Předvolební boj není to samé co vládnutí, říká bývalý ministr zahraničních věcí USA k obavám z nově zvoleného prezidenta Trumpa. Henry Kissinger si myslí, že zodpovědnost nyní musí převzít Německo. Rozhovor pro Die Zeit vedli Bastian Berbner a Amrai Cohenová.

 

93letý Henry Kissinger nás přijal ve své kanceláři v 26. patře své newyorské kanceláře na Park Avenue s výhledem na Manhattan. Na policích a parapetech se tísní fotografie v černých rámech: Kissinger s Obamou, Bushem, Clintonem, Johannesem Rauem (býv. německý prezident – pozn. překl.), Nelsonem Mandelou, Johnem Kerrym, Frankem-Walterem Steinmeierem (současný německý ministr zahraničí – pozn. překl.). Mocní tohoto světa – poté, co Kissinger už není aktivně politicky činný – stále vyhledávají jeho rady. Bývalý ministr zahraničí stále ještě platí za jednoho z nejerudovanějších odborníků na mezinárodní vztahy vůbec, je považován za zahraniční paměť novodobé americké historie. Z toho chce zřejmě těžit i Donald Trump. Minulý týden se oba setkali v Trump Toweru, necelých 10 minut chůze od Kissingerovy kanceláře.

 

ZEIT ONLINE: Pane doktore Kissingere, minulý týden jste se setkal s Donaldem Trumpem, o čem jste spolu hovořili?

Henry Kissinger: Nikdy jsem se nevyjadřoval k podrobnostem svých setkání s prezidenty. Neudělám to ani teď. Co ale mohu říct, je, že jsme zevrubně diskutovali o zahraniční politice.

ZEIT ONLINE: Mnoho republikánů se od Donalda Trumpa odvrátilo. Vy mu chcete pomoct?

Kissinger: Pokud mi Donald Trump klade otázky a já mám co říct, odpovím mu. Aspoň do té doby, dokud budu mít pocit, že tím mohu dosáhnout dobra. Nepřijmu ale žádné tituly ani místa.

ZEIT ONLINE: Koho jste volil?

Kissinger: Proč bych vám to měl říkat? I když je Hillary Clintonová moje osobní známá, nebyl jsem z žádného z kandidátů nadšený.

ZEIT ONLINE: Jak se vám líbí výsledek?

Kissinger: Výsledek je zde a nyní je třeba z něj udělat to nejlepší. Samozřejmě na základě hodnot, ve které věříme.

ZEIT ONLINE: Zníte velmi opatrně. Mnoho lidí má dnes strach.

Kissinger: Strach o osobní bezpečnost považuji za nepatřičný. Ale samozřejmě se musíme starat o budoucnost naší země a západního světa. My v Americe musíme pochopit, že nelze trvale urážet sociální hodnoty střední třídy, aniž bychom za to jednou nebyli potrestáni. Nikdo to neví lépe, než Německo.

ZEIT ONLINE: Je americká demokracie stabilnější než výmarská (myšlena je tzv. Výmarská republika, od r. 1919 až po nástup Adolfa Hitlera v r. 1933 první demokratické uspořádání Německa, neoficiálně pojmenované podle první demokratické ústavy přijaté ve Výmaru, něm. Weimar – pozn. překl.)?

Kissinger: Trumpovi se podařil historický kousek. Zatřásl americkým systémem. Pokud volí tolik lidí jinak, než jim doporučují skoro všechna média, mezi nimi i hodně čelných republikánů, je to hodně nezvyklé. Demokracie nemůže fungovat, pokud političtí soupeři u svých protivníků nepředpokládají alespoň dobré motivy. Když jde jen o to, druhou stranu zničit, ponížit, a zesměšnit ji, pak demokracie selhala. Je třeba konsenzu, jak spolu mluvit.

ZEIT ONLINE: V současné době je tato země od konsenzu hodně vzdálena.

Kissinger: Ano.

ZEIT ONLINE: Jak ho lze opět dosáhnout?

