostí o azyl je v rozporu s mezinárodním právem a má negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu; vyzývá členské státy, aby chránily žadatelky o azyl, které jsou zadrženy a nahlásí zneužívání, a zdůrazňuje, že těmto ženám musí být poskytnuta bezprostřední ochrana, včetně okamžitého ukončení jejich zadržování, jejich urychleného přemístění a prosazování podpory a poradenství; vyzývá členské státy, aby přestaly spojovat zdravotní politiku s kontrolou přistěhovalectví, a umožnily tak přístup k základním zdravotnickým službám a neukládaly zdravotníkům povinnost hlásit migranty bez dokladů; dále žádá členské státy, aby navíc uplatňovaly multiinstitucionální pokyny pro ochranu a podporu duševního zdraví a psychosociální pohody uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v Evropě, jak je vypracovaly WHO/Evropa, UNHCR a IOM;

18.  poukazuje na to, že ženy mnohdy musejí absolvovat dva pracovní dny v jednom, tedy každodenní práci v místě zaměstnání a domácí práce, protože muži se do domácích prací a výchovy dcer a synů dostatečně nezapojují, což ženám způsobuje deprese, úzkost, stres a navíc to vyvolává pocity viny ze selhání v řádné péči o rodinu, jelikož se jedná o roli tradičně přisuzovanou ženám;

19.  odsuzuje široce rozšířený nový sexistický stereotyp, podle něhož musí moderní žena excelovat při studiích a v zaměstnání, zároveň však musí naplnit tradiční očekávání a být dobrou manželkou a vytvářet domov a také být skvělou matkou a zároveň dobře vypadat, přičemž mnoho žen v důsledku tohoto vzorce chování pociťuje stres a úzkost;

20.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány k vytvoření zvláštních cílených opatření za účelem poskytování služeb v oblasti duševního zdraví skupinám zranitelných žen v marginalizovaných komunitách a ženám, které čelí diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jako jsou uprchlice a migrantky, ženy čelící chudobě a sociálnímu vyloučení, intersexuální a transgenderové osoby, příslušnice etnických menšin, ženy se zdravotním postižením, starší ženy a ženy z venkovských oblastí;

21.  zdůrazňuje význam přístupu k duševnímu zdraví založeného na životním cyklu, v němž se k potřebám jednotlivých věkových skupin přistupuje jednotným a komplexním způsobem s důrazem na dospívající dívky a starší ženy, které v průměru uvádějí nižší míru životní spokojenosti než muži ze stejných věkových skupin;

22.  doporučuje, aby v případě těhotenství začala zdravotní péče v oblasti duševního zdraví co nejdříve v prvním trimestru, s cílem zjistit, zda existují určité konkrétní podmínky, které by vyžadovaly dohled, a sociální problémy, se kterými mohou ženy potřebovat pomoci prostřednictvím sociálních služeb nebo služeb v oblasti duševního zdraví, a informovat ženy o problémech souvisejících s těhotenstvím; žádá zajištění rozsáhlejšího poskytování komplexní a místní porodní péče ve všech členských státech EU, a to skrze rozšíření na porodní asistentky a porodníky, a poukazuje na zvláštní význam této otázky ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že psychologická zdravotní péče je stejně důležitá jako tělesná, a poukazuje na to, že 10 až 15 % žen v EU, které právě porodily, trpí poporodní depresí; zdůrazňuje význam dostupnosti psychologické a lékařské péče pro ženy po spontánním potratu a nutnost zajistit ohleduplný a individuální přístup; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly, rozvíjely a zajišťovaly včasné odhalení a léčbu poporodní psychózy a deprese;

23.  zdůrazňuje, že v rámci sociální politiky a politiky zaměstnanosti, zejména opatření v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je nutné zaujmout komplexní přístup, v jehož rámci by se přihlíželo k duševnímu zdraví a pohodě žen, a vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s odborovými svazy, zaměstnavateli, odborníky z oblasti zdraví a občanskou společností s cílem rozvíjet komplexní genderově citlivý přístup k duševní pohodě v práci; poukazuje na význam poskytování školení v oblasti duševního zdraví pro osoby na vedoucích pozicích v soukromém i veřejném sektoru;

24.  uznává významnou úlohu formálních a neformálních pečovatelů v oblasti duševního zdraví, jimiž bývají převážně ženy; požaduje, aby se úloze formálních a neformálních pečovatelů v oblasti duševního zdraví věnovala zvláštní pozornost, a to zejména úloze žen, a požaduje také opatření na ochranu duševního zdraví a pohody samotných pečovatelů;

