Madeleine Albrightová se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově. V květnu 2012 jí Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody. Nyní předal i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) několika osobnostem Medaili za zásluhy: například Madlen Albrightové či Schwarzenbergovi. Za NATO. Za humanitární NATO!
Mnohá média a politici Albrightovou s oblibou opět vyzdvihují do nebes jako ztělesnění humanity, ochrany lidských práv a demokracie ve světě.
Neuvěřitelný cynismus na pozadí toho, co se dělo v koncentračních táborech, neuvěřitelný cynismus na pozadí toho, co sama dělala, jak žádala zabíjení a jak se autenticky vyjádřila k otázce, zda zabitých 500 000 nelituje. Tu zrůdnou odpověď si můžete poslechnout v přímém přenosu. Co je ještě horší? Že v době výročí 80 let strašné okupace předá Petříček medali této zrůdné dámě a dokonce v době, kdy víme, že už přiznal i prezident USA, že zabíjení bylo na základě nepravdivé informace, že Sarkozy jenom pokrčil rameny, pouze za masové vraždy je do nekonečna vyšetřován pouze Tony Blair.
A nejen Irák
V letošním roce si totiž připomínáme také 20 let od bombardování tehdejší zbytkové Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), které trvalo dlouhých 78 dní a nocí.
Během aliančního bombardování zahynulo kolem 2 500 civilistů, ženy a děti nevyjímaje. Symbolem akce, kterou prosazovaly především Spojené státy a konkrétně Albrightová osobně, se v Srbsku stala Milica Rakić. Tehdy tříletá holčička, kterou zabila bomba NATO. Před časem se dokonce v některých médiích objevily spekulace, že srbská pravoslavná církev zvažuje její svatořečení.
Při obhajobě aliančního útoku na Jugoslávii často znějí argumenty, že nebylo jinak možné zastavit tamní Miloševićův režim, který prý masově vraždil Albánce na Kosovu a Metohiji. Tak alespoň mluvila tehdejší válečná propaganda a totožně tak dodnes mluví i Madeleine Albrightová.
Dávno přitom bylo zpochybněno, že akce, která bombardování spustila, se skutečně odehrála tak, jak byla v západních médiích vykreslována. Šlo o tzv. masakr v Račaku z půlky ledna 1999, kdy byla u vesnice uvedeného jména nalezena mrtvá těla 45 lidí v civilních šatech. Problém byl v tom, jak se následně ukázalo, že nešlo o civilisty, nýbrž o bojovníky kosovsko-albánské teroristické organizace UČK, kteří padli v boji a posmrtně byli převlečeni do civilních šatů.
U všeho byla tato osoba židovského původu. Jak je možné, že se vláda, ministerstvo zahraničí a osobnosti mírového hnutí nejsou schopny podívat pravdě do očí a tvrdě odsoudit terorismus nejen dnes již prokazatelně na straně Islámského státu a Al Kaidy, ale i z řad našich pseudopřátel. Nebo vážně už jsme všichni tak cyničtí, že tancujeme kolem šílené, zvrácené osoby, se kterou by si nezadal Mengele a možná polovina těch, o kterých dnes je výročí 80. let okupace?7
Přece není hodný terorismus a zlý terorismus, jako neexistuje humanitární bombardování!
Nezbývá, než autenticky popsat, co vlastně ten humanitární mír po strašné 2.světové válce znamená, když známe příběhy válečných zrůd.
Osvobození 1945 - Dubná Skala
Na hoře Polomu se vojáci Československé armády četaře Vlčáka od 3.baterie přesvědčili o zvrhlosti a barbarství německých fašistů. Po vítězném boji za osvobození tam našli čtyřiadvacet bojových druhů hitlerovskými žoldáky nelidsky zohavených. Esesáci některé pověsili hlavou dolů, několik jich přibili dřevěnými kolíky k zemi, jiné svázali, polili benzínem a zaživa upálili.
Nenastal čas dát vyznamenání i Adolfu Hitlerovi, protože (možná) bojoval proti Putinovi?
