Jakoby úmrtí skvělých lidí tento rok vybíralo svou daň. Další hvězda konce šedesátých a sedmdesátých let odešla navždy. Kapela Průdy s Mariánom Vargou a následně Collegium Musicum vytáhla slovenskou hudbu na vrchol Československa a dokonce Evropy.

 

Mariáne, poslední sbohem, nechť je ti země lehká.

Petr Pokorný

 

Vzpomínka:

tuším v roce 1970 (zná li někdo přesné datum, opravte) se stal obrovský kolaps ve Štěpánské ulici v Praze, kde byl společný koncert dvou hvězdných kapel tehdejší doby: pražské Flamengo a slovenské Collegium Musicum. Bohužel se stala tragická událost, kdy obrovský dav kolem Lucerny vyvolal nápor v takové síle, že ochranné sklo protějšího bufetu nevydrželo a dívka se tam (údajně smrtelně) na krku pořezala. Po tomto koncertu se někteří hudebníci natolik rozběsnili, že se skupina Flamengo začala drtit a nakonec se rozpadla. Fořt odešel ke Gottovi a část emigrovala do Německa. Za toto vystoupení narvané a přervané Lucerny dostali hudebníci obou kapel tolik peněz, že to nestačilo ani na nové originální struny.

Prostě tato hudba byla protikomunistická, imperiální, údajně protisovětská a honoráře dle toho vypadaly.

 

Paradox, že dnes je totalita vedena z druhé strany a kdo nezpívá dle USA a EU, je nazývám rozvracečem a odstaven od peněz také a stejně jako v roce 1968 jde svoboda do pryč.

Je jenom na nás, zda opět svobodu uhájíme.

 

Wikipedia: Marián Varga měl zásadní podíl na formování populární hudby na Slovensku. Na konci 60. let vytvořil se skupinou Prúdy jedno z nejvýznamnějších slovenských alb, Zvoňte, zvonky. V 70. letech vedl instrumentálně nejvyspělejší rockový soubor v Československu - Collegium Musicum. Významná byla jeho spolupráce s Pavlem Hammelem, s nímž nahrál pět hudebních alb.

A pražské Flamengo: na začátku 70. let 20. století se vykrystalizovala nejsilnější sestava Vladimír Mišík, Ivan Khunt, Pavel Fořt, Jan Kubík, Vladimír Guma Kulhánek a Jaroslav Erno Šedivý. V této sestavě kapela natočila legendární album Kuře v hodinkách, které je mnohými odborníky považováno za vůbec nejlepší album české rockové historie.[1] Vydání desky se podařilo prosadit i díky tomu, že se na její tvorbě autorsky podílel Josef Kainar. Ten napsal všechny texty s výjimkou písně „Stále dál“, která je dílem Hynka Žalčíka, který byl producentem desky.[2] O výsledný zvuk alba se významně zasloužil zvukový mistr Petr Kocfelda.

A k těmto skutečným hvězdám šedesátých let patřil ještě Radim Hladík, který nás bohužel také nedávno opustil.

 

 

Marián Varga - autentické

(čas 1:56 skladba, která ho vynesla na vrchol)

 

 

 

A jedna závěrečná, o které asi skoro nikdo neví

 

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Big bít

    „Byl to úžasný varhaník a samozřejmě velice silná osobnost s charismatickým vzhledem. Vím, že jsme se Žlutým psem na jeho Collegium Musicum strašně žárlili. To byla jediná kapela, jejíž fanoušci dokázali ve velké Lucerně vymáčknout skleněné dveře," uvedl Ondřej Hejma.

Nejnovější články

Nejčtenější články za poslední měsíc