25.  naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby zohlednily výzvy v oblasti duševního zdraví a pohody, jimž čelí muži a chlapci v důsledku genderových stereotypů, což u nich vede k větší pravděpodobnosti užívání návykových látek a sebevražd než u žen; zdůrazňuje, že politika týkající se duševního zdraví mužů musí vzít v úvahu také hledisko věku a délky života, socioekonomické podmínky, sociální vyloučení a zeměpisné faktory;

  Rovnost žen a mužů v klinických hodnoceních

26.  zdůrazňuje, že klinická hodnocení farmaceutických přípravků prováděná jak u mužů, tak u žen jsou nezbytná, měla by být inkluzivní a nediskriminační a měla by být prováděna pod podmínkou zachování rovnosti, začleňování všech stran a zabránění marginalizaci a měla by přiměřeně odrážet populaci, která bude dané přípravky používat; doporučuje, aby klinická hodnocení zohlednila také zvláštní skupiny zranitelných osob, jako jsou pediatričtí a geriatričtí pacienti, osoby a národnostní menšiny; je toho názoru, že shromažďování údajů tříděných podle pohlaví by mělo probíhat i po uvedení příslušných produktů na trh, s cílem zaznamenat nejrůznější vedlejší účinky, a že je navíc zapotřebí výzkum a údaje o uplatňování příslušných právních předpisů EU členskými státy;

27.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stále nedostatečné zastoupení žen v klinických hodnoceních a biomedicínském výzkumu ohrožuje zdraví a život žen, a zdůrazňuje, že metodika klinických hodnocení musí umožňovat stratifikovanou analýzu podle věku a pohlaví; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné zahrnout rozdíly mezi ženami a muži do klinických postupů v oblasti duševního zdraví;

28.  zdůrazňuje význam zveřejňování výsledků klinických hodnocení, což zajistí transparentnost metodiky a její přístupnost;

29.  připomíná, že infekční onemocnění (např. HIV a malárie) a nepříznivé výsledky těhotenství (např. mrtvě narozené dítě) jsou nejčastější v zemích s nízkými a středními příjmy; vyzývá k tomu, aby byly těhotné ženy zahrnuty do klinických hodnocení, což umožní snížit nemocnost a úmrtnost matek a kojenců;

30.  požaduje, aby označení farmaceutických produkt obsahovalo jasné informace o tom, zda hodnocení proběhla i na ženách a zda se vedlejší účinky u mužů a žen mohou lišit; vyzývá členské státy, aby podpořily výzkum účinků dlouhodobého užívání produktů hormonální substituční terapie;

31.  žádá Komisi, aby podporovala projekty na unijní úrovni, které by se zabývaly tím, jak se zachází se ženami v rámci klinického výzkumu; domnívá se, že takových projektů by se měly účastnit zástupci zdravotnických orgánů na všech úrovních a zástupci farmaceutického průmyslu, a to vytvořením zvláštních strategií pro uplatňování pokynů týkajících se zkoumání a posuzování rozdílů mezi ženami a muži v rámci klinických hodnocení;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do kampaní za účelem zvýšení povědomí o dané problematice, které by podnítily zapojení žen do klinických hodnocení;

33.  naléhavě žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby vypracovala samostatné pokyny pro ženy jako speciální složku obyvatelstva zapojenou do klinických hodnocení;

34.  žádá členské státy, aby při uplatňování nařízení (EU) č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků využívaly takový metodický přístup ke klinickým hodnocením, který by zajistil odpovídající zastoupení mužů a žen, aby zároveň v příslušných případech věnovaly zvláštní pozornost transparentnosti, pokud jde o genderové složení účastníků, a aby při posuzování řádného uplatňování tohoto nařízení dohlížely zejména na míru zastoupení mužů a žen;

35.  naléhavě vyzývá členské státy, agenturu EMEA a příslušné zúčastněné subjekty, aby zajistily začlenění genderových hledisek do nejranějších fází výzkumu a vývoje léčivých přípravků ještě před fází klinických hodnocení; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit výměnu osvědčených postupů na toto téma mezi výzkumnými institucemi a poskytovateli zdravotní péče v celé Evropě;

36.  zdůrazňuje, že je nutné přijmout urychlené kroky k nápravě genderových rozdílů v klinických hodnoceních a oblastech zdraví, kde jsou tyto rozdíly obzvlášť škodlivé, jako jsou léčba Alzheimerovy choroby a nádorových onemocnění, léčba mozkové mrtvice, používání antidepresiv a léčba kardiovaskulárních onemocnění;

37.  zdůrazňuje, že je třeba, aby výzkumní pracovníci a všechny příslušné zúčastněné subjekty spolupracovali na odstranění škodlivých vedlejších účinků léčivých přípravků, které mají dopad konkrétně na ženy, jako je tomu v případě antidepresiv, antikoncepce a jiných léčivých přípravků, s cílem zlepšit zdraví žen a kvalitu zdravotní péče;