Kissinger: Vůdci spolu musí mluvit o větší zdrženlivosti – a to vážně.

ZEIT ONLINE: Odborník na zahraniční politiku Eliot Cohen před několika dny tweetoval: „Poté co jsem mluvil s Trumpovým přechodovým týmem, změnil jsem svůj názor. Držte se zpět. Jsou kyselí, arogantní a křičí: Vy jste prohráli! Bude to ošklivé.“ Když už to říká republikán, jak pak má být možný dialog s demokraty, se současnou vládou?

Kissinger: Problémy vyřešíme, jen když spolu budeme mluvit.

ZEIT ONLINE: V některých sporných otázkách jsou kompromisy těžko představitelné, především u témat jako potraty, sňatky homosexuálů, zdravotní pojištění.

Kissinger: Také neříkám, že se musíme vždy setkat uprostřed.

Jaké konflikty mohou USA vyřešit samy?

ZEIT ONLINE: Chceme s vámi ale také mluvit o zahraniční politice. Mnoho Evropanů se obává nové osy autokratů Trump – Putin.

Kissinger: Nevěřím, že mezi oběma existuje strategické spojení. Myslím si, že se stalo následující: Putin pochválil Trumpa a ten mu po svém způsobu poděkoval. Neměli bychom kvůli tomu propadat hysterii, ale počkat na Trumpovu zahraniční politiku. Volby jsou za námi.

ZEIT ONLINE: Nevypadá to, že by v současné době někdo Trumpovu zahraničně-politickou agendu znal. Můžete nám v tom pomoct?

Kissinger: Ne, myslím si, že bude prvních 6 měsíců potřebovat k tomu, aby pochopil problémy a vystavěl vztahy k ostatním světovým vůdcům. Trumpova vláda musí zodpovědět 3 otázky: jaké problémy jsou tak důležité, že je Amerika musí vyřešit, v nouzi i sama? Jaké problémy mají takový univerzální význam, že je Amerika může vyřešit jen se svými spojenci? A od kterých problémů se budeme držet dál? Nemůžeme vyřešit vše. To je pro Ameriku nová zkušenost.

ZEIT ONLINE: Do které z těchto tří kategorií patří Sýrie?

Kissinger: Nevyřešený problém v Sýrii je otázka, jak v multietnické a multináboženské společnosti, která nezná národní sebevědomí, vytvořit legitimní státní strukturu. „Legitimním“ mám na mysli stát, který bude podporovat dost lidí a který chce málo lidí násilím svrhnout.

ZEIT ONLINE: Tedy ne nutně demokracii.

Kissinger: Ale také ne nutně diktaturu.

ZEIT ONLINE: Do které kategorie tedy Sýrie patří?

Kissinger: Amerika nemůže ten konflikt vyřešit sama.

ZEIT ONLINE: Trump prohlásil, že chce „Islámský stát“ rozbombardovat na prach. Také oznámil, že chce být více izolacionistický. Kromě toho podporuje Putina, nejdůležitějšího spojence syrské vlády. Tamní vládce Bašár al-Asad se musí z Trumpova vítězství radovat jako málokdo jiný.

Kissinger: Předvolební boj není vládnutí. Správně jste vyjmenoval, jaké tendence bychom mohli vyčíst z toho, co Trump v předvolebním boji řekl. Považuji to za málo užitečné. Co má znamenat „rozbombardovat ‚Islámský stát‘ na prach“? Myslím si, že se Trump musí nejprve informovat, napřed o detailech, potom o strategii. Měli bychom mu na to dát čas.

ZEIT ONLINE: To může chvíli trvat.

Kissinger: Už začal. Každý velvyslanec ve Washingtonu a především také mnoho hlav států teď žádá o schůzku s Trumpem. Doufám, že se s těmi nejdůležitějšími setká, než bude nějakou událostí donucen k jednání. Během uplynulých devíti měsíců byla zahraniční politika rozkolísaná. Důležitá rozhodnutí byla kvůli americkým volbám odložena. Nejpozději na jaře nabere mezinárodní politika vyšší obrátky. Vůdci tohoto světa nyní stojí před volbou, zda události řídit nebo nechat růst chaos.

