Trapné divadlo obchodníků s deštěm dostalo šamanství na vědeckou úroveň. Dřív byly průtrže mračen a až na výjimečné zabití bleskem to byly zábavy. Dnes jsou přívalové deště a lidé tonou. Kde? Ve městech. Asfalt a beton na tisících kilometrech čtverečních, kde dřív byla příroda, nepropouští vodu, což dodnes badatelé přírody nepochopili. Všude se dělá rychlý odtok vody a když voda rychle odteče, globální panikáři řvou v televizích a dalších médiích, že voda odtekla.
|
Víte, že úhrn srážek za rok se na našem území nezměnil od doby měření? Víte, že spodní vody je skoro stejně jako před desetiletími? Tak je globální vedro a máme vysolit bilióny korun pro ochlazovače, nebo jsme na vrcholu sušší a teplejší periody jako v roce 1947? |
Ale tenkrát byla místa v údolích, kam ztekla voda z bouřek. Hydrologům a betonářům dalo velkou práci je vysušit a zamezit, aby ty zásoby vody tam zůstaly. A když tam nejsou, hydrologové pláčí, že voda nezůstala.
Málokdo si však položí otázku: kolik lidí má být na jeden čtvereční kilometr, když čísla známe u divokých prasat, spárkaté zvěře, slonů či levhartů, ale lidé žijí v tisíci patrech nad sebou a kejda odtéká potrubím do prapodivných čističek, protože příroda už to nedokáže zpracovat. I když příroda: betonové dvorky, asfaltová výplň a mezi tím jeden stromeček, kam chodí močit tisíce psů. A ten stromeček pláče: kyselina močová psích výkalů ho deptá.
Vraťme se však k oné globální katastrofě z roku 1947
Předcházející zima byla těžká, mrazy obrovské. A pak udeřilo sucho. Obrovské sucho. Už v dubnu nebyla tráva, osení bylo zahrabáno. Pět měsíců nepršelo, na Slovensku začínal hladomor. Sedláci vybíjeli celá stáda, protože nebylo čím krmit. (Porovnejte to s letošním, údajně hrozivým jarem, kdy je skoro všude vysoká tráva, krásně zelená, či dokonce žlutá pole). A co bylo ještě horší, to šílené sucho nebylo jenom ve střední Evropě, ale bylo zasaženo obrovské území, které končilo přes Ukrajinu a střední Rusko až v Moldávii. Mnozí sedláci dílem ze strachu, dílem z chamtivosti šroubovali ceny do neuvěřitelných výšin a rozzuřili obyčejný lid, který najednou neměl co jíst. Skončila válka a místo hojnosti přišla další katastrofa. Sucho, kdy ani spodní vláha nebyla. Na území Sovětského svazu zemřelo asi až dva milióny lidí.
A propaganda západní, stejně jako ta u nás po roce 1989 tvrdí, že to Stalin chtěl. Ale proč by byl nadšený, že ho bude lid nenávidět? Vždyť nakonec žádal OSN o potravinovou pomoc. Ale důvod hladomoru byl snadno vysvětlitelný: muži ze Sovětského svazu zůstali v hrobech Evropy a evropské části Sovětského svazu. Neměl kdo by půdu obdělával. A v období sucha je to dvojnásobně těžká práce, kterou ženy nezvládly a nedokázaly se na ní připravit. Někdy byla voda hodně hluboko a to bez mužů a strojů prostě dostat na povrch nešlo. Samozřejmě to komunisti trochu politicky zneužili jako dnes západní propaganda. Ale kdo slyšel příběhy lidí i na vesnicích, kde sedláci měli plné sýpky, ale děti těch, co neměli pozemky umírali hlady, asi pochopit nenávist zoufalých rodičů umí. Prostě propaganda režimů si vždy najde SVÉ vysvětlení,
| Proto je letošní teplejší jaro nezvyklé, ale nic mimořádného, dokonce katastrofálního není. Možná že ani o tolik méně než jindy neprší. Ale co začíná být hrozivé, že se zmenšuje území, kde zůstává voda a skoro všude je beton, asfalt, střechy a dlažba, která rychle odvede vodu pryč a přemnožený člověk ji potřebuje násobně víc, než kdyby zde byla obyčejná příroda. |
Pokud opět neudělají lidé díry do země, nevrátí mokřiny jako zásobárny vody a developeři nepřestanou zastavovat další zeleň, může být budoucnost katastrofální. Ale pouze idiotštinou člověka. A vidíme to všude kolem sebe: další a další sklady s betonovými odstavnými plochami pro kamióny a další zástavba zahušťováním v zeleni. Je čas to zvrátit, ale bude civilizace ochotna zbavit se některých vymožeností na záchranu sebe sama do budoucna?
Pan Cílek má sice pravdu, že mnohá území budou bez vody, ale jaksi už neříká, že lidstvo je na některých územích tak přelidněné, že se tam voda ani nemůže dostat do země a jeden stromeček v tunách betonu a asfaltu obrovských měst prostě průsak nepřipustí.