38.    se znepokojením konstatuje, že diskriminace na základě pohlaví a nerovnost, které se vyskytují v oblasti výzkumu zaměřeného na zdraví a sociální péči v rozvojových zemích, ovlivňují vývoj vhodné a cílené léčby; zdůrazňuje zejména, že pacienti v rozvojových zemích nejsou dostatečně zastoupeni ve farmaceutickém výzkumu; konstatuje, že při vývoji léčivých přípravků proti tuberkulóze jsou opomíjeny zvláštní kategorie obyvatelstva, včetně dětí a těhotných žen; zdůrazňuje, že je potřeba shromažďovat a skladovat vzorky pro farmakogenetickou studii při budoucích klinických hodnoceních na základě pohlaví; připomíná, že odlišná biologická a fyziologická stavba žen vyžaduje náležité informace o vlivu léčivých přípravků na jejich organizmus;

39.    se znepokojením konstatuje, že stále častější přesouvání testování léčiv do Afriky a dalších málo rozvinutých regionů může vyústit ve vážné porušování etiky a základních zásad EU, jako je například právo na ochranu zdraví a na zdravotní péči; zdůrazňuje, že situace, v níž nemají přístup k dostupné zdravotní péči, zdravotnímu pojištění ani k dostupným lékům, nedává zranitelným lidem, zejména ženám, jinou šanci, než účastnit se klinických hodnocení, aby se jim dostalo lékařské péče, přičemž si nemusejí být vědomi rizik, která se s tím pojí;

40.  konstatuje, že je dokázáno, že ženy užívají větší množství psychotropních léků než muži, avšak existuje jen velmi málo studií o rozdílech v účincích těchto léků na jednotlivá pohlaví, přičemž tyto léky jsou předepisovány ženám i mužům bez rozdílu a ve stejných dávkách; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy mnohem více trpí negativními účinky psychotropních léků, protože jsou vyloučeny z klinických hodnocení, a není tedy brán žádný ohled na ženskou fyziologii; dále poukazuje na to, že ženy častěji než muži řeší své duševní problémy pomocí psychoterapie;

 

  Obecné poznámky

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby:

a).  podporovaly zdravotní péči, a to tak, že zajistí snadný přístup ke službám zdravotní péče a poskytování přiměřených informací přizpůsobených specifickým potřebám mužů a žen a výměnu osvědčených postupů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu;

b)  zvážily specifické zdravotní potřeby žen a zajistily začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do své politiky v oblasti zdraví, programů a výzkumu, od jejich vývoje a návrhu až po hodnocení jejich dopadů a sestavování rozpočtu;

c)  zajistily strategie prevence zvlášť zaměřené na ženy, které jsou ohroženy diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, například romské ženy, ženy se zdravotním postižením, lesbické a bisexuální ženy, migrantky a uprchlice a ženy žijící v chudobě, stejně jako transgenderové a intersexuální osoby;

d)  uznaly všechny formy násilí na základě pohlaví a násilí proti ženám jako problém veřejného zdraví, jak je uvedeno v rezoluci WHA49.25 organizace WHO ze dne 25. května 1996, jenž má přímý dopad na duševní zdraví a pohodu žen;

e)  urychlily vývoj celounijního průzkumu o rozšíření násilí na základě pohlaví, který bude použit v rámci Evropského statistického systému, jak bylo stanoveno v pracovním programu Eurostatu pro rok 2016, a pravidelně sbíraly roztříděné údaje, zejména údaje o výskytu depresí, a aby tato data byla rozdělena alespoň podle pohlaví, věkových skupin a sociálně-ekonomického postavení;

f)  podporovaly občanskou společnost a ženské organizace, které podporují práva žen v oblasti zdraví, a napomáhaly zajistit, aby ženy měly v otázkách evropské a vnitrostátní zdravotní politiky svůj hlas a aby evropská a vnitrostátní zdravotní politika reagovala na jejich potřeby;

g)  podpořily programy, které řeší specifické potřeby žen v souvislosti s nemocemi, jako je osteoporóza, onemocnění pohybového ústrojí a onemocnění centrálního nervového systému, např. Alzheimerovy nemoci a demence, včetně těch, které informují ženy o preventivních metodách a nabízejí odborná školení lékařského personálu;

h)  věnovaly mimořádnou pozornost zvláštním potřebám žen, kterým byl diagnostikován chronický únavový syndrom nebo fibromyalgie, a poskytovaly jim odpovídající kvalitní zdravotnické služby;

i)  navýšily finanční prostředky na podporu výzkumu příčin a možné léčby endometriózy a rovněž aby vypracovaly návrh pokynů pro klinickou léčbu a zřízení referenčních center; podporovaly informační, preventivní a osvětové kampaně o endometrióze a zajistily finanční prostředky na odborná školení specializovaných zdravotnických pracovníků a na výzkumné iniciativy;

