Rok se sešel s rokem a na třídu plnou dětí díky americkým bombám zmasakrovanou si opět nikdo nevzpomene.
Výsměch, trapné, hnus!
Plzeň na Doubravce - v bývalé konzervatoři, která je již několik let opuštěna, je umístěna pamětní deska na vzpomínku za zahynulou celou třídu – 38 dětí a učitelku.
V závěru války se město stalo cílem spojeneckého bombardování,“ uvedla na začátku krátkého pietního aktu Hana Vočadlová.
8. dubna 1945
Den po ničivém náletu Angličanů, tedy 18. dubna, bombardovali Plzeň Američané. Cílem čtyřiceti letounů B17 bylo nádraží ve čtvrti Koterov. Jenže palba z německých protiletadlových děl byla tak silná, že »létající pevnosti“«odhodily náklad pum ještě před cílem a bomby zasáhly čtvrti Slovany a Petrorad. Zahynulo 79 lidí a 24 jich bylo zraněno. Bomby zničily také 49 domů.
Noc se změnila v den a třída zmasakrovaných dětí
„Dne 17. dubna 1945 přišel první velký nálet. Z 16. na 17. dubna to byl britský nálet. Tuto noc se nad Plzní objevilo 222 bombardérů typu Lancaster. Nejprve označily cíle barevně hořícími pumami. Podle výpovědi pamětníků se noc změnila v den. Ve vzniklé záři bylo prý možné číst noviny. Během 17 minut shodily spojenecké letouny 891 trhavých a 4 tuny zápalných bomb.“ Kromě nádraží bombardovaly část obytné čtvrti Doubravky, Roudné, celou Jatečnou kolonii a také Plzeňské pivovary, uvedla dále Vočadlová. „Bilance náletů byla hrozivá. Obětí bylo kolem jednoho tisíce, zbořeno bylo 120 domů, těžce poškozeno dalších 154. Památku dětí, které při tomto bombardování zahynuly, připomíná pamětní deska v chodbě konzervatoře a lípa, vysazená v Habrmanově parku, která nese jméno paní učitelky – Květa.“
25. dubna 1945
Pět set amerických bombardérů B17 přezdívaných »létající pevnosti“ zničilo ze 70 procent Škodových závodů. Na továrnu svrhly 970 tříštivých a 16 tisíc zápalných pum.
Připomínat a zase připomínat!
„Ani na takové oběti druhé světové války by se nemělo zapomínat,“ pokračovala dále. „ Amerických a britských vojáků, které Plzeň jako své osvoboditele oslavuje, zahynulo při postupu našim územím mnohem méně, než v jeden jediný okamžik našich civilistů. Vzhledem k časovému odstupu ubývá pamětníků těchto událostí.“
Plzeň po americkém náletu
PROČ, KDYŽ PLZEŇ UŽ BYLA PRAKTICKY SVOBODNÁ?
Pouhé dva týdny před německou kapitulací, 25. dubna 1945, si však továrnu vzaly na mušku osádky bombardérů americké 8. letecké armády, jimž se podařilo provoz ve Škodových závodech zcela ochromit.
Screen: dnes je to 78 let
BERLÍN Hlavní úder na Berlín vedli 1. běloruský front pod vedením maršála Žukova a 1. ukrajinský front pod vedením maršála Koněva. Závěrečný útok započal 16. dubna, kdy se po urputných bojích podařilo Rudé armádě prorazit německou obranu na Odře. První sovětské jednotky se dostaly na předměstí Berlína 21. dubna 1945, v následujících dnech se povedlo obklíčit město a odříznout ho od zbytku německých sil. Od 21. dubna se začala sovětská vojska probojovávat do centra Berlína, kdy se za urputných pouličních bojů podařilo postupně do 29. dubna ovládnout většinu města. Ve stejný den spáchal Adolf Hitler sebevraždu. Prudké boje, především v centru města, ale pokračovaly dál, 30. dubna se Rudá armáda probojovala do Reichstagu. |
Podle knihy Mustangy nad Protektorátem vojenského historika Jiřího Rajlicha zabily spojenecké pumy v Plzni za celou dobu válku 926 osob. Co se týká hmotných škod, bombardování padlo za oběť 520 obytných domů a dalších skoro devět tisíc budov bylo poškozeno.
Kdo si toto vše připomněl z amerických rádoby hrdinů ve vzpomínkách?
"Je přímo nepochopitelné, že v dnešní době jsou prezentovány nápady, aby ve jménu demokracie a ochrany lidských práv bylo použito moderních zbraní, včetně jaderných,“ ukončila svůj projev Vočadková.