Ještě v roce 1941 za nacistické okupace si ji dovolil Karel Hašler zpívat, než ho němečtí nacisté zatkli a umučili. Po nacistických Němcích Prahu obsadili Ukrajinci. Mají naše byty, naše náměstí, naše peníze...
Čí je zlatá stověžatá Praha? Naše! Naše je i tichá Vltava. Čí je pražská elektrická dráha? Naše! Proto je tak strašně vrtkavá. Čí jsou pražské pozemky a jmění? Naše! Kvůli tomu byl už často křik, jenom žádné nádraží však není naše! Ty maj´ Vilson, Denis, Masaryk!
My jsme ti Pražáci, vltavská krev, třesem se na práci každý jak lev, my Prahu nedáme, radši ji zbouráme, radši ji zbouráme,
zbouráme hned!
"Hoši od gestapa, vy tu pěkně spíte, vy se odtud domů nikdy nevrátíte," zpíval po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava Karel Hašler, když byl v okruhu lidí, kterým důvěřoval. Nebylo to jediné, čím německé okupanty provokoval. Nakonec si pro něj přijeli přímo na natáčení. Dva dny před Štědrým dnem roku 1941 ho v koncentračním táboře umučili, když na něj v mraze pustili ledovou sprchu.
