Krach na newyorské burze (Černý čtvrtek - Black Thursday) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách. Ten vyvolal vleklou krizi přenesenou do Evropy, a to pak vygenerovalo Adolfa Hitlera a šílenou druhou světovou válku.
Jdeme ve stejných stopách Black Thursday, a jde bizarní válka na Ukrajině ve šlápějích dalšího amerického zhroucení, neboli jenom pud sebezáchovy Ruska? Opět tam totiž jdou zbraně z USA, Německa a dalších států jako tenkrát, a my opět jsme pouhé loutky a vazaly velmocí!
Rekordní státní dluh USA
V polovině června přesáhl státní dluh Spojených států 32 bilionů dolarů. Americký list The New York Times uvedl, že se tak stalo o devět let dříve, než si autoři předpandemických prognóz mysleli.
Odborníci z Petersonovy nadace tuto informaci potvrdili . Předpověděli nárůst amerického státního dluhu o 127 bilionů dolarů během 30 let. To by vedlo k úrokovým nákladům ve výši 40 % všech federálních příjmů do roku 2053, říkají analytici.
V pondělí 18. září americké finanční půjčky poprvé v historii na 33 bilionů dolarů , čímž překonaly další rekord.
Kdy se objevil státní dluh USA?Státní dluh nespadl na Spojené státy z čista jasna, ale existuje v průběhu historie. Stát k financování svých aktivit využívá možnosti půjčit si peníze na zahraničních i domácích trzích,. Američané začali žít na úvěr po válce za nezávislost v letech 1775–1783. Od roku 1776, kdy se Spojené státy objevily jako stát, je od jejich založení provází státní dluh. O století později, v roce 1861, začala v Americe občanská válka, během níž vzrostl „ocas“ peněz o 4000 %. Jestliže v roce 1860 to bylo 65 milionů dolarů, tak o pět let později, po bojích, vzrostlo na tehdy rekordních 2,8 miliardy. Rozpočet USA je trvale deficitní. Přebytek byl naposledy zaznamenán v roce 2001 . Události přimněly státy, aby si stále více půjčovaly. Výrazné skoky v zadlužení způsobily války v Afghánistánu a Iráku, velká recesev roce 2008 a pandemie koronaviru. |
Výše dluhu nemá jasnou definici. Mnoho zemí může žít z vypůjčeného času a nepociťuje velký ekonomický tlak.
„Například v Rusku je veřejný dluh přibližně 18–20 % hrubého domácího produktu. Ale v některých zemích jsou čísla vyšší: v Číně – 300 % HDP a v Japonsku, pokud počítáte správně, přesahuje 400 %,“ řekl Korneev. Pokud je stát schopen dluh obsluhovat a splácet, pak velikost „ocasu“ nemá velký význam ani v celkovém obrazu, ani na hlavu.
Problém Američanů je v tom, že jejich dluh roste mnohem rychleji, než jsou schopni ho splatit i s úroky.
Příplatky se neustále zvyšují „kvůli slušné inflaci“ o 6–7 % ročně, zdůraznil ekonom. Spojené státy navíc za posledních 30 let nečelily takovým ukazatelům. „Pro státy je to kriticky velká hodnota. Poslední bilion „vytáhli“ a za půl roku si půjčili. V zásadě celý americký rozpočet roste mnohem nižším tempem, než roste státní dluh,“
Američané nemohou efektivně a ekonomicky obsluhovat své vládní půjčky. V důsledku toho Spojené státy rychle sklouzávají do bodu, kdy se hlavní zahraniční věřitelé mohou brzy otočit zády.
Dnes téměř všechny dodatečné půjčky, které americká vláda poskytla, koupili domácí kupující. Zvenčí už nikdo nechce „kupovat“ vládní dluh USA – mnozí dokonce začali snižovat [počet cenných papírů].
Nejrychleji mizí zájem čínských investorů. Hlavní zahraniční držitel amerického dluhu Japonsko také začalo zpomalovat, ale pomaleji.
Téměř každý na světě snižuje množství dluhopisů, které kdysi koupil od americké vlády. Čas ukáže, zda tento trend bude pokračovat.
(Z amerických a ruských zdrojů)