42  vyzývá členské státy k přijetí opatření za účelem zlepšení průměrné úrovně zdraví obyvatelstva skrze odstranění nerovností v oblasti zdraví, které mají dopad na znevýhodněné sociálně-ekonomické skupiny; vyzývá v této souvislosti k aktivnímu zapojení mnoha odvětví politiky, a to nejen veřejného zdraví a systémů zdravotní péče, ale také vzdělávání, sociálního zabezpečení, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a plánování měst, a to vždy s jasnou perspektivou rovnosti žen a mužů;

43.  vyzývá vlády rozvojových zemí, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do politiky duševního zdraví a aby rozvíjely opatření a programy, jež by byly zaměřeny jak na specifické potřeby žen při léčbě psychických onemocnění, tak na sociální původ duševního strádání; se znepokojením konstatuje, že zejména v nejméně rozvinutých zemích je vyloučení žen z biomedicínského výzkumu často způsobeno nedostatkem informací a osvětových kampaní, úlohou žen jakožto matek a pečovatelek a nedostatečnou svobodou rozhodování v jejich domácnostech; je pevně přesvědčen, že genderové rozdíly v oblasti duševního zdraví by se na základě lepšího vyvážení role žen a mužů a jejich povinností, jistoty příjmu, rovného přístupu ke vzdělání, integrace na trhu práce, účinnějších opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zejména pro matky samoživitelky, rozvoje sociálních záchranných sítí a snižování chudoby dále snížily;

44.  domnívá se, že sexuální a reprodukční práva zahrnují přístup k zákonnému a bezpečnému přerušení těhotenství, ke spolehlivé, bezpečné a cenově dostupné antikoncepci a ke komplexní sexuální výchově a výchově týkající se vztahů;

45.  považuje za politováníhodné, že sexuální a reprodukční práva jsou v několika členských zemích EU značně omezena anebo jsou uplatňována jen na základně určitých podmínek;

46.  je toho názoru, že narůstající počet zdravotnických pracovníků, kteří odmítají v členských státech provádět přerušení těhotenství, představuje další hrozbu pro zdraví a práva žen; naléhavě vyzývá členské státy, aby v nemocnicích zajistily alespoň minimální počet zdravotníků provádějících přerušení těhotenství;

47.  vyzývá členské státy, aby zamezily, zakázaly a soudně stíhaly nucenou sterilizaci žen, což je fenomén, který má dopad konkrétně na ženy se zdravotním postižením, transgenderové a intersexuální osoby a romské ženy;

48.  zdůrazňuje, že kontrolní vyšetření v raných stádiích nádorových onemocnění jsou společně s informačními programy považovány za jedno z nejefektivnějších opatření při prevenci těchto onemocnění, a vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k těmto kontrolním vyšetřením všem ženám a dívkám;

49.    zdůrazňuje, že posilování postavení žen a rovnosti žen a mužů má pro urychlení udržitelného rozvoje, a tudíž ukončení veškerých forem diskriminace žen a dívek, včetně forem, které se vyskytují v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu, zásadní význam, přičemž se nejedná pouze o základní lidské právo, ale tato podpora má také multiplikační efekt ve všech ostatních oblastech rozvoje (cíl udržitelného rozvoje SDG 5);

50.  domnívá se, že je povinností členských států zajistit poskytování místní porodnické péče jako veřejné služby a zajistit, aby byly porodní asistentky dostupné i ve venkovských a horských oblastech;

51.  vyzývá zdravotnické orgány členských států, aby uznaly endometriózu jako onemocnění, které způsobuje neschopnost, jelikož by to umožnilo ženám postiženým touto chorobou, aby byly ošetřeny zdarma, dokonce i v případě nákladné léčby anebo chirurgického zákroku, a umožnilo by jim to odejít z práce na speciální nemocenskou dovolenou v nejtěžších obdobích, aby se zabránilo stigmatizaci na pracovišti;

52.  naléhavě vyzývá členské státy, Komisi a příslušné agentury, aby v rámci všeobecných lidských práv zajistily neomezený přístup ke kvalitní péči o tělesné i duševní zdraví pro všechny uprchlíky, žadatele o azyl a migranty, zejména zranitelné ženy a dívky, a aby z dlouhodobého hlediska náležitě připravily svůj vnitrostátní systém zdravotní péče na přicházející uprchlíky a žadatele o azyl; zdůrazňuje, že je zapotřebí odborná příprava zohledňující hledisko žen a mužů v oblasti duševního zdraví pro zaměstnance imigračních a azylových orgánů, zaměstnance donucovacích orgánů a úředníky, kteří pracují s uprchlíky, žadateli o azyl a imigranty, zejména pro ty, kteří pracují se zranitelnými ženami a dívkami; považuje za důležité, aby tyto nezbytné kroky v oblasti zdravotní péče zahrnovaly opatření, jako je bezpečné ubytování a hygienická zařízení pro ženy a děti, právní poradenství a přístup k právům a zdravotní péči v sexuální a reprodukční oblasti, včetně antikoncepce, podpory pro oběti sexuálního násilí a bezpečného a zákonného přerušení těhotenství;

