Schválený 26. 8. 1993 Účinný od 5. 3. 1996 do 31. 12. 9999

 
99/1996 Sb.SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí
 
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. srpna 1993 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Moskvě dne 5. března 1996. Smlouva na základě svého článku 26 vstoupila v platnost dnem 5. března 1996. Tímto dnem ukončila platnost Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 6. května 1970, vyhlášená pod č. 67/1970 Sb. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci Česká republika a Ruská federace (dále jen "Smluvní strany"),

navazujíce na tradiční vztahy přátelství mezi národy obou států,

přihlížejíce ke skutečnosti, že Česká republika je nástupnickým státem České a Slovenské Federativní Republiky a Ruská federace je státem -- pokračovatelem Svazu sovětských socialistických republik,

vycházejíce z hlubokých politických a hospodářských přeměn v obou státech, v Evropě a ve světě,

přesvědčeny o tom, že vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma státy odpovídá zájmům národů České republiky a Ruské federace a slouží upevňování míru, bezpečnosti a spolupráce v Evropě, vytvoření kvalitativně nových vztahů založených na rovnosti,

považujíce územní celistvost a neporušitelnost hranic všech států za neoddělitelnou součást nového mírového uspořádání v Evropě,

řídíce se pravidly mezinárodního práva, především zásadami Charty Organizace spojených národů, a jednajíce v souladu se závazky přijatými v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížskou chartou pro novou Evropu, napomáhajíce k přeměně Evropy v kontinent míru, bezpečnosti, demokracie a blahobytu,

zdůrazňujíce význam bezvýhradné úcty k lidským právům a základním svobodám a k zásadám demokracie, humanismu a právního státu,

přejíce si definitivně skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a s dalším neospravedlnitelným setrváním sovětských vojsk na československém území, jehož materiální důsledky jsou řešeny příslušnou dohodou z 1. dubna 1992,

navazujíce na zásady společné československo-ruské Deklarace o zásadách vzájemných vztahů a spolupráce ze 14. května 1991,

dohodly se takto:

Čl.1 Smluvní strany budou rozvíjet svoje vztahy jako spřátelené státy. Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic a územní celistvosti, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, rovnoprávnosti a práva národů na sebeurčení, plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře. Budou uskutečňovat přátelskou spolupráci v duchu vzájemné úcty, porozumění, partnerství a vzájemných hospodářských výhod.
 
Čl.2 Smluvní strany budou bezvýhradně respektovat svrchovanost a územní celistvost druhé Smluvní strany.
 
Čl.3 Smluvní strany se zavazují řešit všechny spory, které by mohly vzniknout mezi nimi, výlučně mírovými prostředky. Zdrží se hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti a nezávislosti druhé Smluvní strany, jakož i jakéhokoliv jiného jednání neslučitelného s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, Závěrečného aktu a dalších dokumentů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
 
Čl.4 Smluvní strany potvrzují, že bezpečnost je nedílná a že jejich bezpečnost je nerozlučně spjata s bezpečností všech účastnických států Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Budou všestranně napomáhat posilování bezpečnosti a rozvoje spolupráce v Evropě s cílem vytvořit účinný celoevropský bezpečnostní systém. Za tím účelem budou podporovat zřizování a činnost stálých institucí a orgánů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a všemožně napomáhat vytváření jednotného celoevropského prostoru ve všech jeho dimenzích.
 
Čl.5 Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých úrovních s cílem zabezpečit další rozvoj a prohloubení svých dvoustranných vztahů a výměny názorů na mezinárodní otázky. Setkání na nejvyšší úrovni se uskuteční podle potřeby a účelnosti zpravidla jednou ročně. Ministři zahraničních věcí budou pořádat pravidelné konzultace o otázkách společného zájmu. Předpokládají se pravidelná setkání vedoucích představitelů ostatních ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy obou Smluvních stran.
 
Čl.6 Konzultace se bezodkladně uskuteční na žádost jedné ze Smluvních stran, která má za to, že by mohly být ohroženy její bezpečnostní zájmy. Obě smluvní strany budou usilovat o dosažení shody o opatřeních vhodných k překonání vzniklé situace. Dojde-li podle názoru jedné ze Smluvních stran k ohrožení míru nebo vzniku mezinárodního napětí, budou se vzájemně informovat o možných způsobech urovnání sporu a stabilizaci situace.
 
Čl.7 Smluvní strany budou aktivně napomáhat procesu jaderného, chemického, bakteriologického, tak i konvenčního odzbrojení, dalšímu snižování ozbrojených sil a výzbroje v Evropě, posílení opatření důvěry a bezpečnosti na dvoustranném a mnohostranném základě, jakož i zřizování stálých struktur celoevropské bezpečnosti. Budou přispívat k tomu, aby byly cestou závazných a účinně kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje na úroveň dostatečnou pouze pro obranu. Smluvní strany budou spolupracovat v zájmu prohloubení důvěry a bezpečnosti a za tím účelem budou rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci a kontakty ve vojenské oblasti.
 
