Jakoby úmrtí skvělých lidí tento rok vybíralo svou daň. Další hvězda konce šedesátých a sedmdesátých let odešla navždy. Kapela Průdy s Mariánom Vargou a následně Collegium Musicum vytáhla slovenskou hudbu na vrchol Československa a dokonce Evropy.

 

Mariáne, poslední sbohem, nechť je ti země lehká.

Petr Pokorný

 

Vzpomínka:

tuším v roce 1970 (zná li někdo přesné datum, opravte) se stal obrovský kolaps ve Štěpánské ulici v Praze, kde byl společný koncert dvou hvězdných kapel tehdejší doby: pražské Flamengo a slovenské Collegium Musicum. Bohužel se stala tragická událost, kdy obrovský dav kolem Lucerny vyvolal nápor v takové síle, že ochranné sklo protějšího bufetu nevydrželo a dívka se tam (údajně smrtelně) na krku pořezala. Po tomto koncertu se někteří hudebníci natolik rozběsnili, že se skupina Flamengo začala drtit a nakonec se rozpadla. Fořt odešel ke Gottovi a část emigrovala do Německa. Za toto vystoupení narvané a přervané Lucerny dostali hudebníci obou kapel tolik peněz, že to nestačilo ani na nové originální struny.

Prostě tato hudba byla protikomunistická, imperiální, údajně protisovětská a honoráře dle toho vypadaly.

 

Paradox, že dnes je totalita vedena z druhé strany a kdo nezpívá dle USA a EU, je nazývám rozvracečem a odstaven od peněz také a stejně jako v roce 1968 jde svoboda do pryč.

Je jenom na nás, zda opět svobodu uhájíme.

 

Wikipedia: Marián Varga měl zásadní podíl na formování populární hudby na Slovensku. Na konci 60. let vytvořil se skupinou Prúdy jedno z nejvýznamnějších slovenských alb, Zvoňte, zvonky. V 70. letech vedl instrumentálně nejvyspělejší rockový soubor v Československu - Collegium Musicum. Významná byla jeho spolupráce s Pavlem Hammelem, s nímž nahrál pět hudebních alb.

A pražské Flamengo: na začátku 70. let 20. století se vykrystalizovala nejsilnější sestava Vladimír Mišík, Ivan Khunt, Pavel Fořt, Jan Kubík, Vladimír Guma Kulhánek a Jaroslav Erno Šedivý. V této sestavě kapela natočila legendární album Kuře v hodinkách, které je mnohými odborníky považováno za vůbec nejlepší album české rockové historie.[1] Vydání desky se podařilo prosadit i díky tomu, že se na její tvorbě autorsky podílel Josef Kainar. Ten napsal všechny texty s výjimkou písně „Stále dál“, která je dílem Hynka Žalčíka, který byl producentem desky.[2] O výsledný zvuk alba se významně zasloužil zvukový mistr Petr Kocfelda.

A k těmto skutečným hvězdám šedesátých let patřil ještě Radim Hladík, který nás bohužel také nedávno opustil.

 

 

Marián Varga - autentické

(čas 1:56 skladba, která ho vynesla na vrchol)

 

 

 

A jedna závěrečná, o které asi skoro nikdo neví

 

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Big bít

    „Byl to úžasný varhaník a samozřejmě velice silná osobnost s charismatickým vzhledem. Vím, že jsme se Žlutým psem na jeho Collegium Musicum strašně žárlili. To byla jediná kapela, jejíž fanoušci dokázali ve velké Lucerně vymáčknout skleněné dveře," uvedl Ondřej Hejma.