53.  vyzývá EU a členské státy k okamžitému ukončení stávajících úsporných opatření a škrtů ve veřejných výdajích, což má vliv na služby, které jsou pro dosažení vysoké úrovně ochrany zdravotní péče pro všechny ženy a muže, dívky a chlapce v EU bez ohledu na jejich zázemí nebo právní postavení zásadní;

54.  vyzývá členské státy, aby zajistily nezaměstnaným ženám, ženám ve venkovských oblastech a důchodkyním s nízkými příjmy, které si nemohou dovolit samy hradit lékařské prohlídky a léčbu, bezplatný přístup ke zdravotnickým službám; (proč není rovnou napsáno "ve vyloučených lokalitách?)

55.  doporučuje, aby byla ženám po porodu zdravotně postiženého dítěte nebo dítěte se smrtelným onemocněním poskytována zvláštní podpora, včetně bezplatného přístupu k dlouhodobé domácí pediatrické péči, paliativní pediatrické péči a specializované a snadno dostupné psychologické podpoře;

56.  zdůrazňuje, že dosažení práva na zdraví pro všechny má větší váhu než ochrana práv duševního vlastnictví a je že závislé na investicích do evropského zdravotního výzkumu, včetně zdravotních technologií a léků na nemoci související s chudobou a opomíjené nemoci;

57.  vyjadřuje politování nad tím, že v členských státech dochází ke škrtům v rozpočtech veřejného zdravotnictví, a je zklamán tím, že ve všech členských státech je roční rozpočet na programy určené na předcházení násilí na základě pohlaví a násilí vůči ženám daleko menší než skutečné náklady spojené s takovým násilím, ať už jde o náklady ekonomického či sociálního charakteru nebo o morální cenu; podporuje členské státy ve zvyšování výdajů na podporu programů prevence násilí páchaného na ženách a poskytování účinné pomoci a ochrany obětem;

58.  vyzývá členské státy k přijetí opatření ve zdravotní oblasti za účelem včasné detekce a podpory obětí násilí na základě pohlaví a k uplatnění zdravotních protokolů v případech napadení, které by měly být předány příslušným soudům za účelem urychlení řízení; dále vyzývá členské státy, aby zaručily právo na přístup k informacím a integrované sociální pomoci, která má být poskytována prostřednictvím pohotovostních služeb poskytující profesionální multidisciplinární péči;

59.  vítá kroky Komise směřující k ratifikaci Istanbulské úmluvy EU a vyjadřuje politování nad tím, že mnoho členských států tak dosud neučinilo; naléhavě vyzývá Radu, aby zajistila co nejrychlejší přistoupení EU k Istanbulské úmluvě;

60.  zdůrazňuje, že prostituce je také zdravotním problémem, neboť má škodlivé dopady na zdraví osob, které se prostituují, jelikož u nich existuje větší pravděpodobnost, že utrpí sexuální, fyzické či duševní trauma, trpí závislostí na drogách nebo alkoholu či ztrátou sebeúcty a vykazují vyšší úmrtnost než průměrná populace; dodává a zdůrazňuje, že mnohé osoby platící za sexuální služby požadují nechráněný styk, což zvyšuje riziko škodlivých dopadů na zdraví jak osob, které se prostituují, tak zákazníků;

61.  vyzývá členské státy, aby zamezily, zakázaly a soudně stíhaly mrzačení ženských pohlavních orgánů a orgánů intersexuálních osob a zajistily obětem a osobám, jichž by se to mohlo týkat, podporu v oblasti duševního zdraví společně s tělesnou péčí; (Na mužské se zapomnělo?)

62.  vybízí Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost nejzranitelnějším a nejvíce znevýhodněným skupinám obyvatel a zahájily pro tyto skupiny intervenční programy;

63.  domnívá se, že nedostatek srovnatelných, úplných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů roztříděných podle pohlaví vede k diskriminaci, pokud jde o zdraví žen;

64.  připomíná, že zdravotní péče a politika v oblasti zdraví spadají do pravomoci členských států a úloha Evropské komise má vzhledem k politice členských států pouze doplňkový charakter;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

 

 

(1)

EMEA/CHMP/3916/2005 - ICH http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/Scientific_guideline/2010/01/WC500059887.pdf

(2)

Krug, Dahlberg, Mercy, Zwi a Lozano, 2002.

 


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zdraví se netýká jen lidského těla. Podle Světové zdravotnické organizace je to „stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouhá absence nemoci či potíží.“(1)Pohlaví jak z pohledu biologického, tak z pohledu společenského má vliv na všechny aspekty zdraví a má odlišné dopady na zdraví žen a mužů, na jejich přístup ke zdraví a ke zdravotní péči žen a mužů.(2)

Nerovný přístup žen a mužů ke zdrojům má spolu s dalšími sociálními faktory za následek nerovná zdravotní rizika a odlišný přístup k informacím o zdraví, ke zdravotní péči a službám. Kvůli biologickým odlišnostem mají ženy také specifické zdravotní potřeby, a to především v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví. Vědci dokázali, že biologické rozdíly mezi muži a ženami se neomezují jen na reprodukční orgány. Například nejčastější příčinou úmrtí žen je onemocnění srdce. Příznaky a symptomy infarktu myokardu se u žen a u mužů liší, přičemž ženy mají vyšší pravděpodobnost úmrtí do jednoho roku od prodělání infarktu.

Teprve nedávný výzkum srdečních onemocnění a symptomů u žen ukázal, že ženy trpí kardiovaskulárními srdečními chorobami mnohem častěji než muži(3), tato onemocnění se však objevují v pozdějším věku a projevují se jinými symptomy než u mužů a měla by být léčena jinými léky. Přesto se ale v praxi i ve výzkumu stále nedaří dostatečně zohledňovat odlišnosti mezi muži a ženami v oblasti zdraví, onemocnění a léčby. Ačkoli ženy tvoří více než polovinu populace EU, nejsou v biomedicínském výzkumu dostatečně zastoupeny.

Podle současného výzkumu existují rozdíly mezi muži a ženami ve zdravotním stavu, chování, které ho ovlivňuje, a v přístupu ke zdraví a léčbě. Političtí činitelé a lékařský výzkum musí zkoumat a studovat příčiny těchto rozdílů a nabídnout účinná řešení. Biomedicínský výzkum například stále vychází z předpokladu, že ženy a muži jsou si fyziologicky podobní ve všech ohledech s výjimkou rozmnožovací soustavy, a ignoruje jiné biologické a sociální rozdíly mezi muži a ženami, které mají na zdraví podstatný vliv.

Jedním z příkladů je bolest – ženy trpí bolestí častěji, bolest je intenzivnější a léky proti bolesti jsou u žen méně účinné než u mužů. Často se u žen používají preventivní a léčebné postupy, které byly testovány pouze na mužích a mohou tak mít malé nebo i opačné účinky.

Zpráva by zmínila konkrétní případ endometriózy jako příklad diskriminace žen v rámci výzkumu a při léčbě nemocí.

V oblasti duševního zdraví je podle WHO celoživotní míra výskytu jakýchkoli psychických poruch vyšší, než se předpokládalo, stále se zvyšuje a týká se téměř poloviny populace. Ačkoli se celková míra výskytu psychických poruch u mužů a u žen téměř neliší, existují mezi pohlavími podstatné rozdíly v jejich průběhu. Pohlaví předurčuje schopnost mužů a žen ovlivnit socioekonomické determinanty ovlivňující jejich duševní zdraví a život, jejich společenské postavení, status a zacházení ve společnosti i jejich náchylnost a působení konkrétních rizikových faktorů v oblasti duševního zdraví. Rozdíly mezi ženami a muži se projevují především v míře výskytu běžných duševních poruch, např. deprese nebo úzkosti.

Veřejná politika ve zdravotnictví občas teoreticky přiznává, že pohlaví má v průběhu celého života podstatný vliv na zdraví(4). Přesto zdravotní potřeby žen nejsou plně a důsledně integrovány do zdravotní politiky v EU ani v jednotlivých členských státech. Nedůsledným a nejednotným přístupem k právům žen a genderovým otázkám ve zdravotnictví se musíme neprodleně zabývat, abychom docílili vysoké úrovně ochrany zdraví všech občanů, jak zaručují Smlouvy o EU(5). V zájmu zajištění účinnosti musí všechny aspekty zdravotnických politik, které teď v praxi do velké míry ignorují rozdíly mezi muži a ženami, k ženám přistupovat se zvláštním ohledem a plně využívat postupů vedoucích k zohledňování rozdílů mezii muži a ženami.

Zdravotní politika EU: nedostatečné zohledňování rovnosti žen a mužů

Zakládající smlouvy vyžadují, aby EU v rámci všech oblastí své politiky zajišťovala ochranu lidského zdraví a aby s jednotlivými členskými státy EU spolupracovala na ochraně veřejného zdraví, prevenci nemocí a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Evropa 2020 si klade za cíl změnit EU v inteligentní, udržitelné a inkluzivní hospodářství, které bude podporovat růst pro všechny, přičemž jedním z předpokladů tohoto cíle je dobré zdraví obyvatelstva.