Čl.8 Smluvní strany budou prohlubovat svou spolupráci v rámci mezinárodních organizací a institucí, zejména evropských. Budou si navzájem pomáhat při rozvíjení spolupráce s mezinárodními organizacemi a institucemi, jichž je jedna ze Smluvních stran členem.
 
Čl.9 Smluvní strany budou vytvářet příznivé podmínky pro přímé styky a spolupráci na úrovni republik, oblastí a jiných samosprávných územních celků, měst a obcí ve všech otázkách náležejících do jejich kompetence. Zvláštní pozornost budou věnovat rozšíření styků mezi parlamenty. Smluvní strany budou napomáhat rozvoji styků mezi lidmi, politickými stranami a hnutími, odbory, církvemi, náboženskými, sportovními, turistickými a jinými svazy a spolky. Výměna mládeže bude požívat všestranné podpory obou Smluvních stran. Smluvní strany budou podporovat úsilí směřující k hlubšímu vzájemnému poznání a porozumění a k překonávání různých předsudků.
 
Čl.10 Smluvní strany se budou podle svých možností podílet na vytváření a udržování příznivých podmínek pro hospodářský a sociální rozvoj v Evropě a přispívat k překonávání rozdělení Evropy i v ekonomické oblasti.
 
Čl.11 Smluvní strany budou napomáhat rozvíjení vzájemně výhodné hospodářské a obchodní spolupráce. Smluvní strany budou v souladu se svým právním řádem a mezinárodními smlouvami, jichž jsou stranami, vytvářet příznivé ekonomické, finanční a právní podmínky pro podnikatelskou a jinou hospodářskou činnost včetně vzájemné podpory a ochrany investic a nebudou ve vzájemné hospodářské spolupráci přijímat diskriminační opatření.
 
Čl.12 Smluvní strany budou napomáhat vytváření patřičných podmínek pro účinnou spolupráci v oblasti základní a aplikované vědy, moderní techniky a technologie.
 
Čl.13 Smluvní strany budou spolupracovat v oblasti dopravy a dalších komunikačních systémů, včetně zlepšení tranzitního spojení. Budou rozvíjet spolupráci v oblasti počítačového zpracování dat, jakož i rozšiřovat, zlepšovat a slaďovat telekomunikační spojení a poštovní službu.
 
Čl.14 Smluvní strany budou rozšiřovat spolupráci v oblasti ochrany a zlepšení stavu životního prostředí, předcházení dálkového znečišťování, racionálního a úsporného využívání přírodních zdrojů, rozšiřování ekologicky čistých výrob a provádění vysoce účinných opatření k ochraně a obnově přírody. Budou usilovat o rozvíjení koordinovaných strategií mezinárodní a regionální ochrany životního prostředí, která si klade za cíl trvale udržitelný rozvoj v celé Evropě.
 
Čl.15 Smluvní strany si budou poskytovat pomoc při předcházení katastrofám a při odstraňování následků živelních pohrom a závažných havárií. Čl.16 Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k posílení spolupráce v oblasti energetiky s využitím úsporných technologií.
 
Čl.17 Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti školství, kultury a umění. Vycházejíce z tradic kulturních styků zabezpečí svým občanům široký přístup ke kulturním hodnotám druhé Smluvní strany a budou podporovat odpovídající státní, občanské a individuální iniciativy. Budou všestranně napomáhat rozšiřování výměn mezi uměleckými soubory, umělci, odborníky, kulturními a vzdělávacími institucemi jak na státní, tak i na regionální a místní úrovni. Budou podporovat výuku jazyků druhé Smluvní strany, včetně studia na školách a vysokých školách. Budou podporovat spolupráci mezi školami všech druhů a stupňů a vědeckovýzkumnými ústavy, a to jak prostřednictvím výměny žáků, studentů, učitelů a vědeckých pracovníků, tak i prostřednictvím společných akcí a projektů. Každá Smluvní strana bude na svém území poskytovat podporu činnosti kulturních a informačních středisek druhé smluvní strany a zabezpečovat k tomu nezbytné organizační a právní podmínky. Smluvní strany v souladu se svými právními předpisy usnadní přístup k archivům, knihovnám, vědeckým ústavům a podobným zařízením.
 
Čl.18 Smluvní strany budou spolupůsobit při ochraně a studiu kulturního a uměleckého dědictví svých zemí, včetně ochrany historických a kulturních památek.
 
Čl.19 Smluvní strany budou napomáhat rozvoji spolupráce a výměn v oblasti informací a podporovat kontakty mezi organizacemi a představiteli hromadných sdělovacích prostředků.
 
