Prý se generál Patton do Prahy nemohl dostat. Rudá armáda ho prý nepustila. Přitom slavná americká armáda 3x bombardovala Prahu ( a nejen ji a nejen ona) a veřejnoprávní média a propaganda sveřepě mlčí!
Praha se stala cílem tří leteckých bombardování, (nikoliv jednoho náhodného, jak tvrdí) nejprve 15. 11. 1944, poté 14. 2. 1945 a nakonec 25. 3. 1945. Nálety na Prahu si vyžádaly více než 1200 mrtvých a poškozeny byly zejména čtvrti Nové Město, Holešovice, Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Libeň, Kbely, Letňany a Čakovice.
15. 11. 1944
Letoun typu B-17 ze sestavy 15. letecké armády shodil 15. listopadu 1944 kolem poledne dvanáct pum pravděpodobně na holešovickou elektrárnu (není však vyloučeno, že cílem se měl stát nedaleký most přes Vltavu). Podle hlášení Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu z následujícího dne zahynuli čtyři lidé a osmdesát pět bylo zraněno, z toho patnáct těžce.
14. 2. 1945
Část bombardovacího svazu 8. letecké armády mířícího z Velké Británie po 12:25 zaútočila na Prahu. Bomby dopadly postupně u dnešní stanice metra Radlická, na Smíchově, ve Vršovicích, Nuslích, na Žižkově a především na Novém Městě (v okolí Karlova náměstí) a na Vinohradech (v okolí rozhlasu na Vinohradské třídě). Zato smíchovské a vršovické nádraží utrpělo jen malé škody. Zničeno nebo poškozeno bylo 2600 domů (včetně Emauzského kláštera, tramvajové vozovny na Pankráci, Faustova domu a přilehlé nemocnice na Karlově náměstí, Jedličkova ústavu, Gröbeho vily v Havlíčkových sadech aj.). Poplachové sirény se sice rozezněly pozdě, ale Pražané jim v té době stejně příliš pozornosti nevěnovali a nevyhledali protiletecké kryty. Zahynulo 701 lidí – většina z nich byli čeští a němečtí civilisté.
Další "náhoda"
25. 3. 1945
Poslední nálet. Výroba v Pragovce musela být zcela zastavena. V různé míře byly poškozeny další továrny a libeňské nádraží. Stejně jako v únoru byla postižena rovněž civilní zástavba mezi Balabenkou a dnešním Náměstím OSN a u Vysočanského náměstí. Zemřelo více než 500 lidí, většina z nich z obcí v okolí zmíněných letišť (ve Kbelích, Satalicích, Vinoři, Kyjích, Čakovicích a Letňanech). Jejich obyvatelé z obavy před účinky těžkých pum hledali útočiště mimo své domovy, kupříkladu v zámeckém parku ve Vinoři, v hloubětínské bažantnici a v Háji v Satalicích, kde je však zastihly střepinové pumy shazované ve velkém množství.
Všimněte si, že tento scénář není ojedinělý: vždy se američtí vojáci spletou, dostanou mylné informace, mají špatného informátora a vždy bomby padají náhodou na průmyslové komplexy v Plzni, Praze, nebo na zásoby ropy a plynu jako je Sýrie, Libye, Irák, Irán, nyní náhodně je trápí Venezuela a opět humanitární pomoc. Mezitím naši přátelé z Pentagonu zabíjí tisíce až miliony civilistů a... Stát, ve kterém USA a Pentagon zabíjí, se má USA omluvit, že za to utratil tolik peněz.
Dokonce rozbombardovaný stát má platit válečné reparace a zaplatit za zbraně či střely, které z letadel či ponorek a lodí na civilisty padají. Nakonec uděláme sbírku, abychom zaplatili potomkům Hitlera válečné reparace také? Vážně to není zvěrstvo? Babiši, není čas o tom s Trumpem promluvit?
Možná vám daleko více řekne odkaz, že výše není propaganda, ale fakta, která sice lze nalézt, bohužel veřejnost o tom prakticky neví a mladí už vůbec ne. Člověk v tísni a další extremisté ukazují ze západu pouze kladné, z východu záporné. Ale pravda, pravda je úplně jinde:
Vzpomínky pamětníků na nálet 14. února 1945:
http://www.praha2.cz/Vzpominky-na-nalet-14-unora-1945-1
