Scénář jak z kopíráku: Skoro každý zápas ve fotbale, kde jsou hráči černé pleti, začíná první půle tak, že většina fotbalistů černé pleti bedlivě obíhá stadion a provokuje. Při jakémkoliv zvuku hned utíká za rozhodčím, aby ukončil zápas, protože je to určitě rasismus. Diváci se rozzuří, začnou nadávat a skřehotat a výsledek je jasný.
Spokojený hráč černé pleti se vrací na plochu, soupeř je rozhozen, fotbal jde do pryč a fotbalisté bílé pleti se bojí cokoliv udělat, aby nedostali deset zápasů jako Kúdela.
Jistě, jsou to peníze a pro peníze leckdo leccos překousne.
Nedokončená vražda není vraždou, pokud tak učiní hráč černé pleti na bělocha - viz úvodní foto brankáře Slávie, ale nadávka bílého na Afrofotbalistu je prý základ rasismu a tudíž těžkého trestu.
Teskně hučí, Niagára, teskně hučí, do noci...
Eduard Ingriš a text napsal Josef Chlumecký.
Můj názor
Opět fotbal, opět se chudáček hroutí z rasismu a Sparta je rozhozená, a tmavá pleť se směje, jak Spartu doběhla.
Milá Sparto, vím, že hrát musíte, jinak by vás FIFA a UEFA vyloučila. Já však jako občan toto tolerovat nemusím. Podvody, podpásovky a zneužívání nové metody jak bělochům zakroutit krkem tolerovat nemusím.
Jednoduše.
Tam, kde bude hráč černé pleti, knoflík vypínám a vracím se až v okamžiku, kdy se sport stane opět sportem.
Nevím, zda je to postoj správný, ale když budou prázdné tribuny, určitě tam hráči černé pleti rasismus nenajdou. I když, kdo ví...?
Nashledanou fotbale v lepších časech.
Skutečný hrdina, generál a prezident
|
Nikdy nezapomeňte, jak lehce jste svobodu ztratili a jak těžce a za cenu velikého úsilí a velkých obětí našeho a zejména sovětského lidu jsme ji dobývali zpět. Ludvík Svoboda |
Asi někdy se někam SKUTEČNÝ rasista dostane, ale vyhrávat ve sportu stylem Hnutí Black Lives Matter se mi prostě příčí. Já to sledovat nemusím a tím rasismus není. Rasista nejsem, je mi to odporné, ale je mi to zneužívání odporné stejně tak jako Hnutí Black Lives Matter. Tečka.