Čl.20 Smluvní strany budou rozvíjet všestrannou spolupráci ve zdravotnictví, zejména při ochraně proti přenosným a jiným chorobám. Budou usilovat o co nejužší spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení.
 
Čl.21 Každá Smluvní strana bude na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé Smluvní strany, jejich udržování a přístup k nim. Budou rovněž spolupracovat při zjišťování a udržování pohřebišť občanů druhé Smluvní strany, výměně informací o osudu zemřelých a nezvěstných na svém území.
 
Čl.22 Smluvní strany budou spolupracovat při potlačování zločinnosti, zejména organizované zločinnosti, terorismu, nezákonného obchodu s narkotiky a psychotropními látkami, činů proti bezpečnosti leteckého provozu, braní rukojmích, pašování zboží včetně přepravování přes hranice, v rozporu s platnými předpisy, zbraní, uměleckých předmětů a rovněž předmětů majících kulturní a historickou hodnotu. Smluvní strany budou spolupracovat v otázkách vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, jakož i v otázkách vydávání.
 
Čl.23 Smluvní strany budou v souladu se závazky přijatými v Dokumentu kodaňského zasedání Konference o lidské dimenzi, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z 29. června 1990 a dalších mezinárodních dokumentů podporovat účast národnostních a etnických menšin na životě společnosti a vytvářet příznivé podmínky pro rozvíjení jejich etnické, kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti.
 
Čl.24 Státním občanům jedné smluvní strany nacházejícím se nebo žijícím na území druhé Smluvní strany se zaručují práva a základní svobody vyplývající ze Všeobecné deklarace lidských práv, právního řádu a mezinárodních smluv, jimiž je Smluvní strana, na jejímž území se nacházejí nebo žijí, vázána.
 
Čl.25 Tato smlouva není namířena proti nikomu. Nedotýká se práv a závazků vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných smluv a dohod, jimiž jsou Smluvní strany vázány ve vztahu k jiným státům.
 
Čl.26 Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin. Současně s tím bude ukončena platnost Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 6. května 1970. Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let, poté se bude její platnost prodlužovat vždy na následující pětileté období, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně nejméně jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti.
 
Čl.27 Tato smlouva bude předložena sekretariátu Organizace spojených národů k registraci podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.Dáno v Praze dne 26. srpna 1993 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
 
Za Českou republiku: Václav Havel v. r. prezident republiky Za Ruskou federaci: Boris Jelcin v. r.prezident
 
 
Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

Nahraj předchozí komentáře
  • Odkud je COVID-19 ?

    Vsechno co jste chteli vedet o viru je tady v clanku. Virus byl vyvinut uz v r. 2015 a publikovan v casopise NATURE.
    Na vyvoji se podileli z 80 % USA, z 20% Cinani. MERS, HIV, SARS, Ebola jsou vyvinute take v laboratorich. USA presunuly kvuli ohrozeni vyvoj do zahranici, na hranice Ruska. Tam se zlousi i ucinnost na mistnim obyvatelstvu, vypousti se infikovany hmyz, ktery se siri v Asii.
    http://www.novarepublika.cz/2020/05/co-z-profesora-nikulina-necituji-kolem.html

  • Don Pistolo

    Úplně se mi udělalo zle jak jsem uviděl toho lháře, zloděje a gaunera flašku Havla!

  • Bombardak Venca:

    V odpovědi na: Don Pistolo

    'Bombardovani Srbska byl ciste humanitarni akt!' Zabiti zaluji, uranova munice jeste zari. Devkar, pokrytec a opilec, ze ktereho PR udelaly ikonu, ktere se klani uz jenom Drahos a Prazska kavarna. Dusledky jeho ritolezectvi vidime u nas kazdy den.

  • Don Pistolo

    Vlastizrádce opilec, lhář a neštěstí republiky, to byl lotr Havel!

  • *

    Havel byl nepřítel Čechů, Rusů, Masaryka, Beneše a přítel Německa, nacistů a CIA, s čímž se vlastně ani netajil...

