V záplavě covidové se daří ukrývat ekonomická katastrofa v Evropě. Dluh zemí eurozóny překonal 97 % HDP


Samozřejmě jsou to „jen“ relativní čísla, takže odrážejí i propad jmenovatele v podobě nominálního HDP, nicméně svoji vypovídací schopnost nepochybně mají. Navíc zdaleka totiž nejde jen o HDP, protože nominální dluh jako takový se v tomto čase zvýšil v meziročním srovnání o 943 mld. eur. Je to dokonce více než v časech finanční krize po pádu banky Lehman Brothers

Nejvíce zadluženými zeměmi eurozóny zůstávají Řecko, Itálie a Portugalsko. Dluh té první na konci třetího čtvrtletí dosáhl dvojnásobku ročního HDP (přesně to bylo 199,9 %), Itálie zase poprvé překonala hranici 150 % (154,2 %) a Portugalsko 130 % metu (130,8 %). „Klub“ zemí s dluhem přesahujícím sto procent HDP se za poslední rok rozrostl z pěti na sedm a asi nemá smysl dodávat, že do něj patří i druhá největší země platící eurem – Francie, která se mimochodem podílela na onom zmíněném biliónovém navýšení dluhu nejvíce.


A jak si v tomto dluhovém víru vedla ČR? Její dluh rovněž svižně rostl a dostal se za hranici 38 % HDP, tedy na úroveň, kde byl naposledy v roce 2016.Jenomže tento rok je ještě horší a přibyde další sekera ve výši více jak 400 miliard. A Schillerová s Maláčovou dělají možné i nemožné, abychom dohnali Řecko a Itálii s Portugalskem. A tímto tempem to není nemožné. A v televizi se tváří, jakoby narazily na obrovské ložisko ropy a opět hlásaly Špidlovo: Zdroje jsou...

 

Kdyby takto hospodařila nějaká Babišova firma, už by po ní zůstalo jenom energetické zázemí: rozvody elektřiny a vody.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Nejčtenější články za poslední měsíc