ZEIT ONLINE: Mohou se rozporuplné rusko-americké zahraniční vztahy za Trumpa zlepšit, stát se přátelštější, může dokonce dojít ke spolupráci?

Kissinger: Nemám rád, když se zahraniční politika popisuje pojmy z psychiatrie. Přátelství nakonec žádnou roli nehraje. Jako zahraniční politik jednáte v národním zájmu.

ZEIT ONLINE: Nebyl ale Trumpův celý předvolební boj postaven právě na osobní rovině a emocích? Mnozí věří, že není vůbec schopen definovat národní zájmy, nemluvě o jejich důsledném sledování. Nepovažujete za možné, že bude zcela novým typem zahraničního politika? Takovým, pro kterého bude důležitější s někým vyjít, než sledovat ať už jakkoliv definované národní zájmy?

Kissinger: Nemohu to vyloučit, ale to by ho přivedlo do velkých těžkostí.

Je strach z Trumpa předčasný?

ZEIT ONLINE: Je strach z Trumpa předčasný?

Kissinger: Neříkám přece, že se všichni, kdo mají obavy, mýlí. Třeba mají pravdu. Přesto moje doporučení zní, vyčkat. Evropa by měla vyhledat dialog s Trumpem a být otevřená.

ZEIT ONLINE: Co byste doporučil Angele Merkelové?

Kissinger: Merkelová a Trump, ale i úředníci na pracovních rovinách, si spolu musí rychle sednout a rozhodnout se, čeho chceme společně dosáhnout? Čemu chceme zabránit? Německo se nachází v historickém dilematu. Nikdy v dějinách nemělo Německo opravdu efektivní multilaterální vztahy. V císařství se cítilo obsazené, pod Versailleskou dohodou diskriminované, za Hitlera dominantní a po válce vinné. Nikdy nebylo možné partnerství z očí do očí, ale Německo nechalo tyto noční můry za sebou a nyní je osvobozeno od pout. A není nikdo, kdo je lépe vybaven s touto svobodou zacházet, než Angela Merkelová, která vyrůstala ve východním Německu a zažila komunizmus.

ZEIT ONLINE: Musí Německo převzít mezinárodní vůdčí roli?

Kissinger: Moje generace si zvykla na dominantní Ameriku, především Německo u svého velkého spojence hledalo ochranu. To bylo pohodlné, ale změní se to. Takže ano, Německo musí dělat víc, Spolková vláda jen musí definovat, co to znamená. Vůdčím národem se nestanete tím, že řeknete, že jím jste. Stanete se jím, když uděláte něco, co ostatní následují. Německo musí svou úlohu najít a to bude samovýchovný proces. Německo se teď musí ptát: co chceme pro svět? Ostatně, Amerika také.

ZEIT ONLINE: Když Merkelová telefonicky gratulovala Trumpovi, údajně řekla: „Těším se, až se setkáme na summitu G20 v Hamburku v nadcházejícím červenci.“ To by mohlo znamenat, že ho předtím nepozvala do Berlína, což by vlastně mělo být běžné.

Kissinger: První telefonáty nesmíte přeceňovat. Ty se většinou vedou z vnitropolitických důvodů. Z telefonátu lze také vyčíst následující: Němcům dělá zvolení Trumpa starosti, takže by kancléřka pozváním nic nezískala. Divil bych se a byl bych zklamán, pokud by před Hamburkem nedošlo k zásadnímu setkání mezi Merkelovou a Trumpem, případně mezi jejich zahraničně-politickými poradci.

ZEIT ONLINE: Minulý týden jste se s Trumpem setkal, během předvolební kampaně jste ho pozval k sobě domů. Jak dobře se znáte?

