Napsal Ladik Větvička. Ano, to je ten, kterého se režim eurobolševický strašně bojí jako Jindřicha Rajchla, Ivanky Turkové, skvělé ekonomky, či Jany Zwyrtek Hamplové. Mažou jim blogy, uráží je, protože postavit se čelem čestně neumí.
V patek 29. 3. 2024 temu byl pravě tyden, co byl provedeny odporny terorystycky čin. Že za tym stoji tajne služby, bylo hned jasne z mnoha naznaku. Jejich rukopis se neda zapřet už z profesionalnich pohybu tych hovad s kalašnikovama.
Jestli za tym staly služby ruske, amerycke nebo jine, není v tento okamžik podstatne. To pozname brzy podle teho, k jakym učelum bude to svinstvo použite.
Všimněme si fčil čehosik jineho, a to medyjalni odezvy v našem protektoratnim tisku a srovnejme dva podobně odporne terorystycke zločiny.
Co se tyka přišernosti těchto akci a počtu oběti, su srovnatelne. Co ovšem srovnatelne není, je reakce placenych poskoku z naši medyjalni sceny. Zaměrně je nazyvam takto, bo „novinaři“ se jim rozhodně řikat neda.
Utok v Rusku začal okolo 20. hodiny, utok ve Francii okolo 21.30, což je pro novinaře velice těžke, bo se bliži uzavěrka, v patek večer su šefove už davno s milenkama na chalupach a synci tak su pod psychyckym tlakem.
Přesto v případě pařižske akce dokazala třeba Mlada Fronta Fčil rychle zareagovat a druhy den v sobotu vyšly noviny s tytulkem “Teror v Pařiži“. Po nedělnim volnu pak vyšel tentyž list ve smutečnim vydani s tytulkem „Valka v Evropě“.
Politycke zadani je jasne. Neni mrtvy jako mrtvy. Ja nevim jak vy, ale byt na mistě tych synku z protektoratniho tisku, tak bych se při každem pohlednuti do zrcadla musel pozvracet.
V překladu:
"Každý se mě ptá. Co dělat?
Byli chyceni. Blahopřeji všem, kteří je chytili.
Je třeba, aby byli zabiti? Je to třeba. A tak se to i stane.
Mnohem důležitější je ale zabít všechny zúčastněné. Každého.
Ty, kteří to zaplatili, kteří sympatizovali, kteří pomáhali. Zabít je všechny."
Mnohaletý nejlepší bloger, z kterého má také řežim strach: