Náhrobky na Olšanských hřbitovech – jsou jich na čtyři stovky – patří i těm, kteří padli úplně jinde, a také těm, kteří například podlehli otravě alkoholem. Pomálu bylo i padlých vlasovců, napsala expertka moderního výkladu dějin v bulvárním plátku E15.

 

 

 

Jana Havlingerová - expertka z E15 

vykladatelka pravdy nové, pravdy evropsko-americké, tudíž zaručeně pravdivé...

 

 

A jaká jsou fakta z "nemoderních dějin" z historického ústavu a též na Wikipedii?

9.května 1945 v časných ranních hodinách vjely do Prahy první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Začaly střety mezi jednotkami Rudé armády a poslední částí německých vojsk, kterým se nepodařilo z Prahy uniknout, z nichž velkou část tvořily části 2. SS-Panzer Division „Das Reich“ a 44. Waffen-SS Panzergrenadier Division Wallenstein.

Během dne byla Praha čištěna od německých fanatických odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích. Všechny tyto krutosti, které se v uplynulých dnech v Praze odehrály, vyvrcholily na některých místech stejně krutou odplatou na německých vojácích i civilistech. Po převzetí moci revolučními orgány za podpory sovětských vojáků tyto excesy částečně ustaly. Pražané vítali Rudou armádu, přičemž házení rozkvetlých šeříků na projíždějící sovětské tanky a bojovou techniku se stalo po dlouhá léta jedním ze symbolů osvobození. Praha se musela vzpamatovat ze svých ran, které utrpěla, musely být uhašeny požáry, strženy budovy hrozící zřícením, rozebrány barikády. Do těchto prací byli v duchu hesla kolektivní odpovědnosti za válku zapojeni i Němci, kteří v Praze zůstali. Kromě materiálních ztrát tu však byly i ztráty na životech a zranění.

 

Ačkoliv se nikdy nepodařilo zcela přesně zjistit počet mrtvých, uvádí se, že při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 2 800 Čechů, přes 300 Vlasovců a kolem 1 000 Němců. Dále se uvádí, že v bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků Rudé armády, z toho 30 ve vnitřní Praze. Řada obětí byla pochována na Ďáblickém hřbitově.

 

 

Samozřejmě když se mladým lidem při čtení bulvárního plátku E15 dotanou do ruky tyto žvásty, dostávají se diskuze na Facebooku, Twitteru a dalších sociálních sítích do extází a vysokých obrátek a rychločtenáři z vysokých škol se stávají též experty na moderní výklad schválený Bruselem či dezinformačním útvarem chovanců Chovancova ústavu zaručené jediné pravdy. Diví se pak někdo, že dotyčný občan si z útvarů dělá legraci a například Šlachtovu týmu napíše: Zdar útvare...? Diví se pak někdo prezidentu Zemanovi, že se k těmto prazvláštním lidem, které vede jakýsi Sobotka - prý toho času premiér -  chová tak, jak se chová, neboli s obrovským pohrdáním?

 

Zdar útvare nebo ušatý traktorista Šlachta. Soud bude řešit pokutu pro ...

Zdar, útvare! Soud zrušil pokutu aktivistovi, jenž si utahoval z policie ...

 

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - *

    Svině Havlingerová urazila bojovníky a oběti nacizmu!!! To je nepřípustné!!!
    "Proti těm novinářům, jejichž činnost za protektorátu mohla být hodnocena jako projev proněmeckého aktivismu, byly zavedeny sankce, které lze rozčlenit do čtyř forem:
    1) Vyloučení z novinářské organizace a předání soudu
    Tento trest se podle dostupných seznamů týkal 73 osob. Před Národním soudem skončilo celkem 21 novinářů obviněných z kolaborace. Celkem 7 novinářů bylo odsouzeno k trestu smrti: Rudolf Novák (šéfredaktor Árijského boje), Antonín Jaromil Kožíšek (šéfredaktor Moravských novin a Poledního listu), Alois Kříž (redaktor rozhlasu), Vladimír Krychtálek (šéfredaktor Venkova), Jaroslav Křemen (šéfredaktor A-Zet), Karel Werner (šéfredaktor Večerního Českého slova, později Poledního listu) a v nepřítomnosti Emanuel Vajtauer (šéfredaktor Večerního Českého slova a za Protektorátu obnovené Přítomnosti).
    2) Doživotní vyloučení z novinářské organizace a zákaz další novinářské činnosti
    Postiženo bylo takřka 40 novinářů.
    3) Dočasné vyloučení z novinářské práce
    Ve 40 případech byly tyto osoby zbaveny možnosti vykonávat novinářské povolání v rozmezí od tří měsíců do jednoho a půl roku.
    4) Pokuta za návštěvy Presseklubu
    Celkem bylo pokutováno 58 novinářů. Za každou návštěvu Presseklubu pokuta 100 Kč do Fondu pro podporu obětí nacismu z řad novinářů.