Politika EU v oblasti zdraví, která je realizována na základě strategie pro oblast zdravotnictví, se zaměřuje na prevenci, stejný přístup k dobrému zdravotnímu stavu a kvalitní zdravotní péči pro všechny (bez ohledu na příjmy, pohlaví, etnický původ atd.), řešení vážných zdravotních rizik, která se týkají více než jednoho státu EU, na udržení dobrého zdravotního stavu lidí i ve stáří a na podporu dynamických systémů zdravotní péče a nových technologií.

Rada podpořila univerzálnost, přístup ke kvalitní zdravotní péči, rovnost a solidaritu jako společné hodnoty a zásady, na nichž jsou založeny systémy zdravotnictví v členských státech EU(6). Koncept univerzálnosti vyžaduje, aby nikomu nebyl znemožněn přístup ke zdravotní péči. Solidarita odkazuje na finanční strukturování národních systémů zdravotní péče, které mají zajistit univerzální přístup. Rovností se myslí rovný přístup podle potřeby, bez ohledu na etnickou příslušnost, pohlaví, věk, společenské postavení nebo možnost zaplatit.

Listina základních práv EU také zaručuje, že každý má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Tyto principy doplňuje i všeobecná povinnost posilovat rovnost mužů a žen, která je zakotvena v evropské smlouvě a která se vztahuje na práci všech evropských i vnitrostátních činitelů s rozhodovací pravomocí v oblasti zdravotnictví.

Systémy zdravotní péče by měly usilovat o snižování nerovností týkajících se zdraví, které jsou mimo jiné předurčeny pohlavím. Proto je jak právní, tak společenskou povinností příslušných politických činitelů na evropské i vnitrostátní úrovni, aby zkušenosti a potřeby žen plně integrovaly do veřejné politiky v oblasti zdravotní péče. Současná situace je bohužel jiná.

Primární odpovědnost v oblasti politiky týkající se zdravotní péče v EU mají členské státy. V kompetenci EU je nicméně propagace zdraví a prevence nemocí a EU by se měla zapojit do koordinace a poskytování podpory členským státům, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Ženskému zdraví se na úrovni EU věnovala pozornost v souvislosti se sociálními a ekonomickými determinanty zdraví a s jednotlivými věkovými skupinami. EU teoreticky uznává, že pohlaví – spolu s věkem, vzděláním, ekonomickým a osobním stavem – je významným faktorem ovlivňujícím zdraví a zdravotní péči. Generální ředitelství Evropské komise pro veřejné zdraví zveřejnilo několik zpráv, které obsahovaly informace o zdraví žen a jejich přístupu ke zdravotní péči. V praxi na tyto dokumenty ale nenavazovaly konkrétní politické kroky ani programy, které by se zabývaly zdravotními potřebami žen, a evropská politika v oblasti veřejného zdraví zůstává z větší části k otázkám rovnosti žen a mužů slepá.

Přestože stávající Smlouva o EU obsahuje povinnost začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech aktivit EU (tzv. gender mainstreaming), politické dokumenty Evropské komise to reflektují jen zřídka a její opatření a programy ještě méně. Především není otázkám rovnosti žen a mužů a potřebám žen ve zdravotnickém výzkumu sponzorovaném EU věnována dostatečná pozornost ani jim nejsou věnovány nedostatečné zdroje.

 

(1)

Preambule ústavy WHO.

(2)

„Nerovné, nespravedlivé, neefektivní a neúčinné genderové jednání ve zdravotnictví: proč existuje a jak ho můžeme změnit“, závěrečná zpráva pro Komisi pro sociální determinanty zdraví WHO, září 2007.

(3)

Tradičně považované za onemocnění typické pro muže; kardiovaskulární onemocnění je zabijákem číslo jedna u žen na celém světě. Je také hlavní příčinou vážného onemocnění a zdravotního postižení, které je nákladné pro systémy zdravotní péče a ničí kvalitu života žen. V EU je kardiovaskulární onemocnění stále nejčastější příčinou úmrtí žen, a to ve všech 27 evropských zemích. Až během posledních desetiletí se zvýšilo povědomí o tom, že kardiovaskulární onemocnění postihuje ženy jinak než muže, což ženy zároveň upozorňuje na jejich nebezpečí. Úmrtí z důvodu kardiovaskulárního onemocnění činí v EU u žen 43 % a u můžu 36 %. Viz http://eurohealth.ie/wp-content/uploads/2013/02/Women-and-CVDfin.pdf

(4)

Rada Evropské unie, závěry Rady o zdraví žen, 2005; závěry Rady o zdraví a migraci v EU, 2007; závěry Rady týkající se začlenění Romů, 2008; usnesení Rady o zdraví a dobrých životních podmínkách mladých lidí, 2008.

(5)

Článek 168 SFEU.

(6)

Závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (2006): http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52006XG0622%2801%29

 


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (9.11.2016)

 

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

 

 

o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Jan

    Tak jsem se donutil se sebezapřením vstřebat podtstatu tohoto nesmylsně dlouhého sdělení, kdy většinu obsahu stejně nikdo nikdy nebude čísts a došel jsem k závěru, že pisatel článku si vymýšlí nexistující vývody. Usnesení doporučuje klást větší důraz na rovnost mužů a žen a jsem přesvědčen, že nikdo v dnešní době nebude podporovat útisk žen nebo jejich diskriminaci ani nebude podporovat útisk mužů nebo jejich diskriminaci.
    Nerozumím, proč se autor článku brání rovnosti žen a mužů, když je mu v mnoha bodech jasně předloženo, že muži na tom ve srovnání se ženami opravdu nejsou moc dobře. Skutečně muži v průměru o 6-8 let dřívě umírají, častějí propadají alkoholové nebo drogové závislosti, nebo páchají až 5 x častějí sebevraždu.
    A to si autor článku nepoložil otázku, že ta "liga žen" může mít pravdu? Že skutečně by bylo dobré, aby se ženy emancipovaly, aby více zabraly a byly přínosem pro fungování rodiny a státu a ne se jen nechat vydržovat od chlapů, jenom proto, že jim za to pak podrží? Já jsem pro emancipaci, já bych byl jedině pro, aby se srovnaly pracovní výkony, aby se následně srovnaly platy.
    Jenže femonistky potvrdí, že mnoho žen se nechce emancipovat, protože jim taková situace vyhovuje, že se nechávají vydržovat. Feministky totiž tlačí nejenom na chlapy, ale tlačí pedvším na ženy, aby se nenechaly vydržovat a aby se vyrovnaly mužům. A model společnosti se skutečně proměňuje, protože mnoho těžké fyzické práce nahrazují stroje a co se týče organizace práce nebo tvůrčího přístupu, tak ženy za muži nezaostávají.
    Nemyslím si, že to téma autor článku dobře uchopil. Spíše to vypadá, že vůbec nic nepochopil.

  • Návštěvník - Ten, co to cáluje

    V odpovědi na: Návštěvník - Jan

    Je výborný, že ČSSD bude pátý kolo u vozu v dalších volbách a tihle trollové zmizí do černý díry.

  • Návštěvník - Jan

    V odpovědi na: Návštěvník - Ten, co to cáluje

    Přesně tak, Sobotka je nevolitelný, protože odmítá kvóty a teď ještě dostaneme pokutu od Junckera. Naštěstí voliči mají rozum a po volbách už vládu sestaví pan Babiš a hned pozve 10 tisíc lékařů a inženýrů z Afriky, aby nám pomohli v růstu HDP.

  • Návštěvník - Ten, co to cáluje

    V odpovědi na: Návštěvník - Jan

    Sobotka je nevolitelný, protože pokutu od Junckera nebude platit on, ani ČSSD, ale my, aniž by se zeptal, jestli chceme EU. A tlačil na Babiše, aby nás šíleně zadlužil, i když to Babiš nechtěl.

  • Návštěvník - Jan

    V odpovědi na: Návštěvník - Ten, co to cáluje

    Vláda je po 4 letech vládnutí 95 miliard v plusu. Neznáš ekonomická data a plácáš voloviny.

    Krátká URL:
  • Návštěvník - novota

    Vláda je v plusu a socan bande dluží altnerovi 330 mega....být to normální člověk tak je na ulici....a v liháčí ma kelner v průměru ...8958 kč,,,,,:p

  • Návštěvník - Jan

    V odpovědi na: Návštěvník - novota

    Boží spravedlnost zasáhla, už si ten zloděj Altner žádných peněz neužije.

  • Návštěvník - Lomcovák

    @Jan
    To jsem si v životě nevšiml, že by se tzv. FEMINISTKY, včetně tzv. FEMINISTEK Z ČSSD, někdy zastaly žen a požadovaly pro ně například vyšší mzdy. Například když pokladní v supermarketu Albert v Ostravě-Porubě terorizovala manažerka a musely stát, ani slovo od Marksové Tominové a spol.! Feministky jsou totiž ve skutečnosti proti ženám, proti rodině, většina z nich jsou i lesby.

  • Návštěvník - Jan

    V odpovědi na: Návštěvník - Lomcovák

    Co to meleš? Lesby šukají s lesbama a ne s chlapama.

Nejnovější články

Nejčtenější články za poslední měsíc