Adaptace na sucho a změnu klimatu | Zdroj: Fotobanka Pixaba. Léto 2024 by mohlo být tím nejteplejším v historii měření. Podle meteorologů bychom se proto měli připravit na vlny veder, dusno a sucho, a to napříč kontinenty.
Je rok 2022 a vědci klimapanelu prognostikují do roku 2050. A co rok 2024?
Hlavní příčinou sucha je změna klimatu a zvyšující se teploty, jak vysvětluje Miroslav Trnka z vědeckého portálu Intersucho: „Současně se více vody vypaří, protože je déle tepleji.
A jak na situaci reagují třeba úřady? Oproti minulosti se situace mění a úřady se začínají na zvýšené riziko sucha připravovat. „Ale sucho stále jenom doháníme. Zatím jsme se na žádnou suchou epizodu nedokázali připravit dopředu,“ uzavírá Miroslav Trnka.
Závěr
Na zemědělské sucho, které se stává součástí našeho klimatu, a které již bohužel nemůžeme počítat mezi náhodné hydrometeorologické extrémy se lze adaptovat např. upravenými technologickými postupy pěstování plodin s využitím organické hmoty v půdě, snahou o snížení neproduktivního výparu (evaporace) např. pomocí mulče, aplikací druhově pestrých meziplodin, využitím bezorebných technologiemi, změnou osevní struktury nebo sadby, zvýšením podílu vodních ploch v krajině, závlahami a úpravou melioračních systémů.
Jedním z opatření je využití systémů včasné výstrahy před negativními dopady počasí www.intersucho.cz a www.agrorisk.cz.
To, že se nelze adaptovat z roku na rok je zřejmé, stejně jako fakt, že adaptace vyžaduje mnohdy náročnou změnu technologií, myšlení a přináší nové okruhy problémů. Klimatický vývoj je však velmi nepříznivý a scénáře jeho budoucího vývoje optimismus nenabízí. Nedostatek vody stále častěji ohrožuje, a bude ohrožovat, nejen zemědělství, ale jakoukoliv naši hospodářskou činnost.
Příspěvek byl zpracován s podporou projektu MZe NAZV č. QK1910338 s názvem Agrometeorologický systém včasné výstrahy biotických a abiotických rizik“ a projektu
SustES - Adaptační strategie pro udržitelnost ekosystémových služeb a potravinové bezpečnosti v nepříznivých přírodních podmínkách“ (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000797).
Poděkování patří i Akademii věd ČR, programu Strategie AV21 s názvem „Potraviny pro budoucnost“.
Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.1,2, Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.2,3, Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D.2,3, Doc. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D.1,2, Ing. Daniela Semerádová, Ph.D.1,2, Ing. Eva Svobodová, Ph.D.2, Dr. Ing. Martin Možný3, Mgr. Monika Bláhová1,2, Mgr. Lucie Kudláčková1,2, Bc. Jan Balek1,2, Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.1,2
1Mendelova univerzita v Brně, 2Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno, 3Český hydrometeorologický ústav, Praha-Komořany
P.S. Je 31.května 2024. Prší, z polí se stala hromada bahna, všude samá voda a pole jsou vodou přesycena. Nastala globální doba horka a sucha. Objednal jsem se do blázince...