Kissinger: Okolnosti těchto setkání jsou příliš komplexní, než abych je mohl vysvětlit v rozhovoru. Oba jsme fanoušci Yankees. Několikrát jsem ho potkal ve VIP lóži stadionu. Pokaždé jsme spolu vedli jen několik minut small-talk, už ani nevím o čem. O těch ostatních dvou schůzkách vám nechci nic říct. Můj názor je takový: přišel jsem do USA jako uprchlík a vím, jak důležitá tato země může být. Zažil jsem, jak Amerika s velkým nadšením začala 5 válek, bez toho aby věděla, jak je ukončit. Vím, co s lidmi dělá válka. Mým zájmem je usmíření, i zde v USA. Chci lidi spojovat, místo aby upadli do občanské války.

 

 

Překlad vytvořil


henry_kissingerHenry Kissinger se narodil 27. května 1923 v bavorském Fürthu. V roce 1938 se jeho rodiče kvůli stále se zhoršujícímu pronásledování Židů v nacistickém Německu rozhodli emigrovat do Spojených států amerických.

Zdá se, že v USA každý, kdo chce být prezidentem, musí nejdříve udělat audienci u židovské osvícenosti a teprve potom je uveden do funkce. A ti, kdo toto zpochybňují, nechť se podívají, jak to bylo u prezidentů minulých. A nemusí to být jenom Kissinger, byť ten je brán jako ten politicky největší. Co by se stalo, kdyby nějaký zvolený tuto audienci neudělal?

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Asi by bylo vhodné upozornit v rozhovoru na dvě věci - jedna, která je českým občanům upírána jakousi evropskou rasou: Přátelství nakonec žádnou roli nehraje. Jako zahraniční politik jednáte v národním zájmu, říká Kissinger. U nás začíná být "národní" sprosté slovo a nahrazováno slovem nácek. Je Kissinger také nácek?
    A druhá: Zažil jsem, jak Amerika s velkým nadšením začala 5 válek, bez toho aby věděla, jak je ukončit. Vím, co s lidmi dělá válka. Mým zájmem je usmíření, i zde v USA. Chci lidi spojovat, místo aby upadli do občanské války.
    Není toto jedním z hlavních "motto" amerického lidu, že odvrhl tradiční strany a zvolil Trumpa?

    Komentář naposledy upraven v před 4 roky od Petr Pokorný
  • +++

    Doufám, že se Trump zorientuje brzo! Včera jsem se radoval, jaká jsou krásná letící oblaka, čistý vzduch a dnes, sobota 3. 12., hnusně zachemtrailováno, čáry po celé obloze... Traviči se zřejmě dočasně báli, že je Trump zavře na doživotí, a teď jim bohužel zase otrnulo.

  • Lomcovák

    No jo no, nejen Nadace Clintonových žila z racketeeringu, ale celé USA desítky let žijí z racketeeringu. Petrodolary, prodej zbraní + vyvolávání vojenských konfliktů, prodej státních dluhopisů zahraničním subjektům, QE. Až Trump řekne Američanům, že odteď se už budou živit jen vlastní prací, tak to nevím... :-DDDDDDDDDDD

  • Dan

    Nemusim ani cist co Kissinger rekl. Znam jeho cinnost, je spoluzodpovedny za vrazdeni lidi agresemi USA vsude na svete. USA vedly behem 14 let agresivni znicujici valky na zaklade lzi a podvrhu. Jejich spojenci jsou teroriste vseho druhu, ktere vyzbrojuji a financuji, bojujici za ne v zastupnych valkach, ted v Syrii a Iraku. Na Ukrajine jsou to po puci organizovanem CIA a Nulandovou nenonaciste Azov, Pravy sektor a Banderovci. To jsou spojenci hegemona, ktery se nestiti niceho, kdyz jde o jeho zajmy.

  • Dan

    Jestli se jim nepodari Trumpa 'zorientovat', tak ho zabiji, jako zabili JFK a nic nevysetrili. Protoze to provedli oni sami.

  • Dan

    V odpovědi na: Petr Pokorný

    Trump prece nedavno rekl, ze USA musi prestat s organizovanymi prevraty v jinych zemich. V ceskych mediich se to nedozvite, to da rozum!