  • *

    Václav Havel: „Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socializmu, že chci v naší zemi obnovit kapitalizmus, že jsem ve službách imperializmu od něhož přijímám tučné výslužky.“
    (velký předvolební projev v Československé televizi 16. 12. 1989, od 1:13 minuty)
    https://www.youtube.com/watch?v=0mjEpKLcSg4

    A přesně tak to bylo... Soros se chlubí, jak udělal Havla prezidentem: Soros se Schwarzenbergem přijeli do Prahy jednat s Čalfou a pak Soros řekl jako první Havlovi, že bude prezidentem.
    https://www.youtube.com/watch?v=yaB7m8CoF-Y

    Kdyby 29. prosince 1989 poslanci nevyměkli, nenechali se zastrašit vyhrožováním od Pitharta a Havla z kolaborantské rodiny, že prý za nimi stojí národ a budou věšet komunisty, udělali na Havla dlouhý nos a zvolili prezidentem komunistu Adamce nebo bývalého komunistu, oblíbeného Dubčeka, který o funkci prezidenta stál, tak by historie šla jinudy. Sorosova tlupa by se pravděpodobně k moci v Československu už nikdy nedostala, hlavně k rozkrádání národního majetku. Také si komunisté měli v prosinci 1989 uvědomit, že v Maďarsku a Polsku žádná Sametová revoluce není a nebyla, protože mají dávno různé reformní vlády. Byl to jen Havlův a Sorosův komplot.

    Volba prezidenta 29. prosince 1989
    - Volbě předcházela abdikace Gustáva Husáka dne 10. prosince 1989, krátce potom, co ten samý den jmenoval vládu Mariána Čalfy (tzv. "vláda národního porozumění").
    - Ten samý den (10. 12.) odpoledne při manifestaci na Václavském náměstí byl Václav Havel poprvé veřejně vyhlášen jako společný kandidát OF a VPN na uvolněný prezidentský úřad.
    - Uvažovaní kandidáti byli také Ladislav Adamec, Čestmír Císař a Alexander Dubček, jehož plakáty "Dubček na Hrad" byly vylepovány po celé zemi.
    - 12. prosince přišli komunističtí poslanci FS s překvapujícím návrhem na celostátní referendum (přímou volbu prezidenta). Předpokládali v takovém případě vítězství, neboť podle průzkumů veřejného mínění o oblíbenosti prezidentských kandidátů vedl Ladislav Adamec, s velkým odstupem následoval Alexander Dubček a s ještě větším Václav Havel a Čestmír Císař. Havla ani nikdo neznal.
    - Po dlouhých jednáních byl 29. prosince FS představen pouze jediný kandidát - Václav Havel. Podle slov osobností blízkých tehdejšímu vedení státu, se především premiér Marián Čalfa přičinil nakonec o to, že byl jediným kandidátem Václav Havel. Jak nyní víme, s Čalfou jednali Soros a Schwarzenberg.
    - Poslanci museli volit Havla v přímém televizním přenosu, veřejným hlasováním (aklamací) ve Vladislavském sále Pražského hradu. Šlo o nepřípustný nátlak na poslance. Tajným hlasováním by Havla asi nezvolili. O tom svědčí slova Josefa Bartoníčka, předsedy Československé strany lidové: "Při volbě jsem jako předseda Sněmovny lidu seděl vedle Dubčeka a viděl jsem, že někteří zvedli ruku jen s těžko utajovaným odporem". Návrh na funkci prezidenta republiky přednesl premiér federální vlády Marián Čalfa. Havel získal hlasy všech 183 poslanců Sněmovny lidu a 140 poslanců Sněmovny národů.

    Archiv ČT24 Volba prezidenta 29. 12. 1989, veřejné hlasování od 19:40 minuty
    https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288585-archiv-ct24/219411034000105-archiv-ct24-volba-prezidenta-29-12-1989/titulky

  • Marta

    Přátelství s Ruskem. To se zfetovanému praseti Novotnému líbit nebude. Kdo jste ještě neviděli šílený projev Novotného před druhou volbou 1. místopředsedy ODS na kongresu ODS v sobotu 18. ledna 2020, kdy Kubera zděšeně kroutil hlavou: „Oni fakt věří, že on té straně pomůže, že prý bude vidět.“Pak dostal Kubera z Novotného infarkt.
    https://www.youtube.com/watch?v=2f0G4NGmB_k

  • Havel kulisak, devkar a opilec.

    Z pokrytce co vypada jako by neumel pocitat do peti udelali ikonu. Za to, ze nas zavlekl na zapad ho nechali v US senatu recnit a pak se objimat s G.W. Bushem. Mam fotku, kde se Vasek pri tom objimani teteli blahem. On s prezidentem USA! Soros nam ho sem naasadil a poliroval jeho ikonu. Stal se svetcem Prazske kavarny a US ambasady.

  • Vojenský pomník Koněva

    Čl.21 Každá Smluvní strana bude na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé Smluvní strany, jejich udržování a přístup k nim.
    Tak co, kdy hovada Kolář (TOP09) a Lacina (STAN) vrátí vojenský pomník?

  • Vraceni neni rozumne

    V odpovědi na: Vojenský pomník Koněva

    Sochu by kazdou noc polevali barvou a mozna, ze by jim policie pri tom pomahala. Takova je situace u nas v kolonii US zida. Nenavistniku a placenych provokateru byla u nas odjakziva hromada.